Ve Varšavě občané úkolovali orgány Evropské unie. Neočkovaní přijet nesměli

„Když mi volali, že jsem byl vybrán do občanského panelu, tak jsem tomu nemohl uvěřit, zdálo se mi to jako nějaký podvod,“ sdílel svou první zkušenost Nicolas Morávek.

Podvod to ale nebyl a dnes už má za sebou Morávek třetí a finální setkání tzv. občanského panelu v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Právě tento panel přivedl občany ze všech unijních zemí do polské metropole.

Na celkem čtyřech tematických panelech diskutuje celkem 800 Evropanů. Jejich cílem je naformulovat pro EU doporučení, jak by měla integrace v budoucnu vypadat. V Polsku se v lednu konal panel zaměřený na téma životního prostředí, změny klimatu a zdraví.

Atmosféra v polském Paláci kultury a vědy a v kampusu College of Europe – kde třídenní setkání občanů probíhalo – byla živá a převážně pozitivní. Podle občanů se totiž podařilo vyřešit prvotní nedostatky jejich diskusí, které probíhají v několika pracovních skupinkách na různá konkrétní témata. V Polsku tak lidé diskutovali ve skupinách zaměřených například na zdravotní péči, plýtvání či nadprodukci.

Italové i evropští politici se státním pohřbem rozloučili s šéfem EP Sassolim

Jak zaznělo z úst občana, který na pátečním zahajovacím setkání polského panelu v Paláci kultury a vědy shrnoval dosavadní zkušenosti z diskusí, po prvním setkání panelu ve Štrasburku loni na podzim byli občané rozpačití. Nyní už ale mají pocit, že panel probíhá dobře.

„Někdy to bylo problematické. Máme jen hodinu, dvě na to, abychom něco prodiskutovali. Moderátoři (v pracovních skupinách) někdy dají více prostoru některým lidem a méně jiným. Postupem času se to ale zlepšilo. Teď už všichni ví, co a jak děláme, takže to probíhá hladce,“ popsala redakci svou zkušenost Venla Suolahti z Finska.

Z fóra o dvě stě občanech vybraných navíc reprezentativně na základě pohlaví, věku, vzdělání a socioekonomického zázemí však zaznívají různé názory. Od toho, že je konference skvělou událostí, přes pochybnosti nad jejím reálným dopadem až po označení konference jako pouhé propagační akce EU.

„Jsou tady velcí optimisté, naopak i lidé, kteří si myslí, že je to jen PR akce EU k ničemu. Já jsem někde uprostřed. Myslím, že když už se k tomu instituce zavázaly, tak se našimi doporučeními budou zabývat,“ popsala redakci česká účastnice panelu Lenka Koňaříková z „tábora“ lehkých optimistů.

Naopak občanka z Kypru vyjádřila hned v pátek nedůvěru. „Nevěřím, že to, co tady děláme, bude mít v reálu nějaký dopad,“ řekla na úvodním zasedání v Paláci kultury a vědy. 

Covidové zklamání

Debaty o budoucnosti sedmadvacetičlenného bloku ovšem komplikuje onemocnění covid-19. Setkání ve Varšavě proto proběhlo hybridně.

Větší část občanů do Polska přijela osobně, zatímco asi 60 lidí se panelu účastnilo online. Za obrazovkami svých počítačů usedli i ti účastníci, kteří by preferovali cestu do Polska, ale nejsou plně očkovaní. Řada z nich byla z této podmínky zklamaná.

„Chtěla jsem jet, ale nemohla jsem kvůli tomu, že nejsem očkovaná. Atmosféra (online) je úplně jiná a je to také těžší. Úplně to neoceňuji,“ sdělila redakci Maghnia Boudraa z Francie.

Zklamaní zní i od Čechů. Konference má totiž podle nich kromě toho unijního i lidský rozměr. Například Morávek se během panelů s několika lidmi seznámil a těšil se, že je znovu uvidí. Jako šestnáctiletý ale nestihl před odjezdem obdržet druhou dávku očkování.

Vycestovat chtěl i Jiří Lukeš. Chvíli dokonce přemýšlel o tom, že se kvůli podmínce očkování neúčastní ani online.

„Chodily mi protichůdné informace. Podle pravidel Polska bych se za určitých podmínek mohl i zúčastnit a chvíli to vypadalo, že i pojedu, protože jsem posílal itinerář své cesty. Nakonec mi ale na otázku, zda nemůžu jet, protože nejsem očkovaný, přišla odpověď, že nemůžu. Přitom jsem vyvinul velké úsilí, abych jet mohl. Oslovil jsem i organizátory, že pokud musím být očkovaný kvůli pobytu na hotelu, najdu si jiné ubytování,“ popsal pro EURACTIV.cz Lukeš.

ANALÝZA: Česko a Slovensko k sobě mají nejblíž za poslední desetiletí

Prvotní rozhořčení ale nakonec vyprchalo a jak sám přiznává, k panelu se nakonec připojil. „Rozleželo se mi to v hlavě. Pachuť z toho, že se organizátoři rozhodli do Polska nás některé nepozvat pak ustoupila do pozadí nad otázkou jakési zodpovědnosti nebo možnosti se vyjádřit a podílet se na tom procesu,“ dodal.

Navíc k občanům proudily zřejmě odlišné informace. Zatímco Lukeš byl na svůj dotaz informován, že jako neočkovaný se panelu fyzicky účastnit nemůže, Morávkovi bylo sděleno, že podmínka očkování je rozhodnutím hotelu a College of Europe.

Rozhodnutí o onlinové účasti neočkovaných padlo ze strany organizátorů ale podle informací redakce kvůli polským pravidlům pro setkávání většího počtu osob. „Rozhodnutí bylo učiněno, protože polská vláda neumožňuje setkání více než 100 osob, pokud nejsou očkovaní. Navíc by se museli (při účasti neočkovaných) dodržovat větší rozestupy, což v prostorách konání nebylo možné,“ vysvětlili redakci organizátoři.

Vzdálení za obrazovkami

Zklamání z online účasti prohloubily navíc technické limity spojení na dálku. V odpovědi na otázku, jestli měli dva oslovení Češi skrze monitor počítače menší vliv na diskusi, se shodli, že ano.

„Přiznám se, že jsem měl nepříjemný pocit z toho, že někteří účastníci na sebe mohli reagovat přímo, byly vidět i souhlasné či nesouhlasné reakce v diskusích a neverbální projevy. Mohli bezprostředně reagovat, aniž by museli být vyvolaní. To v online podobě úplně nejde. Byl jsem tak odkázán jen na to, co jsem mohl vidět prostřednictvím kamery. Reagovat jsem mohl i online, ale nejsem člověk, který skáče do řeči, takže jsem se hlásil, ale moderátorka si toho třeba nevšimla a mezitím se debata posunula jinam,“ popsal Lukeš.

„Nebylo to vyladěno technicky. Měli jsme skvělého moderátora, který připomínal, že chce slyšet i nás, co jsem připojeni online. Já jsem se tedy přihlásil, jenže moderátor to nezjistil, i když jsem psal do chatu,“ okomentoval situaci podobně i Morávek.

Co mají Evropané na srdci?

O tom, jakou budoucnost si představují, už mají jasno dva ze čtyř panelů. V prosinci loňského roku si občané v italské Florencii odhlasovali doporučení týkající se demokracie a právního státu. Občané například doporučili, aby se nové nařízení, které podmiňuje čerpání peněz z evropského rozpočtu dodržováním principů právního státu, vztahovalo na všechny principy vlády práva, a nikoliv pouze na ty, které souvisí s ochranou financí, jako jsou například střet zájmů nebo nezávislosti soudnictví.

V Polsku se pak občané shodli na doporučeních k životnímu prostředí a zdraví. Chtějí třeba, aby EU regulovala reklamu produktů, které škodí životnímu prostředí. Propagace málo udržitelných produktů by měla podle občanů obsahovat upozornění o jejich dopadu na životní prostředí.

Ačkoliv si oslovení občané cení příležitosti promluvit do budoucího směřování bloku, nad výsledkem konference ale mají jisté pochybnosti.

Varšavané už jezdí do Prahy metrem. A konečně si jí začínají vážit

„Přijde mi to jako dobrý nápad. Nestává se každý den, aby se vás EU na něco zeptala. Nechci to znehodnotit, ale v určité fázi jsem měl pocit, že EU děláme užitečného idiota, aby se mohla zaštitovat tím, že se zeptala 800 občanů. Ještě se ale uvidí, jestli vůbec někdo ta naše doporučení vyslechne. Jaký to bude mít dál přesah si vůbec netroufám říct. Je to jen jeden drobný střípek do mozaiky. Pokud jsme k tomu ale mohli my účastníci přispět svými názory, tak jsem za to vděčný,“ popsal svá očekávání Lukeš.

„Nemůžu to říct s jistotou, ale věřím, že alespoň některé naše myšlenky se dočkají implementace,“ svěřil redakci také Dorin Hell z Německa.

„Myslím si, že je to skvělý nápad, byla to pro mě velká zkušenost. Dát lidem možnost diskutovat o tom, co od EU chtějí, je krok správným směrem. Abych ale byla upřímná, nejsem si jistá, jestli se naše doporučení promítnou do reality. Doufám v to, ale jistá si nejsem,“ uvedla pak Suolahti z Finska.

Na jaře převezmou štafetu instituce

V lednu a v únoru se naposledy sejdou ještě dva zbývající občanské panely. Tedy panel věnovaný digitalizaci, ekonomice a vzdělávání, a panel věnovaný roli EU ve světě a migraci. I na nich občané zformulují svá finální doporučení.

V následujících týdnech pak proběhnou tzv. plenární zasedání konference, kde nad podněty nejen z evropských občanských panelů, ale i národních panelů, fóra mládeže a webové platformy konference budou diskutovat občané (z každého panelu bylo vybráno 20 ambasadorů) spolu s europoslanci, národními poslanci, zástupci Komise, členských států a dalších institucí a organizací.

„Nyní musí plenární zasedání nalézt odpovědi na položené otázky a představit společnou vizi budoucnosti Evropy a konkrétní návrhy na reformu Evropské unie. EU na ně pak musí odpovídajícím způsobem reagovat na politické úrovni,“ okomentoval roli zasedání spolupředseda konference a belgický europoslanec Guy Verhofstadt.

Tankování v Polsku je ještě výhodnější. Cena spadla o téměř dvě koruny

Výstupy konference budou mít poté v rukou tedy evropské instituce, které by je měly přenést do praxe. Jak o víkendu ve Varšavě připomenul Verhofstadt, upsaly se k tomu ve společné deklaraci. „Konference odstartovala společnou deklarací institucí odsouhlasenou Radou, Komisí, Parlamentem. A ta deklarace jasně říká, že budeme mít konferenci, jak bude konference probíhat a také to, že budeme implementovat závěry konference,“ řekl.

Předtím se ale budou muset doporučení ještě zpracovat do závěrů, což bude zapotřebí i podle samotných občanů. Jak upozornili, nápady z lidu je třeba doladit a konfrontovat s realitou.

„Bylo by určitě dobré, kdyby si v určité fázi vzali doporučení odborníci a přidali k tomu své komentáře typu ‚na toto nemá EU pravomoc‘ nebo ‚toto už v EU existuje nebo se na tom pracuje‘. Často se totiž stává, že v diskusích sklouzneme k otázce, jestli jde nějaká věc vůbec zrealizovat, protože nikdo z nás není odborník na evropskou legislativu,“ upozornila Koňaříková.

„Osobně si myslím, že organizátoři dělají hodně práce s tím, aby ty závěry někomu prezentovali. Je to ale hodně surový materiál, který by se měl ještě posunout třeba v rámci expertních skupin. Například u nás ve skupině zazněla řada utopických návrhů. Řešilo se téměř u každého bodu, že se na něco budou dávat dotace, vůbec se ale neřešilo, kde se na to ty peníze vezmou,“ vysvětlil Lukeš.

Evropané svou práci zakončili v neděli ve varšavském Paláci kultury a vědy, kde odhlasovali celkem 51 doporučení.