Kliknutím zvětšíteRuské nálety se podle ukrajinských médií snaží vyřadit tepelnou elektrárnu v Kyjevě. Jsou slyšet výbuchy i střelba z automatických zbraní. Na sociálních sítích se objevily záběry hořících vozidel na kyjevské třídě Vítězství. Podle armádní velení se tyto útoky podařilo odrazit. Jednotlivé incidenty jsou podle ukrajinských a zahraničních médií součástí probíhající bitvy o ukrajinské hlavní město.
"Nové výbuchy v Kyjevě jsou pokusy Rusů zničit tepelnou elektrárnu TEC-6. Protivzdušná obrana zatím útoky odráží," řekl listu Ukrajinska pravda nejmenovaný člen vojenského velení o pěti výbuších, které následovaly po sobě s intervalem tří až pěti minut.
Ruské raketové útoky si podle agentury Unian vzaly za cíl vojenskou jednotku, nacházející se poblíž stanice metra Berestejska. Armádní velení později ohlásilo, že "útok byl odražen".
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov uvedl, že na Ukrajinu vyslal své obávané bojovníky. Jejich cílem je svrhnout vládu prezidenta Volodymyra Zelenského
Zelenskyj odmítá opustit zemi
Počet Ukrajinců, kteří uprchli před válkou do zahraničí, přesáhl 150 tisíc, uvedl vysoký komisař OSN. Polovina z nich podle něj směřovala do Polska.
Vláda Spojených států je připravená pomoci ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému opustit Kyjev a zabránit tak, aby byl zajat nebo zabit postupujícími ruskými silami. Prezident však zatím odmítá opustit Kyjev i zemi, informoval dnes list The Washington Post, jehož zprávu zaznamenala i některá ruská média.
Když ruská armáda v pátek vystupňovala své útoky, Zelenskyj slíbil, že zůstane v čele své vlády navzdory vážnému osobnímu riziku. "Podle informací, které máme, mě nepřítel označil za cíl číslo jedna a mou rodinu za cíl číslo dvě," řekl prezident v ranním projevu Ukrajincům. "Chtějí Ukrajinu politicky zničit tím, že zničí hlavu státu."
Zelenskyij podobné varování od amerických představitelů dostal již před několika týdny. V lednu na Ukrajinu přiletěl ředitel americké CIA William J. Burns, aby se Zelenským jednal ohledně rostoucí ruské hrozby, uvedl list. Ukrajinský prezident se ho zeptal, zda jemu nebo jeho rodině osobně hrozí nebezpečí, uvedl Zelenského poradce, podle něhož se prezident stavěl skepticky k možnosti, že by se ho Rusové mohli pokusit zabít.
EU zmrazí majetek Putina a Lavrova
Státy Evropské unie schválily druhý balík sankcí proti Rusku v reakci na jeho útok proti Ukrajině. Evropský blok vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky zmrazí majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU rovněž zahájila přípravu dalšího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku. Moskva v reakci pohrozila odvetou. Sankce proti Putinovi a Lavrovovi chystají také Spojené státy a Kanada.
Tresty pro oba vrcholné politiky jsou součástí druhého balíku protiruských sankcí, k jehož přijetí ve čtvrtek vyzvali prezidenti a premiéři unijních zemí. Ministři se shodli na zmrazení majetku Putina a Lavrova, cesty do EU jim však v zájmu možného diplomatického vyřešení konfliktu nezakázali.
"Schválili jsme návrh, který míří na všechny, již mají významnou ekonomickou roli v podpoře Putinova režimu," řekl novinářům po jednání Borrell. Nová opatření podle něj poženou vzhůru ruskou inflaci, nabourají základy průmyslu a povedou k úbytku zahraničních investic. Rusko se za své neospravedlnitelné počínání na Ukrajině musí dostat do mezinárodní izolace, prohlásil Borrell.
Britský premiér Boris Johnson oznámil, že stejné opatření týkající se obstavení majetku ruského prezidenta a šéfa diplomacie začne s okamžitě uplatňovat také Británie.
I vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na Putina a Lavrova; půjde o další krok reagující na útok Moskvy na Ukrajinu. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Uvalení sankcí na oba ruské představitele ohlásil na tiskové konferenci také kanadský premiér Justin Trudeau.
Kanada rovněž chystá sankce proti běloruskému režimu za to, že usnadnil ruskou invazi na Ukrajinu. Trudeau podle tiskových agentur také zdůraznil, že Kanada silně podporuje myšlenku odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. S odstřižením Ruska souhlasí podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby také Kypr. Poslední zemí, která se dosud stavěla proti, bylo Maďarsko. I to však nakonec souhlasí.
Guvernér jedné z centrálních bank v eurozóně dnes agentuře Reuters prozradil, že rozhodnutí ohledně SWIFTu padne v několika následujících dnech. Že se západní země k rozhodnutí blíží potvrdila i litevská premiérka Šimonytéová.
Společnost Meta Platforms, majitel Facebooku, a provozovatel internetových stránek pro přehrávaní videí YouTube zakázaly ruským státním médiím a dalším ruským kanálům získávat peníze z reklamy na jejich platformách. K tomuto kroku se rozhodly kvůli invazi Ruska na Ukrajinu, informovala agentura Reuters.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval svět k úplné izolaci Ruska. Žádá vyhoštění velvyslanců, ropné embargo i zničení ekonomiky.
Česká vláda schválila pomoc Ukrajině v podobě vojenského materiálu. Do země zmítané válkou pošle 30 tisíc pistolí, sedm tisíc útočných pušek, tři tisíec kulometů, několik desítek ostřelovacích pušek a munici k nim. Informovala o tom ministryně obrany Jana Černochová.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal na twitteru poděkoval české vládě za podporu. „Upřímně děkuji české vládě a osobně premiéru Petru Fialovi za poskytnutou pomoc, zejména, za kulomety, samopaly, pušky, pistole a odpovídající munice v hodnotě 188 milionů korun. Je to pomoc opravdových přátel, která pomůže ukrajinské armádě bránit Ukrajinu a Evropu proti ruskému agresorovi,“ napsal.
Ukrajinský prezident Zelenskyj poděkoval Turecku za uzavření úžiny Bospor ruským lodím. Ankara však později uvedla, že definitivní rozhodnutí stále nepadlo.
Zelenskyj rovněž hovořil s premiérem Petrem Fialou o aktuální situaci na Ukrajině. Na twitteru napsal, že obsahem rozhovoru byla konkrétní pomoc, nic bližšího k ní ale nesdělil. "Prezidentku Gruzie Salome Zurabišviliovou a předsedu vlády České republiky Petra Fialu jsem informoval o současné situaci," napsal ukrajinský prezident. Dodal, že přátelům z obou těchto zemí je vděčný za podporu.
Řada zemí včetně České republiky se rozhodla uzavřít svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. Česko tak učiní s platností od sobotní půlnoci. Dosud přitom nad naším územím směly ruské stroje pouze přelétat. Dalšími zeměmi, které k tomuto kroku přistoupily, jsou Estonsko, Rumunsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Moldavsko a Velká Británie.
V neděli se kvůli ruské invazi na Ukrajinu znovu sejdou ministři zahraničí EU. Jednat se bude o podpoře ukrajinské armády i dalších sankcích.
Reakce ze světa sportu
Polský národní tým nenastoupí k utkání kvalifikace na fotbalové mistrovství světa 2022 proti reprezentaci Ruska, které se mělo odehrát 24. března v Moskvě. Uvedl to šéf polské fotbalové asociace Cezary Kulesza.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
