Putin podle ní upozorňoval Scholze, že rusko-ukrajinská jednání zablokovala ukrajinská strana a zmiňoval "nelidské metody ukrajinských neonacistů".

Ruská vojska na Putinův rozkaz 24. února zaútočily na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě a také největší migrační krize na starém kontinentu od konce druhé světové války. Boje si podle odhadů už vyžádaly tisíce životů, včetně civilistů.

Záběry z ukrajinského města Charkov po masivním útoku Ruska.
Rusové použili na Ukrajině zakázané rakety, dokládat to mají další děsivé důkazy

Rusko popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty, a odmítá jako propagandu a zincenované provokace zprávy a stále se množící svědectví o válečných zločinech. Právě odhalení zvěrstev, spáchaných ruskými vojáky ve městě Buča u Kyjeva, vedlo podle Kyjeva k přestávce v rozhovorech s Rusy.

Ukrajinská strana dříve naléhala na osobní schůzku prezidentů obou zemí, aby vyřešili klíčové problémy,na kterých vázla jednání na nižších úrovních. Ale schůzku prezidentů jako předčasnou odmítá Moskva, podle které je nutné nejprve připravit všechny dokumenty prezidentům k podpisu.

"Vladimir Putin podrobně vysvětlil logiku a hlavní úkoly speciální vojenské operace na obranu (separatistických) republik Donbasu, hovořil o podnikaných opatřeních pro zajištění bezpečnosti civilního obyvatelstva," citoval TASS z komuniké Kremlu.

Ruský prezident také kancléři poskytl "principiální hodnocení stavu rusko-ukrajinských jednání, které v podstatě zablokoval Kyjev". Upozornil podle komuniké na "pokračující hrubé porušování norem mezinárodního humanitárního práva" a "používání nelidských teroristických metod" ukrajinskými "bojovníky vyznávajícími nacistickou ideologii".

Putin a další členové ruského vedení tvrdí, že v Kyjevě vládnou neonacisté, přestože Ukrajinci si zvolili do čela země prezidenta Volodymyra Zelenského, který je židovského původu, a krajní pravice podle volebních výsledků sehrává v ukrajinské politice zcela marginální roli.