Společně se svými dvěma společníky, dvaačtyřicetiletým bývalým soudcem Hasanem a pětadvacetiletým personalistou Midem, narazil na aktivisty, kteří jim zprostředkovali schůzku s členy Evropského parlamentu. Ti byli před týdnem na návštěvě pohraniční oblasti společně se skupinou novinářů. Jejich cílem bylo přimět polskou pohraniční stráž, aby začala skutečně posuzovat žádosti o azyl místo toho, aby migranty posílala zpět do Běloruska, a porušovala tak mezinárodní právo.

Alí je jedním z tisíců lidí, kteří se nechali zlákat výzvami běloruského lídra Alexandra Lukašenka, vydali se ze zemí Blízkého východu do Minsku a pokusili se překonat hranici s Evropskou unií.

Běženci na bělorusko-polské hranici. Ilustrační snímek
Česko vyšle do Polska 150 vojáků. Budou pomáhat s ochranou hranic s Běloruskem

V Sýrii podle něj o nové možnosti dostat se do EU lidé běžně mluví. Cesta vyjde asi na 2500 dolarů (zhruba 56.000 Kč). O čem ale už lidé v Sýrii běžně nemluví, je to, že migranti můžou na týdny uváznout v mrazivých bažinách a lesích v pohraniční oblasti, a že nejméně 13 lidí při pokusu o překonání hranice zemřelo.

"Nečekali jsme, že nás pošlou mezi dvě hranice a že tu uvízneme bez jídla, bez vody, ve špatných podmínkách a že budeme spát v mokru. Některé noci jsme mrzli," vysvětluje Alí.

Násilí i špinavá voda

Na běloruské straně podle jeho vyprávění vojáci migranty drželi v provizorních táborech. Jednou za čas je v noci seskupili a tlačili do Polska. "Zkouší probořit plot a přimět lidi, aby začali utíkat," uvádí Alí. Tvrdí, že vojáci také dávají migrantům kameny, aby je házeli na plot a na polské pohraničníky.

Alí, Hasan i Mido mluví o svých zážitcích s hořkostí. Běloruští vojáci je prý okradli, bili je a dali jim pít špinavou vodu, ze které jim bylo špatně. Běloruská vláda přitom tvrdí, že migrantům na hranicích posílá humanitární pomoc.

"Někdy lidi mlátili. Někdy je krmili prášky a používali psy, kteří migranty honili po lese," pokračuje Alí. Běloruští pohraničníci je podle něj donutili se svléknout, pak hledali v jejich oblečení, co by se dalo ukrást, a nakonec šaty zapálili. Když se dostává Alího vyprávění až sem, Mido se neudrží a pláče.

Polští vojáci na snímku ze 14. listopadu hlídkují na polsko-běloruské hranici, kde se sdružují uprchlíci.
Migrační krize trvá. Polsko souhlasilo s českou pomocí na běloruských hranicích

Když se těmto třem Syřanům podařilo překonat plot z ostnatého drátu, který byl zbudován na hranici poté, co Lukašenko začal migranty do EU posílat, živili se tím, co našli v lese nebo co dostali od aktivistů. Ti jim dali také nové oblečení a spací pytle. Při prvních pokusech se jim nepodařilo dostat přes uzavřenou pohraniční oblast, tříkilometrový pás země mezi běloruskou a polskou hranicí, kam se s obtížemi dostávají i aktivisté a novináři, než je chytily polské úřady a poslaly zpět do Běloruska. Schůzka před týdnem s aktivisty se ale uskutečnila nedaleko této zóny.

Lukašenko migrační krizi vyvolal, aby se pomstil za sankce, které na jeho režim uvalila EU poté, co zmanipuloval loňské volby. Unie jeho postup nazývá hybridní válkou.

U hranic zůstává řada lidí

Polská vláda čelí kritice od lidskoprávních organizací kvůli způsobu, jakým nakládá s migranty, a kvůli odmítavému přístupu k přezkoumávání žádostí o azyl. Varšava ale tvrdí, že se jen snaží střežit hranice. Minulý týden EU povolila zemím sousedícím s Běloruskem zpřísnit azylové řízení.

Krize polevuje s tím, jak EU vyvinula nátlak na aerolinky, aby přestaly přepravovat do Běloruska lidi z Blízkého východu. Nyní se migranti vracejí letecky zpět do Iráku a do Sýrie. V říjnu bylo podle polské pohraniční stráže zaznamenáno 17 500 pokusů o překonání, v listopadu 8900.

V tmavých lesích u hranic však stále zůstává mnoho lidí.

Silně odmítavé reakce vyvolal postup běloruských úřadů, které přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku (na snímku), aby mohly zatknout novináře a odpůrce běloruské vlády Ramana Prataseviče
Dispečer popsal vynucené přistání letadla v Minsku: Operaci řídil důstojník KGB

Když po rozhovoru s novináři Alího, Hasana a Mida zadržela pohraniční stráž a odvážela je v otevřeném vojenském nákladním autě, muži trvali na tom, že chtějí v Polsku požádat o azyl. Následující den pak stráž na twitteru uvedla, že muži skutečně o azyl požádali.

Než trojice odjela, novináři se Alího zeptali, zda by někomu dalšímu doporučil, aby podnikl stejnou cestu jako on ze Sýrie do Polska. "Můžete umřít tam nebo můžete umřít tady," odpověděl. "Nejsme tady proto, abychom někomu ubližovali nebo působili problémy, chceme se jen dostat na bezpečné místo."