Peskov uvedl, že dekret o novém systému plateb by mohl být v budoucnosti zrušen, pokud by nastaly "jiné podmínky". Za současných okolností je ale podle něj pro Rusko rubl nejvýhodnější a nejbezpečnější měnou.

V reakci na dotazy novinářů Peskov také uvedl, že dekret není retroaktivní. To znamená, že Rusko nebude požadovat rubly za plyn, který byl do Evropy již dodaný.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek uvedl, že Rusko nabídlo západním zemím spravedlivý systém placení za plyn v rublech, jehož podmínky jsou přijatelné. "Důvodem přechodu na národní měnu je naprostá nespolehlivost západních protějšků, nechceme být závislí na systému, který nám může být kdykoli uzavřen. A nechceme být závislí na systému, jehož provozovatelé nás mohou okrást o peníze," citovala Lavrova agentura TASS.

Zemní plyn - Ilustrační foto
Čím topit bude i bez Ruska. Plyn v českých domácnostech ale vyjde dráž

Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně, za kterou pak Gazprombank nakoupí rubly a uloží je na klientův rublový účet. Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom. Západní představitelé tento model odmítají.

Analytici upozorňují, že na dosavadním způsobu placení se toho dekretem příliš nezmění, protože odběratelské země budou dál platit účty ve své domácí měně a ruská banka bude tyto devizy směňovat za rubly. Pro Rusko by měl mít systém tu výhodu, že rubl, který se v poslední době dostal pod tlak kvůli západním sankcím, by mohl díky tomu výrazně posílit.

Zastavení plynu by nebylo řešení, míní odborníci

Státy na východ od Německa a Rakouska včetně těchto dvou zemí nemají podle odborníků recept na případné zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Ruský prezident Vladimir Putin si ale nechává prostor na případnou změnu svého rozhodnutí, uvedli experti, které v pátek oslovila ČTK.

"Domnívám se a pevně věřím, že země EU nebudou platit Rusku za plyn v rublech. Na druhou stranu je tu však určitě pravděpodobnost na částečné nebo i zásadnější omezení dodávek plynu z Ruska, na což především země od Německa a Rakouska na východ včetně nich nemají recept," řekl dnes ČTK energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr. Podle něj by státy musely přistoupit k zásadním regulacím spotřeby plynu, což by v první řadě omezilo průmysl, energetiku a následně domácnosti. Následně by to zasáhlo i celou ekonomiku.

Plynovod v Rusku. Ilustrační foto.
Od pátku budete platit za plyn v rublech, řekl Putin. Vydírání, reaguje Západ

"Současně zdůrazňuji, že Putin si stále nechal určitý prostor pro ohýbání svých vyjádření. Takže je předčasné spekulovat, co vlastně bylo řečeno. Tak či onak to ukazuje, jak špatně na tom Evropa a onen německý region nyní ohledně dodávek plynu je," uvedl Šnobr. I když nyní Putin ustoupí, bude mít podle něj v následujících měsících a letech dost prostoru dále Evropu vydírat a držet ceny plynu velmi vysoko, pokud se mu to bude hodit.

Překvapivý dekret

Ekonom společnosti Natland Petr Bartoň považuje Putinův dekret za překvapivý. "Zásadní bude odpověď na otázku, kde by EU musela kupovat rubly na vložení na účet v ruské bance. Pokud by je měly kupovat na otevřeném trhu, bylo by to téměř nemožné, tolik rublů ve zbytku světa k dispozici totiž není. Pokud by rubly měli evropští odběratelé plynu kupovat od těch ruských bank, kde by si museli otevřít rublové účty, pořád je ještě možné, že by to bylo proveditelné," uvedl Bartoň.

Pokud by zůstaly v platnosti původní ceny v eurech, bylo by kupujícím podle Bartoně celkem jedno, na kolik rublů a podle jakého kurzu si Rusko interně tato eura smění. "To je ale zatím méně pravděpodobná možnost. Pravděpodobnější je, že si Rusko chce svým vlastním směnným kurzem přepočítávat původní eurové kontrakty, aby z EU dostalo ještě více eur, než kolik bylo nasmluvněno. Pokud by na to EU přistoupilo, vydalo by se všanc zcela umělému nastavování ruského kurzu a tedy eurové ceně za dodávaný plyn," uvedl Bartoň.

Zemní plyn - Ilustrační foto
Extrémně drahé energie: Ministerstvo připraví balíček obsahující 13 kroků pomoci

Putin podle Bartoně sám nechce dodávky přerušit, už jen proto, že potřebuje i technologicky, aby plyn někdo odebíral. "Skladovací prostory nejsou nafukovací a uzavřít vrty není ani levné, ani jednoduché, ani rychlé," dodal Bartoň.

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent. U Německa podle Eurostatu podíl ruského plynu na dodávkách činí 65 procent.