Další články k válce na Ukrajině najdete ZDE.

Ukrajinská strana na jednání nedosáhla výsledků, ve které doufala. Rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se podle agentury TASS konaly v Bělověžském pralese, který se rozprostírá na obou stranách hranice mezi Běloruskem a Polskem. Delegáti jednali na běloruském území, čtvrteční jednání trvaly dvě a půl hodiny, poznamenala ruská tisková agentura. Třetí kolo rozhovorů by se mělo uskutečnit v nejbližších dnech, ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s německým kancléřem Olafem Scholzem uvedl, že by mohly proběhnout již o víkendu.

V noci na pátek Rusko střílelo na jadernou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny. Požár se podařilo uhasit a byla zajištěna radiační bezpečnost. Americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová podle Reuters uvedla, že v záporožské elektrárně nejsou žádné známky zvýšené radiace.

Severoatlantická aliance (NATO) nechce konflikt s Ruskem, ale pokud to bude nutné, je připravena bránit své členy. Před jednáním ministrů zahraničí NATO to dnes řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga svědčí noční útok na ukrajinskou jadernou elektrárnu o bezohlednosti ruské agrese, kterou musí Moskva okamžitě ukončit.

"Naše aliance je obranná, nevyhledáváme konflikty. Ale pokud konflikt přijde k nám, jsme připraveni bránit každý metr našeho území," řekl Blinken novinářům. NATO v reakci na ruskou hrozbu posiluje přítomnost svých jednotek na východním křídle, vyslat stovky svých vojáků na Slovensko je připravena i Česká republika.

Rada OSN pro lidská práva schválila rezoluci odsuzující možné porušování práv Ruskem na Ukrajině, a zřídila komisi, která se věcí bude zabývat.

Online reportáž

Při ruském raketovém útoku byl v úterý poškozen honorární konzulát České republiky v Charkově, oznámil resort zahraničí. Konzul i jeho asistent jsou v pořádku.

Česká armáda kvůli krizi na Ukrajině již dříve podle ministryně Černochové zintenzivnila dohled nad objekty důležitými pro obranu státu. Kvůli invazi je také nutné posílit českou energetickou bezpečnost. Navýší se například povinná úroveň zásob plynu v zásobnících, uvedl ministr Síkela.

Obrana jedná s armádou o tom, že by Česko příští týden poslala Ukrajině další pomoc. Dosud Česká republika zemi poskytla vojenský materiál za více než 650 milionů. Na Ukrajinu by také mohly putovat zdravotnické prostředky za 108 milionů korun, Ministerstvo zdravotnictví předalo nabídky. Půjde například o vaky na odběr krve nebo lůžka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle The Times za poslední týden přežil nejméně tři pokusy o atentát. Zabít se ho prý snažili wagnerovci a bojovníci z Čečenska.

Ruská invaze už vyhnala z Ukrajiny 1,2 milionu lidí, což jsou téměř tři procenta populace. Nejvíce uprchlíků míří do Polska, následuje Maďarsko.

Na podporu Ukrajiny probíhají v pátek večer v celé Evropě obří demonstrace. K protestujícím promluvil pomocí telemostu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V Rusku nefunguje Facebook a weby několika nezávislých médií  

Internetové stránky Facebooku a několika nezávislých médií jsou dnes v Rusku zcela nebo zčásti nedostupné. Jedná se o ruskou verzi zpravodajského serveru BBC, weby Deutsche Welle, RFE-RL a Meduza, napsala agentura AFP. Odvolala se přitom na své novináře na místě a na monitorovací nástroj GlobalCheck. Připomněla, že ruské úřady v souvislostí s rukou invazí na Ukrajinu zpřísnily dohled nad médii kritickými vůči úřadům.

Server Meduza na svém účtu na Telegramu uvedl, že jeho stránka již není přístupná "některým uživatelům" v Rusku, ale sdělil, že zatím neobdržel žádné oznámení od úřadů o zablokování.

Ve středu dočasně pozastavil své fungování ruský nezávislý televizní kanál Dožď. Ruské úřady tento týden zablokovaly jeho webový kanál i vysílání liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy. Moskva ve středu kromě toho kritizovala britskou stanici BBC.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal zákon, který zakazuje zveřejňovat „fake news“ o ruské armádě. Autorům zpráv, které nebudou v souladu s ruskou vládní propagandou, tak hrozí až 15 let vězení.

Ruské úřady také v pátek v zemi zakázaly sociální sítě Facebook a Twitter.

Kasparov ostře kritizoval Kreml

Ruský aktivista a šachová legenda Garri Kasparov vyzval světové mocnosti, aby kvůli invazi na Ukrajinu přijaly tvrdší vojenskou a ekonomickou strategii vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Kasparov v rozhovoru s agenturou Reuters západní země vybídl, aby odvolaly své velvyslance z Moskvy, vyloučily Rusko z mezinárodní policejní agentury Interpol a zavedly nad Ukrajinou bezletovou zónu.

"Rusko by mělo být uvrženo zpět do doby kamenné, aby se zajistilo, že ropný a plynárenský průmysl a všechna další citlivá odvětví, která jsou životně důležitá pro přežití režimu, nebudou moci fungovat bez technologické podpory Západu," řekl Kasparov.

Bez odstavení Putina od moci nemůže být v regionu mír, dodal bývalý předseda Nadace pro lidská práva se sídlem v New Yorku. Putin se podle Kasparova dopustil "nepředstavitelných válečných zločinů".

Proti válce na Ukrajině protestují v Rusku i obyčejní lidé. Počet zadržených při protiválečných demonstracích se už vyšplhal na 8154. Podle ruských úřadů za to „aktivistům" hrozí stejný postih jako za podíl na činnosti extremistické organizace, tedy až šest let za mřížemi.