Moskevský soud dnes také v nepřítomnosti odsoudil na devět let do vězení ruského občana Antona Koroljova, který od roku 2015 bojoval právě v řadách pluku Azov proti proruským separatistům na východě Ukrajiny. Koroljov byl podle agentury Interfax obviněn ze žoldnéřství a z extremismu.

V ruském zajetí je nyní řada vojáků Azovu, kteří se bránili v obklíčeném Mariupolu a tamních ocelárnách. Rozhodnutí soudu znamená, že nyní mohou být souzeni jako členové či organizátoři teroristické organizace, za což jim hrozí nejtvrdší tresty, sahající k 20 letům vězení, napsal na svém webu list Kommersant

Koncem července ve věznici v obci Olenivka v separatisty ovládané části Donbasu přišlo o život 53 ukrajinských válečných zajatců. Ruská strana tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla věznici z raketometu HIMARS, dodaného USA. Kyjev to popřel a naopak obvinil ruské síly, že útok spáchaly, aby zakryly mučení a popravy vězňů. Ve věznici v Olenivce byli drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov.

Ukrajinští vojáci ve městě Bachmut na východě Ukrajiny, 28. května 2022.
Rusové pomalu postupují na Bachmut. Podle Britů Moskva mění strategii ofenzívy

„Rusko po veřejné popravě válečných zajatců z pluku Azov v Olenivce hledá nové omluvy a ospravedlnění pro své válečné zločiny," sdělil pluk v reakci na rozhodnutí ruského nejvyššího soudu. Uvedl, že Rusko každou chvíli vyhrožuje zničením světa jadernými zbraněmi, jeho armáda a tajné služby páchají válečné zločiny a Rusko také dusilo ženy a děti v Sýrii jedovatým plynem. Pluk Azov vyzval USA a další státy, které se pokládají za civilizované, aby uznaly Rusko za teroristický stát, proti kterému se musí spojit celý svět.

Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v rozlehlém areálu Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz velení ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor za neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.

Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je opakovaně vykresluje jako neonacisty. "Denacifikace" Ukrajiny byla jedním z deklarovaných cílů ruské únorové invaze.

Ruské ministerstvo obrany v červnu oznámilo, že drží v zajetí přes 6000 ukrajinských vojáků, včetně více než 2400 obránců Mariupolu.