Pratasevič, Pucila a Rudzik byli podle běloruské státní agentury Belta obviněni ze spáchání nejméně 1586 trestných činů. Úřady je vinily mimo jiné ze spiknutí za účelem převzetí moci, podněcování nenávisti a masových nepokojů, zapojení do extremistické činnosti nebo z hanobení prezidenta.

V přítomnosti byl souzen pouze Pratasevič, který je od svého zatčení v roce 2021 v domácím vězení. Tam do rozhodnutí ohledně odvolání zůstane, podotkla Naša Niva. Jeho kolegové žijí v exilu a soud jim dlouholeté tresty vyměřil v nepřítomnosti. Prokuratura pro Prataseviče žádala deset let za mřížemi, vynesený trest pro Pucilu a Rudzika je nakonec takový, jaký požadovala prokurátorka. Pratasevič podle žalobkyně dodržel podmínky dohody o spolupráci, a ta proto navrhla nižší trest, napsala už dříve agentura AFP.

Běloruská politička a aktivistka Svjatlana Cichanouská
Vůdkyně běloruské opozice Cichanouská dostala 15 let vězení. Žije ale v exilu

Běloruské bezpečnostní složky zadržely nyní sedmadvacetiletého opozičního novináře Prataseviče předloni v květnu společně s jeho tehdejší ruskou partnerkou Sofijí Sapegaovou poté, co donutily v Minsku přistát civilní letoun mířící z Atén do Vilniusu.

Letecký incident a zadržení dvojice odsoudila řada zemí včetně Spojených států a Evropské unie, které pak rozšířily sankce proti běloruskému režimu. Sapegaovou odsoudili loni v Bělorusku k šestiletému vězení.

Zfalšované volby 

Zpravodajský kanál Nexta podrobně informoval o rozsáhlých povolebních protestech proti režimu dlouholetého autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka v roce 2020. Oficiální výsledky hlasování zajistily Lukašenkovi nové funkční období, opozice a západní země ale volby považují za zfalšované. Režim, který protesty tvrdě potlačil, Nextu označil za „teroristickou organizaci“.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, verdikt označila za další „neúctu ke spravedlnosti“ a celý proces za vykonstruovaný. Na svém twitterovém účtu rovněž upozornila, že soud rozhodl o uvěznění tří novinářů na Mezinárodní den svobody tisku. „(Pratasevič) je rukojmím režimu od únosu (letadla) Ryanair,“ dodala.

Silně odmítavé reakce vyvolal dnešní postup běloruských úřadů, které přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku (na snímku), aby mohly zatknout novináře a odpůrce běloruské vlády Ramana Prataseviče.
Bělorusko donutilo přistát letadlo Ryanairu. Pirátství, viní svět Lukašenka

Pratasevič po svém zadržení v rozhovoru pro státní televizi řekl, že respektuje Lukašenka, uznává svou vinu a nechce se už angažovat v politice, připomněl server The Moscow Times, který zároveň upozornil, že se má za to, že interview vzniklo pod nátlakem.

Pratasevičova rodina po jeho zadržení uvedla, že byl donucen k nepravdivým doznáním. Jeho veřejná kritika běloruské opozice podnítila spekulace, že se dostal pod silný tlak úřadů, napsala stanice BBC na svém webu.

Stovky politických vězňů

Většina běloruských opozičních aktivistů kvůli represím režimu uprchla ze země, další skončili ve vězení. Běloruský soud v nepřítomnosti odsoudil i Cichanouskou, které v březnu vyměřil 15 let vězení mimo jiné za spiknutí za účelem neústavního převzetí moci. Podle nevládní organizace Vjasna je v Bělorusku v současné době téměř 1500 politických vězňů. Patří mezi ně i manžel Cichanouské, jehož odsoudili už v roce 2021 k 18 rokům za mřížemi.