Ve Velké Británii provedli výzkumníci největší průzkum vlivu zkrácení pracovního týdne na produktivitu zaměstnanců ve veřejném sektoru vůbec. Skoro v polovině sledovaných oblastí zaznamenali zlepšení výkonnosti pracovníků.

Akademici z univerzit v Cambridgi a Salfordu zanalyzovali experiment trvající patnáct měsíců, jenž se týkal okresní úřad v South Cambridgeshire. Zkušební provoz začal v lednu 2023 a skončil v dubnu 2024. Zúčastnilo se ho 450 lidí pracujících v kanceláři, ke kterým se později připojili i popeláři. Zapojení zaměstnanci měli stejné množství práce odvádět za stejný plat, ale v 80 procentech času.

Šťastnější a motivovanější zaměstnanci 

List The Guardian přiblížil, že výzkumníci přišli na to, že se zlepšila výkonnost pracovníků v jedenácti oblastech z 24, v dalších jedenácti došlo k malé či žádné změně a ve dvou se výkonnost zhoršila. Zjistilo se, že fluktuace zaměstnanců klesla až o 39 procent, což pomohlo ušetřit kolem 371 tisíc liber z peněz daňových poplatníků. Také se zvýšil průměrný počet uchazečů o zaměstnání o 53 procent.

Při experimentu se mimo jiné zlepšilo fyzické a duševní zdraví pracovníků, včetně jejich motivace a angažovanosti. „Lidé jsou šťastnější, nejsou na konci svých sil a lépe se vyrovnávají s problémy. Jsou v práci efektivnější,“ uvedl podle portálu Mirror jeden z účastníků experimentu.

Zaměstnancům úřadu také trvalo o týden a půl méně rozhodnout o žádostech lidí ohledně větších stavebních úprav na jejich pozemcích. List The Independent doplnil, že většina zaměstnanců pracovala přesčas dvě až tři hodiny týdně. Téměř všichni pracovníci telefonických linek také dokázali zodpovědět dotazy lidí na vysoké úrovni.


Nahrává se anketa ...

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem

Vedoucí výzkumu jsou s výsledky v hrabství South Cambridgeshire spokojení. „Spolu se stovkami tisíc liber, které jsme ušetřili z peněz daňových poplatníků, zlepšením náboru a udržení zaměstnanců a pozitivními výsledky v oblasti zdraví a pohody je tento odvážný a průkopnický pokus jednoznačně úspěšný,“ uvedl zástupce úřadu John Williams.

S tím souhlasil radní Cambridge Mike Davey, jenž čtyřdenní pracovní týden popsal jako výhodný pro obě strany. Obyvatelé podle něj dostanou lepší služby, úřadu se sníží náklady na zaměstnance a obecně se zlepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem pracovníků.

Srovnání se zahraničím

Čtyřdenní pracovní týden zkoušeli už na více místech, včetně Švédska, Spojených arabských emirátů, Nového Zélandu a USA. V Nizozemsku mají zaměstnanci nejkratší pracovní týden na světě, při kterém si odpracují jen 29 hodin týdně.

V České republice je ale tento režim stále ještě výjimkou. Před rokem ho začala testovat technologická brněnská firma Phonexie, která předpokládá, že se v budoucnu alespoň v sektoru IT stane zkrácený pracovní týden standardem. Výsledky jiných firem hlásí šťastnější a méně vystresované zaměstnance a efektivnější práci. V průzkumu agentury Ipsos pro společnost Moore před třemi lety navíc vyšlo najevo, že by většina Čechů kratší pracovní týden uvítala. Více než polovina oslovených by ho přijala, i kdyby musela v dané dny pracovat usilovněji.

Před týdnem však Řecko oznámilo úplně opačnou strategii, a to prodloužený pracovní týden. Cílem šesti dní práce má být zvýšená produktivita a podpoření ekonomiky v časech nedostatku kvalifikovaných pracovníků a klesajícího počtu obyvatel.