„Evropské výzvy vyžadují evropská řešení. Národní politické strany narážejí v moderní době na své limity a populisté a nacionalisté ohrožují naše společné soužití v Evropě. Proto jsme založili Volt. Jsme první celoevropská strana – naše politika překračuje hranice národních států, jsme přítomni ve 29 zemích, v nichž vystupujeme jako jednotná platforma,“ píše unikátní hnutí, které vzniklo jako facebooková skupina v roce 2017.

Od té doby se toto progresivní uskupení, založené na decentralizované organizaci a společné evropské vizi, podstatně rozrostlo. V roce 2019 slavilo první úspěch ve volbách do Evropského parlamentu, když se mezi německé europoslance v jeho barvách probojoval Damian Boeselager (Zelení/EFA).

Volt, složený především z mladých lidí, má ale mnohem širší ambice – prosadit se na národní úrovni napříč celou Evropou. Zatím dokázal získat křesla v řadě městských nebo obecních rad, a to především v Německu, ale i v Itálii a Bulharsku.

Dosud největší výzvu se mu ale podařilo prolomit na konci letošního března v Nizozemsku. „Bylo to poprvé, co se Volt jako celoevropské hnutí zúčastnil národní kampaně, kandidoval a hlavně velmi úspěšně proměnil tři křesla v národním parlamentu,“ poznamenala za Volt Lucie Michel Lekešová.

Deník The New York Times označil úspěch tohoto mladého uskupení za „překvapivý“, politolog z Masarykovy univerzity Jakub Šedo to však vidí jinak. „Úspěch v Nizozemí není až tak překvapující vzhledem k tomu, že se zde sešlo hned několik okolností, které jsou pro Volt výhodné,“ poznamenal.

K těmto okolnostem prý patří velká otevřenost volebního systému. Jak Šedo připomněl, zisk 2,42 % hlasu, na které strana dosáhla, je ve většině evropských zemí pro usednutí do křesel v parlamentu nedostatečný.

S volebním systémem souvisí i charakter stranické soutěže. „V posledních třech dekádách se v Nizozemí prosadila řada stran se zaměřením na skupiny voličů, které doposud své vlastní strany neměly. Ty dílem brzy zanikly a dílem se stále s nevelkými zisky na politické scéně drží. Nizozemí tak bývá svým způsobem průkopníkem, ať již nových politických směrů, nebo ,slepých uliček‘,“ upozornil politolog.

I další specifika země podle něj podobným iniciativám nahrávají. „Nizozemské vysoké školství i společnost jako taková otevírá prostor pro podobně orientované politické proudy, to znamená strany oslovující spíše mladší, vzdělanější a vůči světu otevřenější voliče,“ vysvětlil Šedo.

Jak uspět v evropském měřítku?

I když už existují „celoevropské“ strany, jako například Evropská lidová strana, fungují pouze na nadnárodní úrovni. Neúčastní se národních voleb a v podstatě ani těch do Evropského parlamentu – to je výsada jejich národních členů. V případě evropských lidovců tedy v Česku například TOP 09.

Právě v tomto ohledu je „panevropský“ Volt unikátní – má své regionální „mutace“ ve třech desítkách evropských zemí, a to včetně Albánie nebo Švýcarska. V patnácti zemích pak funguje přímo jako politická strana.

Skutečný zápis do evropské politiky by však podle Šeda vyžadoval něco, co se dosud hnutí nepodařilo. „Muselo by proniknout do více než jednoho parlamentu a pokud možno se stát v minimálně jedné zemi důležitým hráčem. V tomto směru je prozatím dost svázáno tím, že se mu nedaří významněji oslovit další skupiny populace, respektive v řadě zemí jsou jeho ,přirození voliči‘ napojeni již na některé existující strany,“ uvedl Jakub Šedo. Bez oslovení dalších skupin, nebo naopak zisku „exkluzivity“ mezi mladými vzdělanějšími voliči, se podle něj hnutí jen obtížně stane skutečně relevantním hráčem.

„Určitý skepticismus navozuje také fakt, že i jinak orientované širší projekty v Evropě neuspěly, ať již proto, že zůstaly v praxi omezené jen na vybranou zemi či země, nebo je ,pohltila‘ některá z existujících stran,“ popsal osud podobných projektů Šedo. Rozhodně podle něj ale neplatí, že strany zaměřené na mladší, vzdělanější a proevropské voliče nemají budoucnost. „Existovat, ať již samostatně, nebo jako součást šířeji zaměřených subjektů, tedy budou. Je ale otázkou, pod jakou vlajkou to bude,“ uzavřel Šedo.

Následující měsíce by mohly napovědět, jestli se bude vliv hnutí Volt postupně zvyšovat, nebo  ne. Své kandidáty vyšle do parlamentních voleb v Bulharsku a Německu, regionálních voleb ve Španělsku a komunálních voleb v Itálii. Britští členové Voltu zároveň spouštějí kampaň za návrat své země do EU.

České plány

Své plány má hnutí Volt i v České republice. Prozatím funguje jako zapsaný spolek, oficiální politickou stranou se má stát až po podzimních volbách do poslanecké sněmovny.

Podle Lucie Michel Lekešové pocházejí členové české odnože hnutí ze soukromé i státní sféry, z akademického prostředí a z různých oborů. „Mají zkušenosti z institucí Evropské unie i z regionální politiky v České republice,“ uvedla Lekešová, která sama podle dostupných informací působila v Diplomatické akademii Ministerstva zahraničních věcí.

Vizí hnutí je demokratičtější a transparentnější Evropa, „která dokáže převzít svůj díl zodpovědnosti na globální úrovni“. Při pohledu na další priority je jasné, že ambicí Voltu je prohloubit evropskou integraci a vybudovat z Evropské unie federaci – chce například silný Evropský parlament, který by měl pravomoc navrhovat zákony a volit „evropského předsedu vlády“.

„Proč celoevropská politika? Protože ve 21. století už mnoho výzev nejde řešit jen na národní úrovni. Věříme tomu, že díky celoevropské politice můžeme z Česka vytvářet modernější zemi a z Evropy propojenější kontinent s větším důrazem na ochranu lidských práv, ekonomický rozvoj, spravedlivou sociální politiku, ochranu klimatu i digitalizaci veřejné správy. Zároveň si uvědomujeme, že Evropská unie je skvělé místo k životu, ale je v ní také mnoho prostoru pro zlepšení,“ řekl pro EURACTIV.cz spolupředseda Voltu Česká republika Adam Hanka, který pracuje v oblasti umělé inteligence.

Jeho hnutí má před sebou trnitou cestu. Nejenže v současné době neexistuje napříč členskými zeměmi vůle významně měnit fungování EU směrem k federaci, Češi navíc stále platí za jedny z největších euroskeptiků.

EuractivZdroj: EuractivDeník v rámci rozšiřování informací o EU uzavřel dohodu o výměně materiálů se serverem EURACTIV.cz, který přináší jedna z nekvalitnějších informací o Evropské unii. EURACTIV.cz je členem evropské mediální sítě EURACTIV, která v současné době působí ve 13 evropských zemích. Kromě Bruselu, kde je EURACTIV považován za jedno z nejvýznamnějších médií podporujících debaty o evropské politice a legislativě, působí také v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Slovensku, Polsku a dalších státech střední a východní Evropy. Měsíčně zasáhne více než milion unikátních čtenářů.