Česká část výstavy se jmenuje České oběti Plötzensee a německá nese název Krvavé noci v Plötzensee 1943. K vidění bude až do 31. října dohromady 50 panelů, z toho 24 věnovaných české problematice. Dvojvýstavě poskytlo záštitu české velvyslanectví v Berlíně.

„V řadách sokolů bylo během druhého odboje mnoho obětí, řada z nich zesnula právě v Plötzensee a díky výstavě uctíme jejich památku přímo na místě,“ řekla Hana Moučková, starostka České obce sokolské. „Zároveň je to neodmyslitelně spjato s 8. říjnem, kdy si připomínáme oběti nacistické zvůle u nás,“ připomněla Moučková Památný den sokolstva, poctu všem členům Sokola, kteří obětovali své životy v boji za svobodu, demokracii a samostatnost.

Hana Moučková - starostka České obce sokolské.
Šéfka Sokola Moučková: Máme problém. Česko potřebuje národní sportovní stadion

Archivní výzkum české části o událostech v Plötzensee trval tři roky a výstava se připravovala šest měsíců. Návštěvníci díky tomu zjistí, že ve věznici v Plötzensee bylo během 2. světové války v období let 1940 až 1945 popraveno celkem 667 občanů Československé republiky, z toho 613 za protinacistický odboj.

„Cílem výstavy je ukázat, že se neumíralo jen v koncentračních táborech, což každý ví, ale že se i hromadně vraždili špičkoví představitelé domácího odboje,“ říká historik Jan B. Uhlíř, vedoucí oddělení Vzdělavatelského odboru České obce sokolské, který měl na starosti českou část. Německou přípravu garantoval Památníku německého odboje, bez kterého by výstava nevznikla. „Jedná se o první výstavu tohoto typu na německé půdě od pádu Třetí říše. Čeští a němečtí historikové na něčem takovém od té doby nepracovali,“ dodává Uhlíř.

Tématem hromadné popravy

V němčině a angličtině jsou připraveny informace o Československé republice, Mnichovské dohodě, odboji v protektorátu, zahraničnímu odboji a Čechům souzeným Lidovým soudním dvorem pro vlastizradu, zemězradu či napomáhání nepříteli. „Prezentovány jsou například vyhlášky o popravách, obžaloby, rozsudky, dopisy na rozloučenou, protokoly o popravě, účet za věznění a popravu, souhrnné zprávy gestapa nebo rozhodnutí o vzetí do vazby,“ uvádí Uhlíř.

Na příkladech konkrétních osobností je přiblížena i geneze jednotlivých odbojových organizací domácího odboje. Z nich minimálně třetinu představovali členové České obce sokolské; například univerzitní profesor Jan Uher, divizní generál Bedřich Homola, stolař František Hánek, zemský soudní rada Karel Evald, bankovní úředník Karel Nesnídal nebo sedlák Gustav Andres.

Tomáš Labounek ve městě Buča
Děla se hrozná zvěrstva. Oddaný olomoucký sokol pomáhá na Ukrajině

Tématem německé části berlínské dvojvýstavy jsou hromadné popravy z počátku září 1943. Tehdy bylo ve dnech 7. až 10. září po náletu na věznici (a poškození gilotiny) hromadně oběšeno na 250 k smrti odsouzených. Polovinu ze zavražděných tvořili Češi.

V Praze bude česká část výstavy - České oběti Plötzensee - instalována ve Dvoraně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve dnech 18. září až 6. října 2023.

Památku odbojářů, kteří přišli o život na centrálním popravišti Třetí říše v Berlíně-Plötzensee, připomněl v květnu dokument České televize Když přišla noc.