„Nasazení letounů Su-57 na Ukrajině začalo dva až tři týdny po zahájení speciální operace,“ řekl státní tiskové agentuře TASS nejmenovaný zdroj z obranného průmyslu. „Letouny operují mimo zónu působení nepřátelských systémů protivzdušné obrany a používají raketové zbraně,“ dodal.

Pohledem Jiřího VojáčkaPohledem Jiřího VojáčkaZdroj: DeníkAgentura TASS přitom uvedla, že „nemá v této věci žádné oficiální informace“ a dané tvrzení je tak rozhodně třeba brát jako zatím nepotvrzené. Vzhledem k tomu, že stíhačky údajně operují mimo operační zónu ukrajinské protivzdušné obrany, je mnohem méně pravděpodobné, že se dočkáme snímků, které by jejich účast na bojích potvrdily. Neexistují také žádné podrobnosti o tom, odkud by tyto Su-57 mohly operovat, ačkoli se opakovaně spekulovalo o nasazení nad západní Ukrajinou se vzletem z Běloruska.

Su-57 nad Ukrajinou

V březnu se na internetu objevilo přinejmenším jedno neověřené video, které podle některých názorů ukazovalo let Su-57 nad Ukrajinou. Kvalita tohoto záznamu je však příliš špatná na to, aby bylo možné učinit jednoznačný úsudek. Část odborníků proto naznačovala, že video ve skutečnosti ukazuje úderný letoun Su-24 Fencer s křídly odtaženými dozadu, nebo možná dokonce variantu letounu Su-27.

Zajímavá je každopádně už samotná skutečnost, že Su-57 měly létat mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany. Toto tvrzení poukazuje na velmi reálnou hrozbu, kterou pro leteckou chloubu prezidenta Vladimira Putina představuje pozemní protivzdušná obrana, a také na to, že Rusové stále nejsou schopni získat proti ukrajinskému letectvu větší než lokální vzdušnou převahu.

Na druhou stranu by tato taktika také odpovídala tomu, co víme o dosavadní činnosti stíhačů ruských vzdušných sil během války. Zprávy ukrajinského letectva naznačují, že nejenže se ruské stíhačky obecně nechtějí zapojit do vzdušného boje, pokud nemají výraznou početní převahu, ale také že často operují v blízkosti hranic, ne-li zcela mimo ukrajinský vzdušný prostor.

Takto vypadají „naše“ tanky při pohledu z bezpilotního prostředku
Unikátní snímky: České tanky bojují s ruskou přesilou. A nutně potřebují posily

Jakákoli ztráta letadel kvůli ukrajinské obraně bude pro ruské letectvo, které již bylo ve válce těžce zasaženo, citelná a zároveň bude pro ukrajinskou stranu významným propagandistickým vítězstvím. S ohledem na tuto skutečnost může Rusko obzvláště váhat s nasazením letounů Su-57 v ukrajinském vzdušném prostoru, kde by případná ztráta přinesla Ukrajině nejen obrovský PR zisk, ale také by opět zpochybnila údajné „stealth“ vlastnosti letounů Su-57. Dokonce i ztráta v důsledku technické závady by byla obzvláště trapná.

Boj mimo hranice dohledu?

Pro Su-57, za předpokladu, že by byl nasazen v roli stíhače, by však působení mimo hranice Ukrajiny nemuselo být velkou překážkou. Dokonce i základní protivzdušná řízená střela jeho výzbroje, R-77-1, kterou ve válce na Ukrajině nesly i stíhačky Su-35S, má údajně dolet přes 100km. Vylepšená K-77M, o níž je známo, že je na Su-57 přinejmenším testována, má mít dolet přibližně dvojnásobný.

Letoun Su-57 má mohutný trup, který skrývá jak vnitřní pumovnice, tak také prostor pro motory. Díky efektivní mechanizaci křídla však přesto dokáže velmi obratně manévrovat, což opakovaně dokazuje na ruských leteckých dnech MAKS.
Suchoj Su-57: Rudá hvězda nové generace byla odpovědí na americké stíhačky

Dále je tu nová řízená střela velmi dlouhého doletu Izdělije 810, vývojová verze střely R-37M, která se vyznačuje úpravami pro nesení ve vnitřní pumovnici letounu Su-57. Stav Izdělije 810 je nejasný, ale je možné, že střela je na Su-57 přinejmenším testována. Podle údajů výrobce může základní R-37M, alespoň ve své exportní podobě RVV-BD, zasahovat „některé typy“ vzdušných cílů na vzdálenost až 124 kilometrů.

Je také možné, že Su-57 byl nad Ukrajinou používán pro mise vzduch-země, což by ruskému letectvu umožnilo provést bojové zkoušky některé z nových druhů munice, které byly pro letoun vyvinuty. Mezi ně patří řízená střela Ch-69 (známá také jako Ch-59MK2), určená k ničení malých, zpevněných cílů na vzdálenost až 300km. Dále je to protiradiolokační střela Ch-58UŠK, která je rovněž zmenšená tak, aby se vešla do vnitřního prostoru Su-57, a „modulární“ protizemní střela Ch-38M, kterou lze vybavit buďto poloaktivním laserovým, infračerveným nebo aktivním radarovým vyhledávačem. Kterákoli z těchto a dalších zbraní by mohla mít potenciální využití ve válce na Ukrajině, včetně zasahování cílů po odpálení zpoza ukrajinských hranic.

Úderný letoun Su-24 Fencer.Úderný letoun Su-24 Fencer.Zdroj: Shutterstock/Meoita

Dochází Rusům výzbroj?

Vzhledem k opakovaným zprávám naznačujícím, že Rusům docházejí přesné zbraně všeho druhu, včetně protizemních raket, existuje také možnost, že Su-57 je nyní nasazován z odstupových vzdáleností s použitím vlastní munice, vyvinuté na míru, a to jednoduše proto, že zásoby zavedených munice se rychle vyčerpávají.

Každopádně je nutné upozornit, že Su-57 byl navržen zejména jako záchytný stíhač pro vzdušnou nadvládu a v současné době je to nejkvalitnější letoun svého typu ve službách ruského letectva. To by naznačovalo, že je ve skutečnosti ideálním kandidátem pro vedení vzdušné války, ničení stíhaček a systémů protivzdušné obrany ze sovětské éry. Tváří v tvář technologicky horším protivníkům by Su-57 měl být schopen proniknout do nitra ukrajinské protivzdušné obrany a aktivně tam působit. Proč se používá zcela odlišná taktika, není jasné.

Kromě toho, že by zkoušky stíhačky Su-57 na Ukrajině poskytly příležitost k dalšímu testování jejích schopností a nových zbraní a senzorů v reálném bojovém prostředí, mohly by také přispět k posílení postavení letounu jak na exportním trhu, tak jako ve snaze získat další státní objednávky. Zde je nutné připomenout, že předchozí plán na společnou výrobu derivátu Su-57 s Indií, která by tak financovala i vývoj Su-57, se zhroutil kvůli indickým obavám z průběhu projektu a finálních schopností vyvíjeného letounu.

Vystavení Su-57 bojovým akcím na Ukrajině by tak přispělo ke zlepšení pověsti stíhačky jen v případě, že by se informace o nich dostala na veřejnost. To je však stále možné, koneckonců ruské ministerstvo obrany potvrdilo nasazení v Sýrii také s časovým odstupem.

Zdroj: Youtube

Budoucnost projektu Su-57

Kreml zatím objednal jen 76 sériových Su-57 a dosud byly skutečně předány jen čtyři exempláře, poslední dva letos v únoru. Tyto stíhačky jsou přiděleny 929. státnímu letovému zkušebnímu středisku v Akťubinsku, kde se účastní státních přejímacích zkoušek. Na stejné základně jsou také exempláře předsériových letounů a prototypů, souhrnně známé pod označením T-50.

Předchozí bojové hodnocení Su-57 proběhlo v roce 2018 během ruské kampaně v Sýrii. Nové ruské letouny a další vojenská technika se zde objevují příležitostně, obvykle jen na krátkou dobu, za účelem testování v bojových podmínkách a pomoci jejich exportním vyhlídkám.

Lockheed Martin F-35 Lightning II.
Utajený souboj o české nebe: Nad gripeny zřejmě vyhrají americké F-35

Dva Felony, které byly krátce nasazeny na letecké základně Hmejmím v Sýrii, byly pozdější prototypy T-50-9 a T-50-11 a ruské ministerstvo obrany uvedlo, že tam vykonaly „více než deset letů“. Následně zveřejněné oficiální video naznačující, že Su-57 vypustily alespoň jeden kus nové taktické rakety vzduch-země Ch-59MK2. Existuje proto možnost, že Su-57 jsou v tuto chvíli nasazovány do konfliktu

na Ukrajině v reakci na neočekávané ztráty. Koneckonců v poslední době vidíme na Ukrajině více špičkové techniky, kterou Rusové používají, včetně tanků T-90M a údajných laserových zbraní proti dronům.

Prozatím stále nemáme potvrzeno, že by se letouny Su-57 skutečně zapojily do bojových operací na Ukrajině. Můžeme však říci, že na základě předchozího výskytu tohoto typu v Sýrii by nebylo zcela nepravděpodobné, kdyby se tyto stíhačky v nějakém rozsahu zapojily.

Pokud se tak stane (nebo snad už stalo), ruské ministerstvo obrany si tuto zprávu jistě nenechá pro sebe.