Rusko se podle šéfa Kremlu nehodlá izolovat od zbytku světa. "Tak obrovskou zemi, jako je Rusko, nelze izolovat," prohlásil.

"Ukrajinu začali přeměňovat v protiruské nástupiště, začali tak pěstovat již dávno se vyskytující výhonky nacionalismu a neonacismu. Speciálně tam pěstovali růst neonacismu. Střet Ruska s těmito silami byl nevyhnutelný, jen vybrali čas útoku," citovala Putina agentura TASS.

Ukrajinští vojáci ve městě Buča nedaleko Kyjeva
Zpověď ukrajinského vojáka, který poprvé míří do první linie: Kdo se nebojí, lže

Rusko podle prezidenta dosáhne svých cílů na Ukrajině. "Tak tomu bude, o tom není žádných pochyb," řekl. "Tyto cíle jsou naprosto pochopitelné a ušlechtilé. Hlavním cílem je pomoci lidem v Donbasu, lidu Donbasu, který jsme uznali. Byli jsme donuceni to udělat, protože kyjevské úřady, povzbuzované Západem, odmítly plnit minské dohody, jejichž cílem bylo mírové řešení problémů Donbasu," dodal.

Demilitarizace a denacifikace 

Ruský útok proti Ukrajině začal na Putinův rozkaz 24. února. Jakkoli ruský prezident odůvodnil invazi potřebou "demilitarizovat" a "denacifikovat" sousední zemi, zahraniční média upozorňují, že krajně pravicové síly sehrávají v ukrajinské politice marginální roli, o čemž svědčí výsledky ukrajinských voleb, a že Ukrajinci zvolili do čela země prezidenta židovského původu, jehož děd za druhé světové války bojoval v Rudé armádě, byl vyznamenán a povýšen na důstojníka.

Ruské síly se ve válce proti Ukrajině, která dnes pokračuje 48. dnem, dosud nemohou pochlubit výraznějším úspěchem, snad s výjimkou dobytí Chersonské oblasti, přiléhající k anektovanému Krymu. Válka si podle odhadů vyžádala desítky tisíc mrtvých a zraněných.

Putin se dnes na kosmodromu Vostočnyj podle TASS sešel se svým nejbližším spojencem, běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, který k ruské invazi na Ukrajinu poskytl území své země. Bělorusko tak postihly rozsáhlé západní sankce, podobně jako Rusko.