Otřesy byly podle Chorvatů o síle 4,8 stupně Richterovy škály. Epicentrum měly na ostrově Krk a byly cítit až v hlavním městě Záhřebu. „Netrvalo to dlouho, ale pořádně to otřáslo budovou," sdělil svědek v metropoli. „Ještě teď se třesu,“ dodal. Podle informací chorvatských hasičů se nikdo nezranil, informuje deník Index.hr. 

Zemětřesení vzniklo v hloubce 9 kilometrů a asi 36 kilometrů jihovýchodně od Rijeky, uvádí deník The Dubrovnik Times. Lidé v okolí cítili otřesy, které se nesly až do Chorvatského Přímoří, které zahrnuje severní části pobřeží Jaderského moře a přilehlé ostrovy, přesně v 10:47.

Otřesy byly silnější, než Chorvati uvedli

Evropsko-středomořské seismologické centrum (EMSC) tvrdí, že bylo zemětřesení silnější, než se zprvu zdálo. Mělo podle něj sílu 5,3 stupně. „Rychlé a silné. Prasklo nám sklo v nové budově. Rachotil nám nábytek. Houpala se se mnou postel, bylo to nepříjemné,“ popisovali lidé své zážitky a dojmy v aplikaci EMSC. 

Český tým USAR během zásahu po zemětřesení v tureckém městě Adiyaman, 10. února 2023.
Čeští záchranáři vyprostili v Turecku 77 mrtvých. Připravují se k návratu

Podle informací webu Crisis24 není pravděpodobné, že by zemětřesení způsobilo významné škody. Lidé skrz aplikaci EMSC ze zasažených míst psali, že se jim jen rozbilo pár talířů nebo váz, které spadly ze stolu či polic. 

Díky zanedbateným škodám by neměla být ovlivněná ani doprava, i když budou úřady kontrolovat infrastrukturu. Komplikace většího rázu nečekají. 

Rumunsko si otřesy prošlo dvakrát v jednom dni

V úterý zažili zemětřesení i lidé v Rumunsku. Otřesy o síle 5,7 stupně byly již druhé které zemi zasáhly během 24 hodin. Při žádném z incidentů se nikdo nezranil ani nevznikly vážné škody, informuje agentura AP

Podle EMSC vzniklo druhé zemětřesení v jihozápadní rumunské župě Gorj v hloubce 40 kilometrů. Epicentrum bylo asi 56 kilometrů severovýchodně od města Drobeta-Turnu Severin, uvádí agentura Reuters.

Otřesy Rumuni cítili až v hlavním městě Bukurešti a v Kluži na severu země. Mezi největší škody, které lidé nahlásili, ale pařilo jen popadané zboží v supermarketech. 

Ani ne den předtím ve stejné župě v hloubce 13 kilometrů vzniklo první zemětřesení, a to o síle 5,2 stupně. 

Roste četnost zemětřesení?

Nedávné neštěstí v Turecku a Sýrii následované několika dalšími zemětřeseními v lidech vyvolává zdání, že se ve světě děje více přírodních katastrof než dříve. V otázce zemětřesení tomu tak ovšem není.

Podle informací firmy Statista se za posledních 17 let každý rok událo okolo 15 zemětřesení o síle sedmi a více stupňů Richterovy škály. Ze statistik není možné vyvodit závěry, zda se množství zvyšuje či snižuje. Vždy se trošku liší, ale nevykazuje dlouhodobější tendence ani k jedné z možností. 

Tento rok bylo zatím silných zemětřesení pět. Loni jich vědci zaznamenali 11 a předloni dokonce 19. Nejvíce, 24, jich bylo v roce 2010.

Kolísání počtu zemětřesení je normální

Americká vědecko-výzkumná vládní agentura United States Geological Survey uvádí, že dočasné zvýšení nebo snížení takzvané seismicity je součástí běžného kolísání počtu zemětřesení. 

Agentura také dodává, že odborníci sice zemětřesení o něco častěji zapisují, avšak je to díky pokročilejším seismickým přístrojům. Ty dokážou zaznamenat i velice jemné otřesy, které dříve nebylo možné zachytit. 

Třiatřicetiletou Neclu Camuz a jejího novorozeného syna Yagize pohřbily trosky po zemětřesení v Turecku na dlouhých 90 hodin.
Kdyby zemřel, nebyla bych tu. Matku s novorozencem na 90 hodin pohřbily trosky

Za zdáním, že počty neštěstí rostou, stojí i fakt, že je čím dál snazší dostat se k informacím. Podle společnosti Jumpstart, která lidem pomáhá pojistit se právě proti zemětřesení, jde hlavně o to, že jsou přírodní katastrofy ve zprávách více vidět. 

Okamžitá dostupnost všech informací má výhody, ale v některých ohledech může vést ke zkreslení. Může se projevit například jako iluze shlukování, uvádí na svém webu vysvětlujícím problematiku zemětřesení. Lidé mají poté díky většímu mediálnímu pokrytí pocit, že se množství dané události zvyšuje, i když to tak ve skutečnosti není.

Proč zrovna Turecko tolik trpí na zemětřesení

Smrtící zemětřesení v Turecku a Sýrii z minulého týdne zabilo podle dosavadních informací téměř 42 tisíc lidí. Lidé se diví, jak je možné, že byla katastrofa tak silná. Měli by mít ale na paměti, že Turecko je šestou zemí světa s největším rizikem zemětřesení. V letech 1990 až 2022 jich úřady dohromady zaznamenaly 58, informuje server Greek Reporter.

Většina Turecka se nachází na Anatolské desce. Země tam je k otřesům náchylná, neboť se jedná o hranici dvou zlomových linií. Severoanatolského zlomu a Východoanatolského zlomu. A právě v těchto zlomech zemětřesení vzniká. 

Bagr odstraňuje trosky zničené budovy po zemětřesení v tureckém Kahramanmarasu, 13. února 2023
Zázrak v Turecku? Záchranáři po 222 hodinách vyprostili ze sutin živou ženu

Zemská kůra se skládá z obrovských tektonických desek, které se neustále pomalu pohybují. Jde maximálně o pár centimetrů ročně. Na některých místech se pak desky setkají a nemůžou ve své cestě pokračovat. V těchto místech pak narůstá napětí, až se zlomy neboli trhliny v zemské kůře náhle pohnou.

Tento náhlý pohyb poté způsobí uvolnění energie v podobě seismických vln, které se šíří a způsobují otřesy, které pociťujeme, vysvětluje singapurský deník The Straits Times.