"Co se týče rozšiřování (aliance), včetně nových členů Finska a Švédska, Rusko s těmito státy nemá žádný problém - žádný. V tomto smyslu tedy rozšíření zahrnující tyto dvě země nepřináší pro Rusko žádnou přímou hrozbu," citovala ruského prezidenta agentura Reuters. "Ale rozšíření vojenské infrastruktury na toto území by rozhodně vyvolalo naši odpověď," pokračoval šéf Kremlu.

Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě budování základen NATO na území Finska a Švédska. "Uvidíme, jaké hrozby před námi vyvstanou," řekl. "Vytváří se tady problému bez jakýchkoli důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem," dodal. Obvinil přitom Spojené státy, které podle něj podporou rozšiřování NATO činí agresivní kroky k dalšímu vyostřování už tak vypjaté bezpečnostní situace ve světě.

Vlajky zemí NATO před sídlem organizace v Bruselu. Ilustrační foto
Vstup Finska a Švédska do NATO? Jen tak se s tím nesmíříme, uvedl ruský diplomat

Slova ruského prezidenta o tom, že samotný vstup Finska a Švédska by Moskva nebrala jako hrozbu, představovala odklon od dřívějších vyjádření Moskvy. Konkrétně k Finsku minulý týden Kreml uvedl, že jeho vstup do NATO by pro Rusko určitě představoval hrozbu. Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv minulý měsíc prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři.

Finsko se Švédskem usilují o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Putin útok na svého souseda opakovaně zdůvodňuje tím, že se Rusko cítilo ohroženo rozšiřováním Severoatlantické aliance na východ po rozpadu Sovětského svazu.

Putin dnes o věci hovořil na summitu lídrů zemí sdružených v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kde jednali také lídři Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Běloruska. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko na setkání v Moskvě vyzval členy ODKB, aby zůstali jednotní. Obvinil přitom Západ, že chce konflikt na Ukrajině prodlužovat, a tím co nejvíce oslabit Rusko.

Nejednota v ODKB

Podle deníku The New York Times (NYT) byl Lukašenko jediným z Putinových hostů, který v části summitu vysílané v televizi vyjádřil šéfovi Kremlu podporu v souvislosti s válečným tažením na Ukrajině. "To, co mělo být oslavným setkáním, se rychle změnilo v ukázku Putinovy izolace, i mezi sousedy Ruska," napsal list.

Na nejednotu v ODKB ve svém vystoupení poukazoval také Lukašenko, který položil řečnickou otázku, zda "jsme teď stejně spojeni vazbami solidarity a podpory" jako při reakci na lednové nepokoje v Kazachstánu. "Možná se mýlím, ale jak ukázaly nedávné události, zdá se, že odpověď zní 'ne'," řekl běloruský prezident. Lídři Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu ve svých televizních projevech válku na Ukrajině vůbec nezmínili, píše NYT.

Lukašenko rovněž odsoudil "pekelné sankce", které západní země uvalily na jeho zemi a kterým se podle něj dalo předejít, pokud by aliance ODKB mluvila jedním hlasem. „Bez jednotného postoje bude sjednocený Západ navyšovat tlak na postsovětský prostor," řekl Lukašenko.