„Stovky předních AI vývojářů, akademiků a odborníků nás nedávno varovaly slovy: Snižování rizika vyhynutí lidstva v důsledku umělé inteligence by mělo být globální prioritou spolu s dalšími riziky globálního rozsahu, jako jsou pandemie a jaderná válka,“ uvedla Leyenová.

AI podle ní sice může přispět ke zlepšení zdravotní péče nebo zvýší produktivitu, ale zároveň má obrovská rizika. „Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než očekávali i její vývojáři,“ poznamenala Leyenová. To ale znamená, že času na to ji nějak smysluplně omezit je stále méně. „Prioritou Evropské komise číslo jedna je zajistit, aby se umělá inteligence vyvíjela s ohledem na člověka, transparentně a odpovědně,“ prohlásila Leyenová.

Evropská komise už připravila jako první na světě Akt o umělé inteligenci, který se stal celosvětovým vzorem regulace AI. Podle Leyenové je však potřeba maximálně zrychlit jeho definitivní přijetí a zavedení pravidel, které obsahuje, než bude na regulaci AI pozdě. Mělo by se to podařit do konce tohoto volebního období v červnu příštího roku.

Předmětem sporu je rozpoznávání obličejů

Řešením problémů spojených s AI byla v rámci Evropské komise pověřena její místopředsedkyně Věra Jourová. „Na úrovni nejvyspělejších průmyslových zemí G7 bychom do konce tohoto roku chtěli přijmout globální kodex nakládání s AI,“ uvedla pro Deník Jourová. „Ke kodexu se chtějí připojit i některé další země. Čína mezi nimi v tuto chvíli není,“ dodala.

Největším problémem, na který regulace AI v Evropské unii naráží, je podle Jourové spor mezi členskými státy, které chtějí využívat umělou inteligenci při zajišťování bezpečnosti, a Evropským parlamentem, kde jsou vůči tomu zásadní výhrady. Jde například o otázku rozpoznávání obličejů a identifikace prostřednictvím AI na základě záběrů bezpečnostních kamer.