Pětačtyřicetiletý Hennadiy Avramenko je jedním z dobrovolníků, kteří nyní v malém ukrajinském městě Boroďanka pomáhají policistům sbírat z ulic mrtvoly místních obyvatel, které tam nechali ležet ruští okupanti. Je jich mnoho. „Sbíráme lidi, které zastřelili Rusové. Civilisty, kteří byli mučeni. Zatím pracujeme dva dny. Je to psychicky náročné. Nejhorší na tom je, že nenacházíme vojáky, jen nevinné lidi. Zastřelené bezdůvodně,“ uvedl Avramenko pro CNN.

V Boroďance v Kyjevské oblasti žilo před Putinovou vojenskou invazí třináct tisíc obyvatel. Většina jich po vypuknutí války utekla. Lidé, kteří ve městě zůstali, zažívali od 29. února až do osvobození Kyjevské oblasti ukrajinskými jednotkami ruskou okupaci. Nyní pro zahraniční reportéry popisují hrůzy, které se ve městě děly.

Město bylo prakticky neustále ostřelováno a rozsah škod v něm je masivní. Přesný počet zničených budov ani mrtvých civilistů zatím nikdo přesně říct nedokáže, jde jen o odhady. „Několik svědků řeklo na místě reportérům BBC, že jim ruští vojáci zakázali vysvobodit přeživší z trosek bombardovaných budov. Lidem, kteří chtěli pomoct, vyhrožovali zastřelením. Ukrajinské úřady tvrdí, že Rusové mohli v Boroďance spáchat ještě horší zvěrstva, než v Buče, kde byly na ulicích nalezena mrtvá těla a stovky dalších pak v masovém hrobě,“ shrnuje BBC.

Právě trosky podle reportáže BBC z místa zatím zabraňují získat přesný obraz o tom, kolik lidí Putinovy jednotky v Boroďance údajně zabily. „Přeživší ve městě si myslí, že pod troskami leží mnoho mrtvol. Přesný počet je ale neznámý. Nejmasivnější zabíjení v Boroďance mohlo nastat, když byly bombardováním zničeny místní paneláky. Několik jich bylo srovnáno se zemí. Tuny betonu a železa se zhroutily do sklepů pod činžáky. Někteří lidé tvrdí, že pohřbily desítky lidí. Místní policie mluví dokonce o stovkách. Zatím se čeká na příjezd těžké techniky, která umožní nadzvednout těžké trosky,“ nastiňuje BBC.

Tanky, co střílely na rodinné domky

Jedním z lidí, kteří se před ostřelováním skrývali ve sklepech pod zasaženými činžáky, byl i Dmytro Staševskyj. Jeho rodina z města odjela po začátku války, on ale v Boroďance zůstal, aby dohlédnul na rodinný majetek. Při ostřelování se schovával se sousedy ve sklepě pod jedním z činžáků. Prvního března se ale rozhodl přenocovat v jiném úkrytu v odlišné části města. Když se ráno vrátil ke svému domu, našel místo činžáku jen hromadu trosek. Sklep, ve kterém dříve pobýval, byl jimi zcela zasypaný. „Přišel jsem v půl deváté ráno a byty už byly zničeny. Než se to stalo, po městě se říkalo, že projíždí ruská kolona tanků, která střílí na vše. Nejdříve jsem tomu nevěřil, ale pak jsem viděl, jak pálí na rodinné domy,“ řekl muž reportérovi BBC.

Jiný obyvatel Boroďanky, třiatřicetiletý Jurij Pomin, pro CNN popsal, že i při leteckých útocích Rusové cílili na rodinné domy. „Když přiletěla letadla, byly to nejděsivější chvíle. Letěla těsně nad naším domem a shazovala bomby,“ uvedl Pomin.

Zahraniční reportéři se do města dostali v předchozích dnech poté, co ukrajinské jednotky vytlačily z Kyjevské oblasti ruské okupanty. Stejně tak se do města vrátili i někteří obyvatelé, přestože to ukrajinské úřady zatím silně nedoporučují, nebo i zakazují - v oblasti totiž Rusové nechali miny.

Mezi těmi, kteří se přesto odvážili domů, je i Světlana Staševska. Podle ní útok na činžáky někteří lidé přežili - ale ruští vojáci zakázali ostatním obyvatelům Boroďanky, aby své sousedy vyprostili. „Krátce po útoku lidé z okolí slyšeli z trosek hlasy. Ruští vojáci jim ale zakázali kopat a vyprostit přeživší. Vyhrožovali jim, že je zastřelí, kdyby se o to pokoušeli,“ uvedla žena pro BBC.

Její slova potvrdila i další obyvatelka Boroďanky, která byla v době útoku ve městě. „Pod troskami je mnoho lidí. Bolí mě srdce. Znala jsem ty lidi. Věděli jsme, že jsou tam, ale nedovolili nám dostat je ven,“ řekla pro BBC žena, která uvedla pouze křestní jméno Maria.

Ty, kteří se do města nyní vrací, jen těžko zadržují slzy. „Bylo to tady tak hezké. Měli jsme tady tři školy, technické a hudební lyceum. Teď nám nezbylo nic. Děti přišly o své dětství, vzpomínky, všechno,“ popsala život ve městě před válkou pro BBC Svitlana Gontarová, která se do města vrátila tento týden v úterý.

„Popravili je“

Kromě trosek i v ulicích Boroďanky leží mrtvá těla civilistů, tak jako v nedaleké Buči. „V blízkosti jedné ze zahrad je mrtvý muž. Čelem dolů, s taškou přetaženou přes hlavu a rukama svázanýma vzadu za tělem. Má stažené kalhoty. Na levé noze má hluboké rány,“ popisuje hrůzný výjev reportáž CNN z místa.

Podle místních byl tento muž vojáky bezdůvodně zavražděn. „Byl popraven, střelou do hlavy,“ uvedl pro CNN místní policejní důstojník.

Podle CNN dobrovolníci našli podobně zabitých lidí v ulicích mnoho. Například staršího muže, který byl zjevně zastřelen, když jel na kole, nebo zbytky těla člověka, kterého rozstříleli dělostřelci. „Jen v pondělí (4. dubna, pozn. red.) jsme takhle posbírali sedm mrtvých. Teď je úterý dopoledne a už jsme jich našli šest,“ zmínil pro CNN dobrovolník Avramenko, který pomáhá policistům odvážet z ulic mrtvé.

Spodní prádlo jako válečná kořist

Domy, které ruské jednotky nezničily bombardováním, pak obsadili ruští vojáci, když okupovali město. Vracející se majitelé obydlí je nacházejí zcela poničené. „Rusové ukradli z domů všechno, co se třpytilo. Dokonce mi sebrali spodní prádlo. Všechno rozmlátili, vše je rozbité,“ popsala návrat do svého domova obyvatelka Boroďanky Maria pro BBC.

Není jediná s podobnou zkušeností. Vyrabovaný dům po odchodu Rusů našla i Oksana Kostyčenko. Věci, které ruští vojáci neodnesli, podle jejích slov zničili. „Všude je cítit alkohol, na zemi jsou prázdné lahve. Rusové také hodně kouřili, típali cigarety o stůl. Používali naše povlečení. Vzali si vše, co chtěli. Naše šperky jsou pryč. Rabovali, jsou to obyčejní zloději,“ řekla Kostyčenko pro CNN.