Další články k válce na Ukrajině najdete ZDE.

1. Jak se podařilo Ukrajincům obsadit během několika dnů tak velké území?
Hlavním důvodem byl moment překvapení, kdy se Ukrajincům podařilo utajit přesun několika tisíc vojáků a obrněné techniky na hranici s Ruskem a Rusy zastihnout zcela nepřipravené. Je třeba si uvědomit, že frontová a pohraniční linie Ukrajiny s Ruskem je dlouhá tisíce kilometrů a ani několikasettisícová armáda není schopná zcela pokrýt celou frontu souvislou linií kvalitních bojových jednotek. Podle zpráv britského Institutu pro studium války (ISW) bránili hranici vojáci základní služby, jejichž výcvik i morálka jsou na nižší úrovni než vojáků bojujících na základě smluvního kontraktu a pobírajících za účast v bojích nemalé částky. Bojů se „záklaďáci“ neměli vůbec účastnit. Ukrajinci do útoku podle ISW nasadili nejméně několik tisíc lidí, včetně elitních jednotek.

2. Jaké jsou cíle Ukrajinců?
Britský týdeník The Economist ve své analýze tvrdí, že smyslem ukrajinského útoku je donutit Rusy k přesunu jednotek z Donbasu, kde dosud měly iniciativu a znatelně postupovaly. „Minimálním cílem (ukrajinské operace) je stažení ruských jednotek z hlavních sektorů fronty - Charkova a Donbasu. Rusko přesouvá vojáky z charkovského směru, ale z oblasti Donbasu jich přesunulo mnohem méně,“ uvádí The Economist.

Paradoxem je, že území, které dobyli Rusové za prvních sedm měsíců tohoto roku a za velkého počtu obětí na ruské straně, dobyli Ukrajinci v Kurské oblasti za méně než sedm dní. Analytici však uvádí, že scénář, kdy by se Ukrajinci pokusili celé nyní dobyté území trvale okupovat, by byl velmi rizikový a zpochybňují, že na to Kyjev má dost sil.

| Video: Youtube

Zatím to však vypadá, že se ukrajinský postup v kurském směru zpomalil a zastavil, na druhé straně pozorovatelé hlásí obsazení několika pohraničních vesnic i v Belgorodské oblasti.

3. Jaká je reakce Rusů?
Prezident Vladimir Putin byl ukrajinskou akcí velmi rozezlen, ale zatím dal velení ruské armády šanci, aby Ukrajince v řádu dnů vytlačilo zpět za hranici. I když se Kreml snaží ukrajinskou operaci bagatelizovat, vyžádala si evakuaci už stovky tisíc Rusů. Mezi obyčejnými Rusy se i daleko od ukrajinské hranice začíná šířit panika. Polský server Onet.pl na základě zpráv přímo z Moskvy napsal, že někteří Moskvané už posílají ženy a děti do Petrohradu, kde má být bezpečněji než v hlavním ruském městě. „Ukrajinci jsou jako Prigožin, scénář se opakuje. Jen Ukrajinci se na rozdíl od Prigožina nezastaví,“ citoval server názor jednoho z Moskvanů.

V souvislosti s ukrajinskou operací vyhlásila Moskva Kurskou oblast i části sousedních oblastí místem protiteroristické operace, což dává zvýšené pravomoce bezpečnostním složkám a zároveň umožňuje udržovat kouřovou clonu, že válka jakoby v Rusku stále nebyla. Podle ISW to však komplikuje činnost armády. Pro Rusko jde o první útok takového rozsahu na jeho území od druhé světové války. Nesnese srovnání dokonce ani s válečným střetnutím s Čínou v roce 1969, které navíc skončilo čínskou porážkou.

4. Vzdaluje akce Ukrajinců konec války, nebo ho naopak přiblížila?
Pokud se Ukrajincům podaří dlouhodobě ovládnout aspoň část ruského území v řádu stovek čtverečních kilometrů, mění to podle vyjádření ukrajinistky Lenky Víchové pro Český rozhlas dosavadní pohled na možné ukončení bojů. Dosud to totiž byla hlavně Moskva, kdo si dával podmínky, za kterých je Kreml ochoten ukončit agresi proti Ukrajině. Nyní to obsazení ruského území Ukrajinou podle Víchové alespoň částečně vyrovnává.

Většina analytiků se však shoduje na tom, že přinejmenším krátkodobě to možnost, že by Ukrajina přistoupila na ruské podmínky míru, snižuje a také Kreml nebude ve chvíli, kdy nemá pod kontrolou své území, vyjednávat o příměří, přinejmenším v krátkém horizontu. Zprávy přicházející z bojiště na Donbase, které cituje i The Economist, pak hovoří o tom, že morálka tamních ukrajinských jednotek se výrazně zvýšila a na některých úsecích fronty po několika měsících ústupových bojů opět přebírají iniciativu.