Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně žádal mezinárodní společenství o dodávky stíhaček, tanků a těžkých zbraní. Chtěl by je využít zejména k osvobození lidí v obléhaném ukrajinském městě Mariupol. Video s proslovem zveřejnil na svých stránkách úřad prezidenta včera krátce před půlnocí. „Ukrajina nemůže sestřelovat ruské rakety brokovnicemi a kulomety,“ citovala hlavu státu agentura DPA.

Zelenskyj požádal také o systémy protiraketové obrany a střely použitelné proti lodím. „Naši partneři to všechno mají, leží to v jejich skladech pokryté prachem," řekl s tím, že Ukrajina potřebuje pouhé procento vybavení NATO. „Nežádali jsme o víc. Ani teď nežádáme o víc. A čekáme na to už 31 dní," prohlásil Zelenskyj s odkazem na počet dní od začátku ruské invaze.

Online reportáž

Volodymyr Zelenskyj již dříve požádal polského prezidenta Andrzeje Dudu o těžké zbraně. Varoval, že bez dodávek od spojenců pro Ukrajinu hrozí Pobaltí, Polsku, Slovensku a celé východní Evropě střet s Ruskem.

Prezident USA Joe Biden pronesl 26. března na závěr své čtyřdenní návštěvy Evropy projev ve Varšavě
Stojíme pevně na straně Ukrajiny, ujistil Biden. Očekává dlouhý a složitý boj

Ukrajinská generální prokuratura v sobotu zveřejnila údaje o obětech války z řad médií. Vinou ruské agrese zemřelo 12 novinářů a dalších 10 bylo zraněno. Celkem 56 zástupců médií bylo podle ukrajinských vyšetřovatelů vystaveno trestným činům ze strany ruských invazních sil. „Z toho 15 bylo cizinců a mezi nimi i dva občané České republiky,“ uvádí Kyjev.  

Zdroj: Deník„Rusko za měsíc od začátku invaze na Ukrajinu spáchalo 148 zločinů proti novinářům a médiím,“ informoval ukrajinský Institut masových informací. Ruské síly například ostřelovaly 10 televizních věží, což vedlo k přerušení nebo ukončení televizního a rozhlasového vysílání v osmi regionech Ukrajiny. Kromě toho bylo nejméně 70 regionálních médií nuceno zavřít kvůli výhrůžkám nebo zabaveným prostorám a vybavení.

V sobotu pokračovala evakuace civilistů z ukrajinských měst, a to všemi deseti dohodnutými humanitárními koridory. Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové se podařilo evakuovat 5 208 lidí, o den dříve jich přitom bylo 7 331. Z obléhaného přístavu Mariupol se relativního bezpečí Záporoží dostaly čtyři tisíce civilistů, na evakuaci jich ve městě ale stále čeká přes sto tisíc.

Proruští separatisté na východě Ukrajiny v samozvané Luhanské lidové republice (LNR), kterou uznává jen Moskva, se chystají brzy uspořádat referendum o připojení k Rusku. Podle ruských agentur to dnes v Luhansku řekl vůdce LNR Leonid Pasesčnik. Podobný postup Kreml zvolil v roce 2014, když nakonec oznámil mezinárodně neuznávanou anexi ukrajinského Krymu.

Ukrajinská a ruská delegace budou od pondělka 28. března do středy 30. března jednat v Turecku, oznámil jeden z ukrajinských vyjednavačů, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. „Dnes při dalším kole jednání prostřednictvím videa bylo přijato rozhodnutí uspořádat další kolo přímých rozhovorů mezi oběma delegacemi v Turecku od 28. do 30. března,“ napsal Arachamija na facebooku. 

Vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij později podle ruských médií upřesnil, že delegace budou jednat 29. a 30. března; místo konání rozhovorů neuvedl.

Zahraniční reakce 

Americký prezident Joe Biden v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu očekává dlouhý a složitý boj. Řekl to v sobotu při svém projevu ve Varšavě s tím, že pro tuto agresi neexistuje žádné ospravedlnění. „Důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické,“ prohlásil a jako viníka označil ruského prezidenta Vladimira Putina, který by dle Bidena neměl zůstat u moci.

Při setkání s ukrajinskými uprchlíky jej označil za řezníka. Šéf Bílého domu mimo jiné ujistil, že USA stojí pevně na straně Ukrajiny a že Severoatlantická aliance bude v případě útoku bránit každý centimetr území členských států. 

Situace v Česku 

Na začlenění ukrajinských uprchlíků do škol bude ČR potřebovat zhruba 17 miliard korun. „V tuto chvíli víme, že do konce srpna potřebujeme částku 5,2 miliardy," sdělil v rozhovoru pro ČTK ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Uvedená suma dle jeho slov vychází ze současných průměrných nákladů na jednoho žáka a z předpokladu, že by do českých škol nastoupilo 120 tisíc uprchlíků. Resort by chtěl čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, EU i třeba norských fondů, schválený rozpočet ministerstva je 249,6 miliardy korun.

Zničené nákupní centrum v ukrajinském Kyjevě.
U Kyjeva dostávají Rusové na frak. Kreml mění plány, chce "osvobodit" Donbas

Válku na Ukrajině hlasitě odsoudili i Rusové z pražské komunity. „Pochodu městem se zúčastnily asi tři tisíce. Respekt,“ napsala na twitter předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Radiační situace na Ukrajině zůstává normální,“ ujistila.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibylo téměř 3000. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se od počátku války zaregistrovalo téměř 127 tisíc uprchlíků, informovalo ministerstvo vnitra na sociálních sítích.