Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Andersonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.

Zničená budova v ukrajinském Mariupolu na snímku z 13. dubna 2022
Boje na východě Ukrajiny budou připomínat druhou světovou válku, říká analytik

Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.

Obnovení rovnováhy? 

Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o "bezjaderném" Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. "O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu," řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.

"Až do dnešního dne Rusko taková opatření nepřijalo a ani se k tomu nechystalo," řekl Medveděv. "Pokud nás k tomu dotlačíte, tak dobře… vezměte na vědomí, že jsme to nebyli my, kdo to navrhl," dodal.

Ukrajinští vojáci čelí ruské ofenzívě
Může být NATO více vtaženo do války? Jsou tři možné scénáře eskalace konfliktu

Ruské hrozby o zvýšení vojenské přítomnosti v oblasti Baltského moře, včetně jaderných zbraní, nejsou ničím novým, reagovala na Medveděvova slova litevská premiérka Ingrid Šimonytéová. "To, že Rusko vyhrožuje, není nic nového. Kaliningrad je velmi militarizovanou zónou, je jí už mnoho let a je v Baltu," prohlásila.