Norský král Harald V.: Jeho nejkrásnější chvíle ovlivnila okupace Československa

Když se řekne konec srpna 1968, první, co vytane na mysl většině obyvatel bývalého Československa, jsou hrůzné první dny okupace země vojsky Varšavské smlouvy. Kdyby ovšem někdo stejný termín připomněl norskému králi Haraldovi V., zřejmě by odpověděl, že to pro něj byly jedny z nejhezčích dní v životě. Devětadvacátého srpna 1968 si totiž konečně dovedl k oltáři svou životní lásku. 

Dva dny před svatbou se měl na počest snoubenců konat ples, vzhledem k sovětské invazi do Československa z 21. srpna a také náhlé smrti princezny Mariny Řecké a Dánské (tety tehdejší britské královny Alžběty II. a příbuzné ženichova otce) z 27. srpna však bál odpadl.

Belgický král Filip: Poznamenalo ho trauma. Na trůnu mnozí chtějí jeho sestru

To ovšem příštímu norskému králi Haraldovi V. a jeho vyvolené nevadilo. Na možnost vzít se totiž čekali celých devět let. Dočkali se až poté, co Harald svedl poměrně náročný "boj" se svým otcem, kterému se jeho kontroverzní nastávající ani trochu nelíbila. 

Naštěstí pro něj byl současný panovník severské země zvyklý od útlého dětství na to, že v životě musí překonat řadu nepříjemností. Jeho část strávil na útěku před nacistickými okupanty a v mládí mu zemřela milovaná matka.

Příběh norského krále Haralda V. nabízí další díl seriálu Deníku o osudech současných evropských panovníků. 

Následník okupované země

Nynější norský král Harald V. se narodil 21. února 1937 jako v pořadí třetí dítě a jediný syn Olafa V. a Marty Švédské. V Norsku tehdy vládl jeho děd, Haakon VII. Šťastné dětství pro příštího panovníka skončilo, když mu byly pouhé tři roky.

Jak připomíná web norské královské rodiny, v dubnu 1940 na Norsko zaútočila německá nacistická vojska a královská rodina se pro ně stala jedním z úhlavních nepřátel.

Současný norský král Harald V. jako nemluvně s matkou Martou Švédskou.Zdroj: Wikimedia Commons, Anders Beer Wilse - National Library of Norway, volné dílo

Král Haakon VII. se odmítl podvolit "rozkazu" Adolfa Hitlera, aby jmenoval novou vládu pod vedením Vidkuna Quislinga, předsedy norské fašistické strany.

„Za sebe nemohu přijmout německé požadavky. Bylo by to v rozporu se vším, co jsem jako norský král považoval za svou povinnost,“ přednesl před vládou. 

Ta jej okamžitě podpořila, německý velvyslanec dostal odmítavé stanovisko a norští představitelé prohlásili, že se budou bránit, dokud to půjde. Král Haakon VII. i jeho syn a následník Olaf V. zůstali v zemi po boku norského národa až do června 1940, kdy Němci Norsko obsadili.

Dánská královna Markéta II. je duší umělkyně. Ilustrovala Pána prstenů

„Pak oba muži utekli s vládou do Velké Británie, kde vytvořili exilovou vládu,“ píše CBC. Spolupracovali s norským odbojem a stali se pro okupovanou vlast morálním vzorem.

Přestože Olaf V. neváhal sám sebe vystavit nebezpečí, svou manželku i tři děti včetně Haralda V. raději poslal z Norska pryč hned na počátku bojů. Čtveřice nejdříve utekla do sousedního Švédska a pak do Spojených států amerických.

Současný norský král Harald V. jako dítě s rodiči a sourozenci v americkém exilu, kam rodina musela za 2. světové války uprchnout kvůli nacistické okupaci Norska.Zdroj: Wikimedia Commons, National Archives of Norway, CC BY 4.0

Zde pak Harald V. s matkou i sourozenci pobýval až do konce války. Přestože byl tehdy ještě jen ve věku žáka mateřské školy, v USA se v tu dobu stal svým způsobem vyslancem pro podporu Spojenců Norsku.

Byl velmi často v kontaktu s tehdejším americkým prezidentem Franklinem Rooseveltem. Jak uvádí server Unofficial Royalty, dokonce stál v Bílém domě kousek od něj, když skládal poslední prezidentskou přísahu. Malý princ také jezdil s matkou na návštěvy norských vojáků, kteří procházeli výcvikem ve Spojených státech a Kanadě.

Největší smutek

V roce 1945 se Harald V. i celá jeho rodina vrátili do osvobozeného Norska, kde je lidé přivítali s otevřenou náručí za to, jak nezlomně vzdorovali nacistickému Německu. Popularita jeho děda i otce nemohla být větší a Harald V. jako první člen rodiny nastoupil do norské veřejné školy. 

Návrat norské královské rodiny z exilu po konci 2. světové války, kdy Norsko okupovali Němci.Zdroj: Wikimedia Commons, Zimmerman, E A (Lt), Royal Navy official photographer, volné dílo

Jenže i jeho dospívání poznamenalo neštěstí. „Bylo mu pouhých sedmnáct let, když jeho matka zemřela na rakovinu,“ píše list Daily Mail. Jeho otec se pak už nikdy neoženil. 

Do tří let pak zemřel Haakon VII., čímž se Olaf V. stal novým norským králem a Harald V. přímým následníkem trůnu. Bylo mu jen dvacet let, studoval na univerzitě v Oslu, zároveň absolvoval důstojnickou školu norské armády, a k tomu všemu musel skládat přísahu před parlamentem. 

Následník olympijským sportovcem

Radost mladému Haraldovi V. přinášel sport. V době studií na britském Oxfordu počátkem 60. let minulého století se Harald zamiloval do veslování a lodí.

V letech 1964, 1968 a 1972 pak reprezentoval v jachtingu svou zemi jako člen norského olympijského týmu. „Je to dobrý lyžař a zapálený rybář, a jeden z nejlepších norských námořníků,“ psal o Haraldovi v roce 1971 v přehledu tehdejších následníků trůnů list The New York Times.

Monarchie, nebo láska?

Přelom 50. a 60. let také Haraldovi V. přinesl životní lásku. Se Sonjou Haraldsenovou se potkal na večírku u kamaráda. Jak píše Unofficial Royalty, Harald V. brzy Sonju pozval na závěrečný bál při ukončení důstojnické školy a otci oznámil, že se s ní hodlá oženit.

Tvrdě však narazil. Olaf V. trval na tom, aby si jeho syn vzal dceru královské krve. „Jenže Sonja byla neurozená, její otec obchodník,“ připomíná magazín Vogue.

Kníže Hans Adam II.: Schopný bankéř, jenž Lichtenštejnům zajistil obří bohatství

Harald V. se ale nemínil své lásky vzdát. A tak ve vztahu se Sonjou pokračoval, zatímco média jej spojovala s britskou princeznou Alexandrou či řeckými princeznami.

Po osmi letech, kdy se otcův postoj nezměnil, sáhl Harald V. ke své poslední zbrani. „Vyhrožoval, že pokud se nebudou moci vzít, nikdy se neožení s žádnou jinou,“ uvádí encyklopedie Britannica.

A zabralo to - vzhledem k tomu, že tehdejší norské zákony neumožňovaly, aby trůn zdědila žena, a Harald V. byl tehdy jediným možným mužským následníkem trůnu, pokud by se neoženil a nepočal legitimní potomky, vláda jeho dynastie v Norsku by skončila.

Olaf V. neměl jinou možnost, a se sňatkem s "kontroverzní" nevěstou souhlasil. „Harald V. před svou vyvolenou poklekl s rubínovým zásnubním prstenem, jenž původně patřil jeho matce“, uvádí server Unofficial Royalty. Z dosud trvajícího a šťastného svazku vzešli dva potomci.

Norský královský pár - král Harald V. a královna Sonja Norská (nemá urozený původ a král si musel sňatek s ní vyvzdorovat) ve společnosti tehdejšího amerického prezidenta George Bushe mladšího a jeho manželky Laury.Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

Problémy se zdravím i s dětmi

Norským králem se Harald V. stal v roce 1991 po smrti otce. Na trůn nastupoval za velkých očekávání, neboť Norové Olafa I. zbožňovali - jejich srdce si získal nejen válečným odbojem, ale i tím, že se po celou svou vládu choval velmi civilně - rád chodil po městě bez bodyguardů, a třeba když byl kvůli nedostatku ropy v 70. letech vydán zákaz jezdit auty, začal jezdit metrem. 

Harald V. se k radosti všech Norů vydal v otcových stopách. Jako konstituční monarcha, jehož hlavním úkolem je reprezentovat, udělal maximum pro to, aby přizpůsobil norskou královskou rodinu moderní době - a svým dětem povolil sňatky s neurozenými lidmi.

Norové jsou s panovníkem velmi spokojeni, ocenili jeho chování po teroristickém útoku Anderse Breivika i jeho postoje v době koronavirové pandemie. Například norský list Dagbladet nešetřil chválou při hodnocení králova projevu při setkání s pozůstalými obětí Breivikova útoku. „Král potvrdil, že je součástí lidu,“ komentovali pro list odborníci.

Přesto se trápení zkoušenému Haraldovi V. nevyhnula ani v pozdějším věku. Bojoval s řadou vážných zdravotních problémů - nejdříve v letech 2003 a 2004 s rakovinou močového měchýře, o rok později skončil v nemocnici s chlopenní vadou a před třemi lety podstoupil operaci srdce. 

Nizozemsku vládne letec s korunou. Vilém Alexandr se mezi panovníky vymyká

Vrásky na čele mu způsobily také vztahy jeho dětí. Syn a následník trůnu princ Haakon se oženil se svobodnou matkou Mette-Marit, jejíž přátelé z mládí i bývalý partner měli problém s drogami a trvalo, než se s její minulostí Norové smířili.

Dcera Marta se pak musela vzdát své pozice v královské rodině kvůli četným kontroverzím. Věnuje se totiž alternativní medicíně a jasnovidectví, otevřela školu komunikace s anděly, přičemž při její reklamě zneužívala své postavení princezny. Jejím životním partnerem navíc je muž, o němž norská média mluví jako o vyznavači konspiračních teorií.

Dcera současného norského krále Haralda V., princezna Marta. Jméno jí dal na počest své předčasně zesnulé matky. Vztahy princezny Marty se zbytkem rodiny nejsou dobré, věnuje se totiž jasnovidectví, svůj titul zneužila pro své podnikání.Zdroj: Wikimedia Commons, Frankie Fouganthin, CC BY-SA 3.0