Další články k válce na Ukrajině najdete ZDE.

Odborníci se již od únorové invaze na Ukrajinu obávali, že by se Kaliningrad mohl stát středem napětí mezi Moskvou a Evropou. Jedná se totiž o nejzápadnější ruské území a jedinou část země obklopenou státy Unie. Mezi ním a Běloruskem, ruským významným spojencem, stojí Litva, zatímco na jihu s ním sousedí Polsko.

Poté, co litevská vláda zakázala transport sankcionovaného zboží, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že se jedná o bezprecedentní krok, který Rusko považuje za nezákonný, jelikož porušil dohodu z roku 2002. Agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo pro hospodářský rozvoj uvedla, že mezi zakázané produkty patří stavební a obráběcí stroje, průmyslová zařízení a také luxusní výrobky, které byly převáženy především vlaky.

Také další ruští představitelé pohrozili reakcí. „Kreml na takové nepřátelské akce určitě odpoví. Opatření se vypracovávají v meziresortním formátu a budou přijata v nejbližší době. Jejich důsledky budou mít vážný negativní dopad na litevské obyvatelstvo,“ prohlásil tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace Nikolaj Patrušev pro ruskou státní tiskovou agenturu RIA Novosti.

V reakci na to se litevští představitelé rozhodli zvýšit bezpečnost železniční dopravy. Plánují stálou přítomnost vrtulníků nad kolejemi, napsal deník The Guardian.

Pobaltský stát se v prohlášení ministerstva zahraničí hájí tím, že nezavedl žádná jednostranná, individuální nebo dodatečná omezení. Navzdory tomu byl litevský chargé d'affaires v Moskvě předvolán na ruské ministerstvo zahraničí, kde mu bylo sděleno, že pokud nebude plně obnoven tranzit zboží do Kaliningradské oblasti, Rusko si vyhrazuje právo přijmout opatření na ochranu svých národních zájmů, napsala CNN.

Zákaz dopravy některých produktů přes sousední zemi pro Kaliningrad neznamená, že tím je nadobro odříznutý. Produkty jen nyní budou muset cestovat po moři, čímž se ale samozřejmě logistické náklady zvýší. Ani ujištění zdejších představitelů a výzvy k zachování klidu nezabránily panickému nakupování zásob místními obyvateli.

Význam Kaliningradu pro Kreml

Kaliningrad je ruská exkláva sevřená mezi Polskem a Litvou. Během druhé světové války byla součástí nacistického Německa, jenže v dubnu 1945 ji sovětská vojska obsadila a poté se v důsledku Postupimské dohody stala součástí sovětského území.

Po celá desetiletí byla silně militarizovaným regionem, uzavřeným pro cizince. V posledních letech se však Kaliningrad stal rozvíjející se turistickou destinací a například hostil zápasy během mistrovství světa ve fotbale v roce 2018.

Žije zde přibližně milion obyvatel, z nichž většina obývá stejnojmenné hlavní město nebo jeho okolí. Exkláva patří k prosperujícím regionům Ruska s rozsáhlým průmyslem. Nachází se zde Baltijsk, nejzápadnější přístav na ruském území, který je celoročně bez ledu, což je pro Moskvu velmi důležité.

Celkově je poloha regionu nejvýznamnější předností pro Kreml. Na jihu se totiž vyskytuje tenký pruh země, který spojuje oblast s Běloruskem a zároveň odděluje polské a litevské území. Nazývá se Suwalský koridor a představuje jediné pozemní spojení mezi pobaltskými státy a zbytkem Evropské unie.

| Video: Youtube

Nachází se zde také sídlo ruské Baltské flotily. Agentura RIA Novosti v pondělí informovala, že ta zahájila dříve plánovaná raketová a dělostřelecká cvičení. Do manévrů se zapojilo asi tisíc vojáků a více než sto jednotek vojenské a speciální techniky dělostřeleckých a raketových sborů. „Pokud by ruské síly prorazily koridor, znamenalo by to jediné - válku s NATO,“ poznamenal deník Komsomolskaja pravda.

Litva od únorové invaze na Ukrajinu naléhá na Severoatlantickou alianci, aby zvýšila rozmístění armád na jejím území. Prezident Gitanas Nauséda v dubnu prohlásil, že prapor by měl být transformován alespoň na velikost brigády, a vyzval k posílení Suwalského koridoru.

Nejistá přítomnost jaderných zbraní

Význam Kaliningradské oblasti pro Kreml ještě vzrostl s plánovaným vstupem Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. CNN citovala prohlášení Dmitrije Medveděva, místopředsedy ruské Rady bezpečnosti, v němž sdělil, že „již nebude možné hovořit o nejaderném statusu Pobaltí, jelikož musí být obnovena rovnováha“.

Rusko se dlouhodobě ohrazuje proti přítomnosti zemí NATO v okolí Kaliningradu. Když se v roce 2015 objevily zprávy o zdejším přesunu raket Iskander schopných nést jaderné hlavice, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pro CNN zdůvodnil: „NATO přesunulo infrastrukturu vedle našich hranic.“

Kreml ovšem nepřiznal, že má v Kaliningradu jaderné zbraně. Avšak v roce 2018 dospěla Federace amerických vědců na základě analýzy satelitních snímků k závěru, že Rusko v regionu výrazně modernizovalo bunkr pro skladování jaderných zbraní.