Úterní mírová jednání přinesla první větší průlom, světoví lídři však zůstávají skeptičtí. „Ukrajinci nejsou naivní,“ komentoval příslib uklidnění situace v okolí Kyjeva a Černihivu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého ani pozitivní vývoj jednání neutiší výbuchy ruských bomb.

S opatrností reagoval i americký prezident Joe Biden, který odmítl vynášet předčasné závěry, dokud „na vlastní oči neuvidí, jak se (Rusové) zachovají“. Lídři Velké Británie, Francie, Německa i Itálie vyzvali Západ, aby nepolevoval v ostražitosti. „Shodli se, že si nemůžeme oddychnout, dokud hrůzy páchané na Ukrajině neskončí,“ uvedla kancelář britského premiéra Borise Johnsona.

Mluvčí Kremlu Dmitryj Peskov nechtěl postup jednání příliš komentovat. „Věříme, že by vyjednávání mělo probíhat v tichosti,“ uvedl. Současně ale prohlásil, že Krym, který byl Rusy obsazen v roce 2014, je „součástí Ruska“ a ruská ústava podle Peskova vylučuje jednání o osudu jakékoli části země s někým jiným.

Online reportáž

Z Ukrajiny podle OSN od počátku války uprchly již čtyři miliony lidí. Zástupce amerického ministra pro humanitární případy Joyce Msuya uvedl, že dalších 6,5 milionu lidí muselo opustit své domovy a přežívá v zemi v provizorních podmínkách.

Humanitární pomoc bude v důsledku ruské agrese potřebovat nejméně 18 milionů Ukrajinců. Uvedl to šéf Mezinárodní federace Červeného kříže Francesco Rocca.

V důsledku války zahynulo podle kanceláře ukrajinského prokurátora nejméně 145 dětí. Dalších 222 nezletilých Ukrajinců bylo zraněno.

Potravinová krize

Ukrajinský stálý vyslanec při OSN Serhij Kyslycja přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k sovětskému diktátorovi Stalinovi. „Putin není první diktátor, který použil jídlo jako zbraň proti obyvatelům Ukrajiny. Stalin před 90 lety zabil minilony Ukrajinců uměle vytvořeným hladomorem. Není divu, že Putin, který Stalina uctívá jako svého předka, používá stejné metody,“ řekl na jednání Rady bezpečnosti OSN.

Problémy s dodávkami potravin ale v důsledku války nehrozí jen Ukrajině. „Země na Středním východě jako Egypt, Jemen nebo Libanon, pro které je Ukrajina hlavním dodavatelem pšenice, jsou v ohrožení potravinovou katastrofou,“ uvedl David Beasley, šéf Světového potravinového programu OSN. Pomoc této organizace budou v důsledku války podle Beasleyho potřebovat další nejméně čtyři miliony lidí.

Ruští vojáci

Rusko podle Ukrajiny čelí problémům s nedostatkem vojenského personálu. Podle ukrajinského velitelství ozbrojených sil ruská armáda přesouvá na ukrajinu vojáky, kteří dosud působili na okupovaných územích Gruzie.

Vojáci z jednotky rychlého nasazení v Novosibirsku, Omsku a Irkutsku se podle polského deníku Gazeta Wyborcza odmítli zapojit do války na Ukrajině. „Snaží se na příslušníky jednotky, kteří se odmítají Putinovy operace účastnit, vytvořit nátlak. Obviňují je ze zbabělosti a zrady. Hrozí jim, že už nenajdou žádnou práci, že budou zostuzeni a sledování FSB,“ říká podle polského deníku ve videu jeden z členů jednotky.

Reakce ze zahraničí

Spojené státy americké vydaly v noci na neděli nové varování před cestami na území Ruské federace. Podle amerických úřadů hrozí občanům USA zadržení. Ti, kteří již v Rusku jsou, by zemi měli okamžitě opustit.

Oproti tomu Čína se s Ruskem dohodla na dalším posílení spolupráce "v nynější složité mezinárodní situaci". Po dnešním setkání čínského šéfa diplomacie Wang Ia s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem to podle agentury Interfax uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Wang a Lavrov se sešli ve východočínské provincii An-chuej, která hostí regionální schůzku o Afghánistánu.