Po sečtení hlasů v naprosté většině okrsků ve volbách do polského Sejmu získalo vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS) podporu 35,7 procenta voličů, opoziční Občanská koalice (KO) získala 30,5 procenta hlasů. Možní koaliční partneři KO, Třetí cesta a Nová levice, dostali 14,4 a 8,5 procenta hlasů.

Sčítání postupovalo pomalu, k volbám totiž přišel rekordní počet lidí. Hlasovat dorazilo více než 72 procent oprávněných voličů, což je nejvíce od pádu komunismu. Deník přináší odpovědi na důležité otázky ohledně volebního dění v Polsku.

O parlamentní volby byl v Polsku vysoký zájem
V Polsku lidé volili i ve tři ráno. Ve velkých městech se stály hodinové fronty

1. Kdo vyhrál nedělní volby v Polsku?
Volby mají dva vítěze. Jarosław Kaczyński a jeho Právo a spravedlnost (PiS) dosáhli dobrého výsledku. Dominovali na východě Polska, na vesnici a mezi důchodci. PiS pomohlo k tomuto výsledku i referendum proti privatizaci, Bruselu a migrantům, které jeho voliče dokázalo vystrašit a dohnat k urnám. Ani to ale nestačilo. Skutečným vítězem voleb je Donald Tusk a jeho Občanská koalice (OK). „Dokázali jsme to. To druhé místo je pro mě nejšťastnějším dnem života,“ řekl o volebním večeru Tusk.

OK sice ani napotřetí nedokázala PiS porazit, ale stáhla odstup natolik, že mu sebrala šanci na to, že by získal sám většinu v Sejmu. Velice slušného výsledku dosáhla centristická Třetí cesta a do Sejmu se pohodlně dostala i Levice. S nimi Tusk sestaví pohodlně většinový kabinet.

Předseda Občanské platformy Donald Tusk.Předseda Občanské platformy Donald Tusk.Zdroj: ČTK

2. Jde o konec vlády Práva a spravedlnosti v Polsku?
Jen částečně. Sejm a vláda jsou v polském politickém systému nejzásadnější. Silnou moc má ale i prezident, a tím bude ještě dva roky Andrzej Duda z PiS. Kaczyński na to sází. „I v opozici uděláme všechno pro prosazení našeho programu,“ říká.

Duda může oddálit a zkomplikovat vytvoření vlády stranami dosavadní opozice, třeba tím, že odmítne jmenovat Donalda Tuska premiérem. Ještě důležitější ale je, že opozice nebude mít třípětinovou většinu v Sejmu na přehlasování prezidentského veta. Bude muset proto s Dudou spoluvládnout a změny zákonů, které narazí na zásadní Dudův odpor, odložit na dobu po konci jeho mandátu. A to ještě v tom případě, že se jejich kandidátovi podaří nad PiS vyhrát volby hlavy státu.

3. Jaké změny lze v Polsku očekávat?
Lídr Občanské koalice Donald Tusk i další opoziční strany vedli volební kampaň se slibem návratu plné demokracie. Státní, de facto vládní televize a rozhlas by se měly změnit opět ve veřejnoprávní, z polostátních podniků by měli odejít straničtí nominanti. Soudnictví by se mělo vrátit k nezávislosti a oddělit funkce generálního prokurátora a ministra spravedlnosti. Tyto změny, které by nebyly jen výměnou lidí na klíčových postech, jsou nutné i pro odblokování bilionu korun z Plánu obnovy EU. „Zachránili jsme demokracii. Bude to slušné Polsko,“ slibuje Tusk.

Ve vztahu k Bruselu by mělo dojít k ukončení roky se táhnoucí krize, Polsko by mělo přestat blokovat i migrační pakt EU a vrátit se do pozice mocného státu Unie.

V Polsku začaly parlamentní volby
Kaczyński, nebo Tusk? Poláci si zvolili nový parlament, zájem byl velký

4. Čeká Polsko šetření, jako tomu bylo v případě konce vlády Andreje Babiše v Česku?
Jak pro Deník uvedl Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky (celý rozhovor s ním zveřejníme ve středu), polské finance jsou v relativně slušném stavu.  A to i díky rostoucí ekonomice. „Vláda Tuska si nebude moci dovolit zrušit sociální programy PiS,“ uvádí Dostál, podle něhož je navíc sociální stát v Polsku i po osmi letech vlády PiS stále výrazně ořezanější než v Česku. Velkou výzvou je podle Dostála i mizerný stav polského zdravotnictví. „Polské nemocnice jsou v tak špatném stavu, který si v Česku ani nedokážeme představit,“ tvrdí Dostál.