Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Gazprom zároveň varoval, že při nepovoleném odběru ruského plynu z tranzitních dodávek do třetích zemí sníží tyto tranzitní dodávky o objem neoprávněně odebraného plynu.

Bulharsko již zaplatilo za dubnové dodávky ruského plynu, zastavení dodávek proto bude pokládat za porušení platné smlouvy, uvedli bulharští představitelé.

Online reportáž

Přes Polsko vede plynovod Jamal, který přepravuje ruský plyn přes Bělorusko a Polsko do Německa. Agentura Reuters už dříve informovala, že ještě krátce přes 06:30 SELČ proudil do Polska ruský plyn tímto plynovodem. Také dodávky ruského plynu do Bulharska podle provozovatele bulharské plynárenské sítě Bulgartransgaz v časných ranních hodinách ještě pokračovaly.

Evropská unie umožní Ukrajině obchodovat na svém trhu bez jakýchkoli celních tarifů a kvót. Uvedl to eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis. „Tato opatření pomohou nastartovat obchod a udržet funkční ekonomiku. Je to klíčové pro vítězství ve válce a obnovu země po válce,“ napsal na twitteru. Zatím se jedná o návrh Evropské komise, který musí schválit Evropský parlament a Rada EU.

Ilustrační snímek
Další kybernetický útok. Weby ministerstva vnitra postihl výpadek

V ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou začal v noci na středu hořet muniční sklad. Informoval o tom tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Podle něj nedošlo k civilním obětem ani poškození obytných domů.

Polská vojenská policie zadržela ruského a běloruského občana, kteří jsou podezřelí ze špionáže pro Rusko, oznámil mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Stanislaw Źaryn.

Rusko zavedlo personální sankce proti 287 členům britské Dolní sněmovny. Je to odplata za britské sankce vůči ruským poslancům, ohlásilo ruské ministerstvo zahraničí. Na ruském černém seznamu se ocitl i předseda sněmovny Lindsay Hoyle.

Ruská ekonomika ustála nové sankce, které Západ přitom považoval za drtivé, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu také sdělil, že Rusko na tyto "nešikovné" pokusy o izolaci ruského hospodářství zareaguje zavedením velké svobody a otevřenosti podnikání. 

Putin dnes také podle agentury TASS uvedl, že reakce Moskvy na jakékoli vnější vměšování do událostí na Ukrajině nebo ohrožování Ruska bude blesková. "Pokud se někdo rozhodne zvenčí vměšovat do toho, co se děje, a bude vytvářet z našeho pohledu nepřijatelné hrozby strategického charakteru, musí mít na paměti, že naše protiúdery budou bleskové," řekl.

Situace v Česku

Weby ministerstva vnitra jsou od rána nedostupné kvůli kybernetickému útoku. Stránky byly přetíženy takzvaným DDoS útokem, kdy se útočníci snaží vysokým množstvím přístupů na weby najednou přes více počítačů stránky zahltit. K útokům se znovu přihlásila ruská hackerská skupina Killnet, která se hlásí i k napadením českých webů z minulého týdne.

Česko udělilo lidem utíkajícím před válkou na Ukrajině od počátku ruské invaze 312 800 víz. V úterých dostalo dočasnou ochranu 1839 ukrajinských uprchlíků, uvedlo dnes na twitteru ministerstvo vnitra. V mezidenním i mezitýdenním srovnání bylo vydaných speciálních víz méně, proti pondělí o téměř 1000 méně a proti minulému, povelikonočnímu úterý o zhruba 1600 méně.

Civilisté opouštějí za doprovodu vojáků samozvané Doněcké lidové republiky Mariupol.
Jako v koncentračním táboře. Uprchlíci popisují filtrační centra v Mariupolu

Na cizinecké policii se v úterý nahlásilo 2204 lidí, dohromady se zaregistrovalo 199 813 uprchlíků. Děti do 15 let se na policii hlásit nemusí. Právě děti a ženy tvoří podle vnitra většinu ukrajinských uprchlíků v Česku.

Podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z poloviny dubna se počet běženců z Ukrajiny v ČR ustálil na zhruba 300 tisíc. Ministerstvo sice vydává další víza, někteří Ukrajinci ale odjíždí.

Sněmovna schválila daňové úlevy na pomoc Ukrajině. Z daňového základu bude zřejmě možné si odečíst dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamním neziskovým organizacím. Navíc bude možné v letošním roce odečítat dary na zákonem stanovené účely až do 30 procent základu daně z příjmů.