Nejnebezpečnější důsledek nákazy nemocí covid-19 je ten, že vir napadá plíce a omezuje jejich funkci. Ve větším riziku jsou tedy především lidé, kteří mají tento orgán nějak oslabený či poškozený. Pandemie koronaviru tak alespoň nepřímo ovlivňuje zcela jinou epidemii – tu tabákovou. Právě zvýšená rizika totiž mají vliv na chování kuřáků.

Studie výzkumníků z University College London publikovaná letos v lednu v International Journal of Environmental Research and Public Health sledovala změny chování britských dospělých kuřáků a uživatelů elektronických cigaret v průběhu covidové pandemie.

Vědci zjistili například to, že od začátku pandemie (studie sledovala 12 měsíců) se přestat s cigaretami pokoušelo 45 procent britských kuřáků, 27,5 procenta kvůli důvodům spojeným s covidem – obavy o zdraví nebo nedostatek financí kvůli krizi. Úspěch slavilo 17,5 procenta kuřáků, z těch zbylých pak kouřilo méně častěji 35,1 procenta, 37,9 procenta kouřilo ve stejné míře a 27 procent naopak sáhlo po cigaretě častěji než dříve.

Přestat se svým zlozvykem se kvůli „covidovým důvodům“ pokoušeli a částečně uspěli také uživatelé e-cigaret, zájem udělat tento krok ale nebyl tak častý jako u cigaret.

Zdaleka ne všechny změny v chování byly pozitivní. „Na jedné straně pandemie poskytla motivaci především kuřákům přestat kouřit, na straně druhé možná zároveň přiměla uživatele e-cigaret k návratu ke kouření,“ upozornila analýza. Jak zmiňuje i sama studie, alternativní výrobky včetně elektronických cigaret jsou prokazatelně méně škodlivé než klasické cigarety, takový vývoj proto není dobrou zprávou.

Situace v Česku

V České republice zatím podobná studie neexistuje, je však možné udělat si obrázek o závislostech celkově. Přehled o dopadech pandemie má Asociace nestátních organizací (A.N.O.), která zastřešuje adiktologické a sociální služby pro lidi ohrožené závislostmi.

„V souvislosti s pandemií covidu registrujeme nárůst klientely až o 30 procent,“  uvedla pro EURACTIV.cz předsedkyně rady asociace Helena Rampachová. Lockdown, ztráta pravidelného denního režimu, stres, nejistota, obavy z nemoci či ztráty zaměstnání – to všechno podle ní způsobilo významný nárůst užívání alkoholu, častější případy problémového či patologického hráčství, nárůst užívání nelegálních drog a celkově zvýšení problémů v oblasti duševního zdraví.

„Zvýšený nárůst kouření jde s tímto vším ruku v ruce, je však pravdou, že lidé se na naše služby obracejí spíše v důsledku problémů s jinými typy závislosti, které mají významnější sociální dopady. Kouření v tomto kontextu proto není našimi organizacemi nijak zvlášť sledováno,“ dodala Rampachová.

V Česku však existují také centra přímo zaměřená na problémy okolo tabáku. Podle zkušeností lékařky Evy Králíkové z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN zhruba polovina českých kuřáků kouří stejně jako před covidem, čtvrtina přestala nebo cigarety omezila a čtvrtina naopak kouří víc nebo se ke kouření vrátila. Jasná a doložitelná čísla ale nyní nejsou k dispozici.

„Za Českou republiku zatím taková data nemáme, Státní zdravotní ústav zveřejňuje každoroční analýzy vždy v květnu za předchozí rok,“ poznamenala přední česká odbornice na tabákovou závislost Králíková. Loňské hodnocení roku 2020 vliv covidu na změny v počtu kuřáků či na jejich přechod k cigaretovým alternativám ještě nemohlo hodnotit.

Analýza však popisovala alespoň meziroční změny v počtu kuřáků a uživatelů e-cigaret či zahřívaných tabákových výrobků, díky kterým si lze udělat částečný obrázek. Počet kuřáků cigaret poklesl z 24,9 procenta v roce 2019 na 23,1 procenta v roce 2020, jedná se však o dlouhodobý trend.

Naopak po elektronických cigaretách už čtyři roky sáhne téměř stejný počet Čechů, okolo pěti procent. I když se množství jejich uživatelů nemění, data ukazují, že e-cigarety hrají svou roli při snižování počtu klasických kuřáků – fungují jako nástroj k odvykání i jako méně škodlivá alternativa. To jsou podle analýzy dva ze tří hlavních důvodů, proč Češi vyměňují cigarety za jejich elektronickou obdobu.

Abstinence nestačí

V souvislosti s covidem a kouřením, přesněji užíváním nikotinu, se ve světě objevil jeden zajímavý fenomén. Jak popsala Králíková, podíl kuřáků mezi infikovanými covidem je ve všech zemích nižší než jejich podíl v dané populaci, což by naznačovalo, že kuřáci se méně častěji nakazí. Připisuje se to nikotinu a jeho schopnosti blokovat receptory, přes které se vir dostává do buněk. Tato látka se tak využívá v experimentální léčbě.

Zároveň však samozřejmě platí, že kuřáci mají mnohem vyšší riziko těžšího průběhu nemoci i případné smrti.

Stejný rozpor zmínila i Rampachová. „Samotná WHO (Světová zdravotnická organizace) se omezila na konstatování, že riziko těžkého průběhu koronavirové infekce je u kuřáků o 40 procent vyšší a že kouření se nedoporučuje. Plně se v tom projevuje naivita tohoto abstinenčního přístupu a absolutní odtrženost od reality. Předpokládat, že v pandemii kuřáci přestanou kouřit, je nereálné – právě  naopak,“  podělila se o pohled A.N.O. Rampachová. WHO proto podle ní měla své stanovisko doplnit o doporučení užívat méně škodlivé alternativní produkty, pokud kuřák nedokáže přestat úplně.

Stejnou výtku má Rampachová i vůči evropskému a také českému přístupu. „V průběhu pandemie drtivá většina doporučení ze strany ministerstva zdravotnictví i odborných společností směřovala bohužel pouze zcela proti kouření (,nekuřte‘) a nijak nepracovala právě se strategií harm reduction, tedy ,když už musíš kouřit, kuř alespoň méně škodlivý produkt‘,“ poznamenala předsedkyně.

To je z pohledu A.N.O. významný nedostatek české protidrogové politiky. Podle asociace je škoda, že alternativní produkty nejsou v ČR nijak propagovány, ani státem výrazněji podporovány, a to přesto, že jejich nižší škodlivost ve srovnání s konvenčními cigaretami je už prokázána.

V tomto ohledu je však citlivé především téma užívání elektronických cigaret u mladých lidí a teenagerů, kteří předtím klasické cigarety nekouřili. Zmíněná analýza Státního zdravotního ústavu ukazuje, že v kategorii uživatelů e-cigaret ve věku 15–24 let jich 36,4 procenta předtím tabák nekouřilo.

close Euractiv info Zdroj: Euractiv zoom_in Euractiv Deník v rámci rozšiřování informací o EU uzavřel dohodu o výměně materiálů se serverem EURACTIV.cz, který přináší jedna z nekvalitnějších informací o Evropské unii. EURACTIV.cz je členem evropské mediální sítě EURACTIV, která v současné době působí ve 13 evropských zemích. Kromě Bruselu, kde je EURACTIV považován za jedno z nejvýznamnějších médií podporujících debaty o evropské politice a legislativě, působí také v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Slovensku, Polsku a dalších státech střední a východní Evropy. Měsíčně zasáhne více než milion unikátních čtenářů.