„Ta nejistota nás unavuje,“ řekla zkroušeně 43letá Erla Ósk Pétursdóttirová, jedna z obyvatelek města, které leží jen pár kilometrů od relativně nové vulkanické trhliny.

Sopečná erupce na okraji přístavního města Grindavík probudila Island předminulou neděli ráno. Město jen několik hodin předtím narychlo evakuovaly úřady, v poledne pak oranžově žhnoucí láva tři domy proměnila v popel.

Nedávná sopečná aktivita na Islandu byla příčinou podzemních změn, které se začaly dít po staletích klidu. Kromě Evropy se dějí i v Asii:

Na Islandu vybuchla sopka. Erupce je větší než v minulosti
Pod povrchem Země se něco děje. Po staletích klidu se probouzí nebezpečné síly

Islandští meteorologové od té doby uvedli, že se sopečná aktivita uklidnila, v oblasti ale pokračuje „hromadění magmatu“. Grindavík proto není bezpečný a nebude ještě několik dalších let.

„Nevíme, jak dlouho bude (sopečná aktivita) pokračovat, ale může to trvat roky a je možné, že láva město pohltí,“ uvedl islandský geofyzik Magnús Tumi Gudmundsson, který tento týden na setkání v Reykjavíku odpovídal na otázky zhruba 500 obyvatel Grindavíku. Schůzky se zúčastnila i islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová.

Život obyvatel Islandu se kvůli sopečným erupcím v posledních týdnech změnilŽivot obyvatel Islandu se kvůli sopečným erupcím v posledních týdnech změnilZdroj: ČTK

„Je třeba je podpořit,“ uvedl na adresu lávou vyhnaných obyvatel Gudmundsson. „Jsou vysídlení, domů se nedostanou a mají finanční potíže,“ poznamenal odborník.

Město potemnělo 

Město, ve kterém obvykle žije bezmála 4000 obyvatel, v posledních dvou měsících potemnělo. První evakuaci úřady nařídily 11. listopadu v souvislosti se stovkami otřesů, kvůli kterým popraskaly budovy a v silnicích se objevily trhliny. Seismickou aktivitu spustil přesun magmatu v zemské kůře, předchůdce sopečné erupce.

Obyvatelé Grindavíku se mohli domů nakrátko vrátit po první erupci z 18. prosince a trvale 23. prosince. Této možnosti ale využilo jen několik desítek obyvatel, podle ostatních byla situace příliš nebezpečná. Několik posledních lidí musely islandské úřady urychleně evakuovat předminulou neděli večer, kdy se naplnily jejich nejhorší obavy.

Obyvatelé přímořského městečka Grindavík se jen těžce vzpamatovávají z tragédie. Naplnil se nejhorší možný scénář:

Letecký pohled ukazuje lávu po erupci sopky poblíž Sundhnjukagigaru, asi 4 kilometry severovýchodně od města Grindavik na poloostrově Reykjanes, Island 14. ledna 2024
Erupce sopky na Islandu: Naplnil se nejhorší možný scénář, pod lávou mizí domy

Mnoho rodin, překvapených rozsahem destrukce, se ocitlo ve finanční tísni, protože musí i nadále splácet hypotéku a zároveň v případě, že nenašli místo u příbuzných, platit nově také nájem.

„Musíme se připravit na to, že to bude dlouhé,“ uvedla Pétursdóttirová. Většina obyvatel jejího rodného města se podle ní smířila s tím, že Grindavík navždy opustí. Jejich prioritou je hlavně žít v bezpečí a vrátit se ke stabilní finanční situaci.

Mezitím se ale musí vypořádat s nejistotou a smutkem. „Truchlíme nad ztrátou naší komunity, která se rozptýlila, a nechceme nic víc, než se k sobě vrátit,“ uvedla Pétursdóttirová.

Velká erupce hrozí i na jiných místech v Evropě, například na západě Itálie: 

Sopka Fagradalsfjall vybuchla už v roce 2021. Není ale jedinou nebezpečnou sopkou v Evropě
Nejen Island, ale i Itálie. Aktivní sopky v Evropě děsí, hrozí výbuchem

Páll Thorbjörnsson ale se svou budoucností ve městě, které je vystavěné na 800 let starém lávovém příkrovu, stále počítá. „Musíme tomu dát čas,“ uvedl realitní makléř. „Já nic nezmůžu, poslední slovo budou mít vláda a matka příroda,“ dodal.

Pátá erupce za tři roky 

Erupce v Grindavíku je na poloostrově Reykjanes na jihozápadě Islandu pátá za tři roky. Ostrovní země v severním Atlantiku je největší a nejaktivnější sopečnou oblastí v Evropě. Rozprostírá se na Středoatlantském hřbetě, který tvoří rozhraní mezi litosférickými deskami, a má 33 aktivních sopečných systémů.