„Ale s kým vyjednávat? To není planá otázka…Samozřejmě si uvědomujeme, že legitimita stávající hlavy státu vypršela,“ nechal se slyšet Putin. Už poněkolikáté tak narážel na to, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku války se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu neuskuteční.

Vladimir Putin, kvůli jehož setrvání ve funkci se měnila ruská ústava, dále řekl, že Západ bude chtít využít červnovou mírovou konferenci ve Švýcarsku jako způsob, jak podpořit Zelenského legitimitu. Podle něho je to však jen PR bez právního významu.

Ukrajinští vojáci v boji proti ruským agresorům.
Rusko táhne na Charkov. Ukrajina evakuuje civilisty, ustupuje, ale zároveň škodí

Reuters poznamenává, že Ukrajina i Západ budou Putinova slova pravděpodobně vnímat jako další důkaz toho, že ve skutečnosti nemá žádný zájem na mírových rozhovorech.

Jedenasedmdesátiletý politik také znovu vyjádřil přesvědčení, že mírové rozhovory musí odrážet aktuální realitu na bojišti. Reuters dnes v této souvislosti s odvoláním na několik zdrojů napsal, že ruský prezident je připraven zastavit boje, pokud součástí příměří bude podmínka zachování hranic Ruska a Ukrajiny podle současné frontové linie. Rusko dosud obsadilo téměř 20 procent sousední země.

Kyjev takové úvahy jednoznačně odmítá a chce návrat všech ztracených území, včetně Krymu, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014. Rusko sousední zemi napadlo v únoru 2022.

Volodymyr Zelenskyj
Zelenskyj po odhalení ruských agentů odvolal šéfa bezpečnostního úřadu

Putin dnes dále řekl, že Rusko pravidelně pořádá jaderná cvičení a to nynější není eskalací. Jediným rozdílem proti těm běžným podle něj je, že se cvičení tentokrát účastní i Bělorusko.

S Lukašenkem se pak shodli na dalším posílení spolupráce v oblasti průmyslu a technologie tváří v tvář západním sankcím proti oběma zemím.