V posledních týdnech zažilo Řecko rovnou dvě vlny veder za sebou. Ač tamní úřady doporučují, aby starší lidé nebo ti se zdravotními problémy zůstávali doma, pro pěší turistiku žádná pravidla ani omezení neexistují.

Na neopatrnost pak někteří turisté doplácejí. „Neuvědomují si rizika, jež jim hrozí při chůzi v extrémních vedrech. Viděli jsme pár lidí, kteří šli na túru při 41 stupních, a to bez pokrývek hlavy. To odporuje jakékoliv logice,“ vyjádřil se podle serveru CBS News vedoucí řecké záchranné operace Dimitris Katatzis.

Extrémní vedra si už vyžádala několik obětí. U břehu pláže poblíž přístavu na ostrově Mathraki našli policisté tělo Američana, Nizozemec se zase vydal na náročnější pěší túru na jihozápadě ostrova Samos, nakonec ho dron řeckých hasičů objevil v potoce. S sebou měl pouze jednu malou láhev vody.

I třetí mrtvý turista, britský novinář Michael Mosley, pravděpodobně přecenil své síly a vydal se na náročnější trasu po skalách u pláže v Agia Marině na ostrově Symi. Před několika dny zemřeli na túrách na Krétě další tři turisté.

V Řecku kvůli horku umírají turisté:

| Video: Youtube

Mezi pohřešovanými, kteří se nevrátili z procházky na rozpálených řeckých ostrovech, jsou podle listu The New York Times dvě Francouzky, izraelský pár a muž s francouzským a americkým občanstvím.

Ač nejsou ztracení turisté během léta v Řecku nic neobvyklého, podle tamní policejní mluvčí Constantiny Dimoglidové se zdá, že jsou během letošní vlny veder návštěvníci dezorientovanější, než bývá zvykem.

Teploty přesahující 40 stupňů Celsia

Řecké úřady na vlny veder zareagovaly uzavřením několika škol v Aténách a omezením návštěvních hodin ve starověké Akropoli. Vítr ze severní Afriky zvyšoval teploty v hlavním městě až na téměř 43 stupňů.

Opatření úředníci nařídili také pro starověké naleziště Knossos na Krétě, kde horka přesáhla 40 stupňů Celsia. „Tato vlna veder se zapíše do historie. Ve 20. století jsme nikdy před 19. červnem taková horka v Řecku neměli, v 21. století zase takové teploty nebyly před 15. červnem,“ řekl meteorolog Panos Giannopoulos.

Horka nesužují jen Řecko, ale i další země na jihovýchodě Evropy. Nejvíce trpí obyvatelé Kypru, kde týdenní vlna veder způsobila, že je několik starších pacientů ve vážném stavu v nemocnici. Teploty v ostrovním státě dosahovaly až 45 stupňů Celsia. V Turecku zase v uplynulých týdnech překročily sezónní normy, a to až o dvanáct stupňů. Hasiči v zemi bojovali s častými lesními požáry.

Meteorologové přitom očekávají, že extrémní vedra zasáhnou v budoucnu nejvíce oblasti kolem Egejského moře. Vysoké teploty přesahující 40 stupňů, které o deset stupňů převyšují sezónní průměr, v následujících dnech očekávají i v Itálii.

Požáry v Turecku: 

| Video: Youtube

Žhavá Evropa

Úmrtnost kvůli horkům v Evropě podle Služby Copernicus pro klimatické změny (C3S) za posledních dvacet let vzrostla přibližně o třetinu. Evropa je také podle portálu greekcitytimes.com nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Předpovědi naznačují, že teploty v červenci, srpnu a září budou všude v Evropě nadprůměrné. Na jihu přitom lze očekávat větší sucho, na severu zase vlhko.

Odborníci připomínají, že extrémní vedra v jihovýchodní Evropě souvisejí s větry, které do východního Středomoří přinášejí teplo a prach ze severní Afriky. Analýza neziskové organizace Climate Central pak upozornila na to, že jsou horka až pětkrát pravděpodobnější kvůli změnám klimatu.