Příspěvky pomohla Deníku zajistit Asociace nezávislých regionálních médií Ukrajiny. „Chceme i čtenářům Deníku ukázat, co se v našich městech děje,“ uvedla Oksana Brovková, šéfka asociace.

Dopis války č. 5

Dobrý den, synku, konečně Ti píšu. Několikrát jsem se na to chystal, ale nedokázal jsem spojit slova dohromady. Vždy se rozsypala jako korálky po podlaze a nešlo je posbírat dohromady. Poslední dobou neustále vzpomínám na to, jak jsme si hráli, na naše klidné Černé moře, jeho písek, tiché uličky a plány na jaro, léto i podzim. Ve vzpomínkách chytáme ryby, chodíme kempovat se stanem; sníme těch sto padesát letních zmrzlin, třeba dvě stě.

Vím, že se naučíš plavat a jezdit na kole. Všechno bude, ale musíme chvíli počkat. Včera jsem se při pohledu na naše fotky přistihl, jak si říkám, že je to všechno jako v minulém životě. Tak moc jsi za poslední dny vyrostl, bylo těžké pustit tě a tvou mámu pryč. Ale teď jsi alespoň v bezpečí.

Deník uveřejňuje seriál osobních svědectví kolegů z různých ukrajinských, především regionálních médií.
DOPIS VÁLKY č. 2: První bombardování syn prospal. Teď se probouzíme ve sklepě

Každopádně to, že jsi tak daleko, je utrpení. Náš dům je bez tebe prázdný a studený. Vždy, když se vrátím, vidím všude přízraky: někde mručí kočka, jinde slyším tvůj smích a hlas mámy. Někdy jsem cítil vůni jejího jídla. Divný pocit. Jako poloviční sen. Jako by to nebylo u nás.

A zatímco ti píšu, siréna zvoní. Ve městě bylo slyšet několik výbuchů. Ale chci, abys věděl tohle. Každý bojovník, který tu zůstal, má na displeji mobilu úsměv svého dítěte a každého to žene dopředu. Všichni bojujeme o vítězství. Není pochyb o tom, že vyhrajeme my. Jednoho dne vám povím o všech, které jsem v těchto dnech potkal. O dědovi s Molotovovými koktejly, o nočních hlídkách, o rozbřescích a prázdných ulicích, o lidech, kteří spí jen dvě hodiny denně, aby se k nám nedostal žádný parchant. O naší protivzdušné obraně a vtipech v krytech. Jednoho dne ti všechno řeknu.

Deník uveřejňuje seriál osobních svědectví kolegů z různých ukrajinských, především regionálních médií.
DOPIS VÁLKY č. 4: Měla jsem všechno, nyní jsem uprchlík. Cesta zpět neexistuje

Ale teď chci, abys věděl: Zůstali jsme a je nás mnoho. Zůstali jsme a nedáme zadarmo ani kousek našeho pobřeží, nevzdáme se moře, ulic a už vůbec ne našeho knihkupectví (to chráníme velmi dobře). Toto je naše město, naše země a naše nebe. To vše stojí za to milovat a chránit. Zůstali jsme a budeme bojovat.

Pamatuj: tato země je neporazitelná. Miluji tě. Polib mámu. Budu se snažit psát častěji. S láskou, táta!

Valerij Pužik, Oděsa

P. S. Po vítězství si zapneme oblíbené písničky a budeme tančit, dokud nepadneme.

Spisovatel a scénárista Valerij Pužik.Spisovatel a scénárista Valerij Pužik.Zdroj: Se svolením Valerije PužikaValerij Pužik
spisovatel a scenárista. V roce 2015 se zúčastnil bojů na Donbasu jako součást praporu Ukrajinského dobrovolnického sboru. Nyní je v řadách územní obrany Oděsy.