Wendland, přeloženo Slovanská země, to je tady v okolí Lüchowa, ne moc daleko od Hamburku, název, se kterým se setkáte téměř na každém kroku. „Skoro všichni jsme tady Wendové. Slované. Devadesát procent nás starousedlíků,“ říká mi na terase svého domu na okraji města Ernst Stelte, předseda zdejšího Sdružení přátel Wendů. Od pátku do neděle na počátku září pořádá sdružení zatím svoji největší akci, Slovanské dny neboli Wendentage.

Akce bude hlavně v pozoruhodném skanzenu Rudlingsmuseum v nedaleké vesnici Lüben, jedné z nejzachovalejších kruhových slovanských vesnic s mohutnými selskými domy. Mnohé z domů v Lübenu pamatují sedmnácté století, kdy se na zdejším venkově jako na posledním místě kromě stovky kilometrů na východ vzdálené Lužice mluvilo slovansky, zdejší polabštinou.

Wendland je plný stop po zdejších Slovanech i dnes
V roce 1980 se Německo kvůli jádru na měsíc rozpadlo. Vznikla republika Wendland

Vedle tradičních wendských jídel a nápojů se tu budou prodávat i výrobky řemeslníků, budou tu ukázky tradičních řemesel, k vidění budou wendské kroje a zazní tu i wendská svatební píseň v polabštině.

Díky slavistovi doktoru Vladislavu Knollovi z Akademie věd ČR se tu uskuteční i kurz této mizející řeči. Knoll se na své úvodní páteční přednášce v Lüchowě zamyslí také nad možností, jak by šlo z toho, co ze zdejší polabštiny zůstalo, znovu zrekonstruovat a obnovit slovanský jazyk. U lüchowské polabštiny se totiž z osmnáctého století, kdy už s ní mluvili poslední zdejší lidé, podařilo vytvořit nevelký slovník, existují i záznamy gramatiky a krátké texty.

„Bude to takové seznámení s tím, jak by šel tento jazyk revitalizovat, a shrnutí toho, co se z tohoto jazyka zachovalo a co by bylo možné rekonstruovat,“ uvádí Knoll.

Zdroj: Youtube

V současné Evropě existují případy, kdy se podařilo obnovit už vymřelý jazyk. Je to například cornwallština, původně keltský jazyk ze stejnojmenného poloostrova na jihu Anglie, který zanikl přibližně ve stejné době jako polabština v okolí Lüchowa. Tento jazyk se zrekonstruoval, učí se na školách a dokonce zaznívá i ve vysílání BBC.

Důležité je silné regionální povědomí a zájem místních. Obojí v Lüchowě a okolí existuje. Zdejší wendlandská identita je silná, je to něco jako obchodní značka tohoto velice klidného, čistého regionu, jehož součástí je i národní park v okolí Labe.

„Po prvních wendských dnech před několika lety přišel covid a musela být nucená pauza. Ale i tak čekáme, že přijde až tisíc lidí,“ uvádí Ernst Stelte.

Wendský lídr. Bývalý úředník radnice v Lüchowě Ernst Stelte je už druhou generací wendských nadšenců, kteří se snaží oživit kulturu zdejších polabských Slovanů.Wendský lídr. Bývalý úředník radnice v Lüchowě Ernst Stelte je už druhou generací wendských nadšenců, kteří se snaží oživit kulturu zdejších polabských Slovanů.Zdroj: Deník/Luboš Palata

V úsilí o obnovu místních slovanských tradic a časem snad i jazyka spolupracuje zdejší sdružení se zastřešující organizací Lužických Srbů Domowina. Stelte a polabská skupina wendských nadšenců je už dokonce asociovaným členem.

Wendland je slavný

Velkou vzpruhou pro tyto snahy i pro celý region by bylo zařazení skupiny nejzachovalejších kruhových vesnic (Rudlinge) do seznamu světového dědictví UNESCO, o které kraj usiluje. Tyto vesnice, které nikde jinde nemají obdobu a vychází z uspořádání sídel starých polabských Slovanů, jsou pod německou památkovou ochranou a patří mezi velké turistické atrakce. Podání kandidatury do UNESCO je podle Stelteho otázkou následujících let.

Na kole k Atlantiku. Díl čtrnáctý
Na kole k Atlantiku. Díl čtrnáctý: Polabští Slované a německé Slovácko

Pokud by v budoucnu došlo k obnovení polabské slovanštiny, mohlo by dojít dokonce i k uznání Wendů jako nové národnostní menšiny. Německo tento status zásadně dává jen původním neněmeckým obyvatelům, dnes tedy jen Frísům, Lužickým Srbům, Dánům a Romům. V Německu, hlavně v tom západním, ale zná název Wendland už skoro každý. V roce 1980 vyhlásili protijaderní aktivisté nedaleko Lüchowa u úložiště jaderného paliva v Gorlebenu „Svobodnou republiku Wendland“. Získali obří podporu a i tato tradice je stále živá. „S námi Wendy ale nemá nic společného,“ říká ale Stelte.

Evropa pro ČechyEvropa pro ČechyZdroj: DeníkCo vás zajímá na Evropské unii?

Stojíme o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Co dobrého vám přineslo členství Česka v EU? Čím vás Unie zklamala a čím vás štve? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů, a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie? Co vám přináší možnost pracovat a žít kdekoli v Evropské unii? Měli by mít mladí Češi nadále možnost studovat na vysokých školách v celé Evropské unii? Jak vám pomohlo, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů do zemí EU? Je dobře, že Unie zakáže plastové příbory a brčka? Mělo by Česko přestat těžit uhlí, jak to požaduje Brusel? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz.