Brexit, jak se říká odchodu z Unie, to v Británii prohrál. Ekonomicky, politicky i pocitově. Ekonomicky na něj Británie doplatila a stále doplácí. Politicky jsou konzervativci, kteří brexit umožnili a po referendu uskutečnili, dnes ve velmi těžké defenzívě. Parlamentní volby, jež se budou konat zřejmě už příští rok, by mohli konzervativci podle předvolebních preferencí vyhrát už jen zázrakem. Labouristé mají náskok třicet procent.

Brexitové trauma

Normální Britové se o brexitu nechtějí bavit, bez ohledu na to, jak hlasovali. „Je to jak špatný rozvod. Nejradši na to chce člověk zapomenout,“ říká v jedné z kaváren v bohaté části centra Londýna třicátník Michel. „A jak se ten brexit roky táhl a neřešilo se nic jiného, to byl asi největší děs. Všichni jsou prostě jen tak nějak rádi, že je to za námi,“ dodává.

Některé plány podporovatelů brexitu vzaly za své. Britové tak třeba stále žijí do značné míry v realitě, kterou jim narýsoval brexitáři nenáviděný Brusel. „Konzervativci chtěli změnit mnoho set zákonů postavených na normách a nařízeních Evropské unie. Ale když zjistili, kolik by to bylo práce, že by to na roky zasekalo úřednický aparát, tak to prostě vzdali,“ uvádí londýnský diplomat jedné z členských zemí EU.

Do ulic Londýna a dalších britských měst vyšli v sobotu 14. října lidé, aby vyjádřili podporu Palestině
Zastavte válku, svobodu Palestině. Do ulic Londýna vyšly tisíce demonstrantů

Hlavní postoj, který dnes ve Velké Británii převažuje, je totiž ten, že po mnoha letech, kdy se britská politika zabývala brexitem a také sama sebou, kdy země zažila zcela nebývalé období politické nestability, chtějí Britové po vládě jediné. A to už konečně klid a řešení problémů, které země má. Jako je například ekonomická stagnace, růst zadlužení nad sto procent domácího produktu, nebo imigrace ze zemí mimo EU. A naopak nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, na jejichž příliv z východních zemí Unie byla Británie v EU roky zvyklá.

„Lidé hlavně už nechtějí o brexitu ani slyšet. Chtějí konečně trochu stability a zabývat se něčím jiným,“ říká o brexitové únavě bývalý velvyslanec ve Velké Británii Pavel Seifter. Ten obdržel ve čtvrtek přímo z rukou ministra zahraničí Jana Lipavského medaili „Za zásluhy o diplomacii“.

O návratu do EU aktuálně nechce většina Britů ani slyšet.V Británii se otáčí rozložení sil. O návratu do EU ale zatím nechce většina Britů ani slyšet.Zdroj: Deník/Luboš Palata

Také na straně Evropské unie není po neuvěřitelně dlouhém a náročném „rozvodu“ s Velkou Británií velká vůle vracet teď vztahy nějak rychle zase zpět k něčemu, co by se podobalo členství v EU, nebo dokonce návratu Británie k sedmadvacítce.

„Všichni se snaží o dotažení brexitových dohod, záležitostí, které mají spojitost se Severním Irskem. Protože už je to opravdu dlouho, emoce trochu vychladly. Obě strany se na to dívají pragmaticky,“ uvedl pro Deník ministr Lipavský. „Potřebujeme rozvíjet vztahy mezi Evropskou unií a Británií v celé řadě jiných otázek. A věřím, že duch pragmatické spolupráce se podaří vnášet do naší spolupráce stále více,“ říká ministr.

V bezpečnosti význam Británie vzrostl

Jsou ale věci, především ve vojenské a bezpečnostní oblasti, kde naopak význam Velké Británie výrazně vzrostl. „Procházeli jsme otázky bezpečnostní spolupráce, které právě po brexitu získaly na významu, také kvůli Putinově agresi proti Ukrajině,“ říká Lipavský, který se v Londýně ve čtvrtek sešel mimo jiné s klíčovým členem kabinetu, sirem Timem Barrowem, poradcem britské vlády pro národní bezpečnost.

Ministr zahraničí Jan Lipavský a britský poradce pro národní bezpečnost sir Tim Barrow.Český mnistr zahraničí Jan Lipavský a britský poradce pro národní bezpečnost sir Tim Barrow.Zdroj: Se svolením MZV

Protože do nových voleb ve Velké Británii nezbývá mnoho času a rozložení nálad velmi výrazně nahrává labouristické opozici, viděl se Lipavský vedle významných konzervativních politiků i se stínovým ministrem zahraničí labouristické strany Davidem Lammym. Od labouristů, kteří jsou nyní výrazně proevropští, se očekává oživení vztahů s Evropskou unií. Není ale zdaleka jasné, co by to mohlo znamenat.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár.
Bratři odsud potud. Česko a Slovensko mají velké rozpory

„Těžko usuzovat, jakým způsobem se bude vyvíjet britská politika vůči Evropě,“ řekl po jednání s Lammym i sám Lipavský. „S očekávanými parlamentními volbami může dojít k více proevropskému směřování Velké Británie,“ dodává ale český ministr zahraničí. Ovšem s tím, že konkrétní podoba něčeho takového je spíše v rovinách spekulací politologů, než něčím, co by opravdu v tuto chvíli leželo na stole.