Evropské volby byly zemětřesením

Z hlediska evropského parlamentu ano, ale jde jen o poměrně malý otřes bez zásadních ničivých následků. Takové zemětřesení pátého stupně. Výsledky jsou totiž po celé Evropské unii velmi různorodé. Velmi výrazně ale v celé EU oslabili Zelení, extrémní Levice a také liberálové. Posílily krajně pravicové strany. Co zemětřesením je, jsou ale výsledky radikálů v jednotlivých zemích - vítězství Národního sdružení ve Francii, Svobodných v Rakousku, nebo druhé místo Alternativy pro Německo (AfD) ve Spolkové republice Německo.

Šokující porážka Macrona ve Francii a Scholzovy vlády

Největší událostí voleb není jejich výsledek a vliv na složení Evropského parlamentu, ale politický otřes, který výsledek vyvolal ve Francii. Tam Národní sdružení Marine Le Penové získalo 32 procent hlasů, víc než dvojnásobek hlasů Macronovy strany Renesance. „Rozhodl jsem se, že vám dám znovu šanci rozhodnout o budoucnosti našeho parlamentu ve volbách,“ oznámil Macron.

Lidé hlasují ve volbách do Evropského parlamentu, 7. června 2024
Evropské volby otestovaly náladu společnosti: Co vše napověděly výsledky a účast

Předčasné hlasování vyhlásil na termín už za několik týdnů. „Jsme připraveni převzít moc, pokud nám Francouzi dají důvěru,“ prohlásila Le Penová. Její strana udělala v minulých měsících mnoho kroků ke své evropské přijatelnosti. Například přerušila spolupráci s AfD a začala jednat s Bratry Itálie premiérky Giorgie Meloniové.

Výsledek v Německu, největší zemi EU, je jen o něco méně dramatický. Tři vládní strany totiž dohromady získaly jen 30 procent hlasů. Sociální demokraté Olafa Scholze skončili až na třetím místě, byť jen těsně za AfD. Vítězná CDU/CSU vyzvala k předčasným volbám. Na rozdíl od Francie to ale i kvůli jinému ústavnímu systému není příliš pravděpodobné. Už však jen zásadní změna ve Francii může Unií otřást. V evropské politice totiž členské státy hrají daleko zásadnější roli než Evropský parlament i Evropská komise.

Ursula von der Leyenová zůstane předsedkyní Evropské komise

Po volbách je to o něco pravděpodobnější než opačná možnost. „Dnešek je pro Evropskou lidovou stranu dobrým dnem. Vyhráli jsme evropské volby, přátelé. Jsme nejsilnější stranou, jsme kotvou stability,“ mohla totiž po volbách v noci na pondělí vítězně prohlásit předsedkyně Evropské komise a celoevropská lídryně lidovců Ursula von der Leyenová.

Její vládní trojkoalice, tedy lidovci, socialisté a liberálové, si udrží v Evropském parlamentu většinu. Ale, podobně jako před pěti lety, pouze těsnou. Je proto možné, že se bude Leyenová snažit rozšířit evropskou „vládní“ koalici o další uskupení. Jak se Zelenými, tak s konzervativci a reformisty v čele s Meloniovou, to ale nebude jednoduché vyjednávání.

Green Deal se změní. Migrační pakt rozšíří o ještě tvrdší přístup k migrantům

Že se Green Deal změkčí a prodlouží v čase, na tom se zřejmě velká většina Evropského parlamentu shodne. Ukázaly to ostatně i jeho poslední kroky před volbami, které, pokud jde o boj proti globálnímu oteplování, „sundaly nohu z plynu“. A neúspěch Zelených. Důvodem jsou stagnace a problémy s konkurenceschopností evropské ekonomiky i obrovské výdaje na pomoc Ruskem napadené Ukrajině.

Evropské volby na ZŠ Řežníčkova v olomoucké městské části Hodolany, pátek 7. června 2024
Eurovolby 2024: Jak se volilo v okresech? ANO drtilo SPOLU na mnoha místech ČR

Migrační pakt nebude zrušen, ale je otázka, jak se především „povinná solidarita“ dokáže prosadit v praxi. Spíše než zrušení migračního paktu se očekává další přitvrzení ochrany vnější hranice EU, snaha o vyřizování žádostí o azyl mimo území EU, rychlé vypovídání odmítnutých žadatelů a obecně přitvrzení vůči migrantům. V Evropském parlamentu pro to zřejmě bude možné najít jasnou podporu.

Krajní pravice posílila, ale je rozdělená a to ji oslabuje

Hlavní krajně pravicová frakce Identita a demokracie získala o devět mandátů víc a posílila stejně jako vítězní lidovci. Jenže ti mají 185 europoslanců a Identita a demokracie jen 58. Mnozí evropští komentátoři k tomu však připočítávají asi stovku nezařazených europoslanců, což by dělalo z krajní pravice druhou největší frakci v Evropském parlamentu.

Jde ale o velmi nesourodý spolek, do nějž možná budou patřit německá AfD, Orbánův Fidesz, slovenský vládní Směr Roberta Fica nebo za Česko Přísaha a Motoristé. Až povolební vyjednávání ukážou, jak se posílení frakce projeví.