Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj opět vyzval západní země ke spolupráci. Stěžoval si na nedostatečnou pomoc. „Dnes ráno se bráníme sami. Stejně jako včera, nejsilnější jednotky světa vše sledují zpovzdálí. Přesvědčily snad Rusy včerejší sankce? Slyšíme z oblohy a vidíme na zemi, že ne,“ uvedl.

Vladimir Putin dnes před zasedáním bezpečnostní rady navrhl ukrajinské armádě, aby převzala moc do svých rukou. „Vypadá to, že pro nás bude snadnější domluvit se s vámi, než s tou bandou narkomanů a neonacistů, kteří si vzali ukrajinský lid jako rukojmí," nechal se slyšet podle státní agentury Ria Novosti.

Před osmou hodinou večer se ze severovýchodní části Kyjeva ozývaly mohutné exploze. Podle kyjevského starosty Klička jsou ruské jednotky velmi blízko městu a situace začíná být „hrozivá“. Výbuchy se podle místních médií blíží také k vládní čtvrti. Zasažen byl jeden z mostů, dochází ke střetům s diverzními skupinami. Po půlnoci ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila asi 30 kilometrů od Kyjeva ruský transportní letoun Il-76 s výsadkáři. Kolik jich bylo na palubě, zatím není jasné.

„Dnes v noci zahájí útok. Nepřítel použije veškerou svou sílu na všech frontách, aby prolomil naši obranu. Pokusí se dobýt i Kyjev. Tuto noc se jim musíme postavit. Rozhoduje se teď o osudu Ukrajiny. Tato noc bude těžká. Velmi těžká. Ale přijde ráno," uvedl v noci prezident Zelenskyj.

Týmy ukrajinského prezidenta a jeho ruského protějšku údajně v pátek večer hovořily o možném místě a času jednání. Napsala to agentura Reuters s odkazem na mluvčího prezidenta Zelenského.

Online reportáž

Ukrajinskou metropolí Kyjevem dnes nad ránem otřásly dva silné výbuchy. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka se jednalo o ruské střely s plochou dráhou letu či balistické rakety, informovala agentura Unian. Následně Heraščenko uvedl, že ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila "letící objekt", který dopadl na dům a zapálil ho.

"Právě teď pokračovaly údery na Kyjev střelami s plochou dráhou letu nebo balistickými raketami. Slyšel jsem dva silné výbuchy," napsal Heraščenko na platformě Telegram. "Podle našich operativních informací ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nepřátelský letící objekt," napsal později a dodal, že se mohlo jednat o letoun či bezpilotní letoun. 

Podobné exploze byly podle ukrajinských představitelů, na něž se odkazuje agentura Reuters, slyšet ve městě Brovary nedaleko metropole také ve čtvrtek ráno, když Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Střela s plochou dráhou letu tam zabila šest lidí.

Podle agentury Unian hořela několikapatrová budova na východním břehu Dněpru. Kyjevský starosta Vitalij Kličko sdílel video, které zachycuje dům v plamenech.

Záchranáři dokončují likvidaci požáru trosek obytného domu v Kyjevě, který zasáhla s největší pravděpodobností část sestřelené rakety
POSTUP BOJŮ: Ruská armáda je u Kyjeva. Obě strany se chtějí sejít k rozhovorům

"Děsivé ruské raketové útoky na Kyjev. Naposledy naše hlavní město něco podobného zažilo v roce 1941, kdy na něj zaútočilo nacistické Německo. Ukrajina toto zlo porazila a porazí i toto," uvedl na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Ukrajinský generální štáb ve čtvrtek pozdě večer uvedl, že ukrajinská metropole je patrně hlavním cílem ruské invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského do Kyjeva vstoupily sabotážní jednotky ruské armády. Vyzval v této souvislosti obyvatele hlavního města, aby dodržovali zákaz nočního vycházení.

Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby ruské útoky zasáhly mateřskou školu a sirotčinec. „Jsou to válečné zločiny a porušení Římského statutu. Společně s kanceláří nejvyššího státního zástupce sbíráme důkazy o těchto událostech a okamžitě je posíláme do Haagu. Zodpovědnost je nevyhnutelná,“ napsal na twitteru.

Ruské síly přišly během invaze o 2800 vojáků, tvrdí ukrajinské ministerstvo obrany. Podle serveru Ukrajinska pravda jde o zabité, raněné a zajaté. Náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová dále tvrdí, že ruské síly přišly od začátku invaze o zhruba 80 tanků, 516 bojových obrněných vozidel, deset letadel a sedm vrtulníků. Údaje nelze ověřit z jiných zdrojů.

NATO vyšle do Východní Evropy více vojáků. Vyplývá to ze společného prohlášení třiceti státníků po summitu. Jednotky by měla aliance podle BBC vyslat po celém svém východním území.

Pomoc z Česka

Česká republika schválila nový balíček pomoci Ukrajině. Jeho součástí jsou dodávky krve a krevní plazmy, humanitární pomoc lidem, kteří museli uprchnout ze svých domovů, přijímání raněných do nemocnic na území Česka i finanční příspěvek na zdravotnický materiál.

Vláda na pátečním schválila poskytnutí 300 milionů korun na naléhavou humanitární pomoc pro Ukrajince, kteří musí kvůli ruskému vojenskému vpádu do země opustit své domovy (ODS). Vláda rovněž rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Prezident Miloš Zeman také navrhl vyloučení Ruska z platebního systému SWIFT, jinak hrozí během několika dnů okupace celé Ukrajiny. Nad podobou současných sankcí vyjádřil pochybnosti, přijaté "černé listiny" označil za legrační.

Česká armáda může vyslat až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance kamkoli na alianční území, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vláda podle ní také schválila možnost, aby se po českém území pohybovaly ozbrojené síly spojeneckých zemí z NATO. Česko jim poskytne například možnost tankovat na letištích. Rozhodnutí vlády souvisí s postupem NATO, které ve čtvrtek aktivovalo své obranné plány.

Internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm dezinformačních webů.

Macron volal Putinovi

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že jeho čtvrteční telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl upřímný a rychlý. Macron vyzval šéfa Kremlu k zastavení vojenských operací na Ukrajině, protože jej o to požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterému se s Putinem nepodařilo spojit, píše agentura Reuters.

Macron míní, že by bylo užitečné "ponechat otevřenou cestu" k dialogu s Moskvou, aby zastavila svou ofenzivu na Ukrajině. "Myslím, že je mou odpovědností… při odsuzování, sankcionování a pokračování v jednání ponechat tuto cestu otevřenou, abychom v den, kdy budou splněny podmínky, mohli dosáhnout zastavení nepřátelských akcí," citovala francouzského prezidenta agentura AFP.

Petr Pavel.
Putinovým cílem není jen Ukrajina, požadavky bude stupňovat, říká Petr Pavel

Macron novinářům po unijním summitu v Bruselu také řekl, že jej o telefonát s Putinem požádal ukrajinský prezident. "Bylo to také proto, abych ho (Putina) požádal, aby hovořil s prezidentem Zelenským, který o to poprosil, protože ho nemohl zastihnout," citovala Macrona agentura Reuters.

Zdroj: DeníkRuská agentura TASS dříve s odvoláním na komuniké Kremlu uvedla, že Putin Macronovi poskytl "vyčerpávající vysvětlení příčin a okolností" svého rozhodnutí podniknout speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Podle Elysejského paláce Macron předtím telefonicky hovořil se Zelenským a vyzval Putina, aby okamžitě ukončil ruský útok .

Francie v současnosti předsedá Evropské unii a Macron se v posledních týdnech stavěl do popředí diplomatických snah o odvrácení války.

Evropská unie rozhodla o dalších sankcích vůči čelním představitelům Ruska. Podle deníku Financial Times zmrazí majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

O půl sedmé večer pak státy EU schválily druhý balík sankcí proti Rusku a definitivně zmrazily majetek obou ruských státníků. Po jednání s kolegy to uvedl lotyšský ministr zahraničí.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v pátek na tiskové konferenci ostře vystoupila proti Finsku a Švédsku. Obě země, v nichž se v poslední době debatuje o možném vstupu do NATO, varovala, že přistoupení do aliance by pro ně mělo vážné důsledky. „NATO je primárně vojenská aliance. Přistoupení Finska a Švédska by mělo vážné vojenské i politické důsledky, které by nás donutily udělat odpovídající kroky,“ uvedla Zacharovová.

Přivítání pro Rusko

Podpora ukrajinského lidu se mezitím ozývá ze všech částí světa.

Velkolepé přivítání připravili ruskému velvyslanci v Irsku. Při příjezdu jeho vozu na něj lidé, kteří přišli protestovat proti ruské agresi na Ukrajině, křičeli „Sláva Ukrajině! Smrt okupantům!". Auto také nechtěli nechat projet, kopali do něj a vylévali na ně vodu.

Tálibán vyzývá k míru

K mírovému řešení situace na Ukrajině vyzvalo také radikální hnutí Tálibán, které vloni násilně převzalo moc v Afghánistánu. Mluvčí radikálů Muhammad Naim na twitteru požádal o „ochranu afghánských studentů a imigrantů na území Ukrajiny“. 

Krok proti Rusku zvažuje také Turecko. Tamní ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu řekl provládnímu deníku Hurriyet, že by Turecko mohlo uzavřít úžiny Bospor a Dardanely pro ruské lodě. „Turecko jako člen NATO vždy naplňovalo Motreuxkou dohodu, která reguluje přístup úžinami pro neturecké lodě. Úmluva říká, že lodě zemí které jsou ve válce nesmí být vpuštěny. Naši experti nyní hledají odpověď na otázku, zda se jedná o válečný stav,“ uvedl. 

Kybernetickou válku vyhlásila rusku hackerská skupina Anonymous, která pomocí útoku DDoS vyřadila z provozu stránky ruské provládní televize RT.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti uvedl, že je Moskva připravena jednat s Ukrajinou. Nabízí, že pošle svou delegaci do běloruského Minsku.