Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval lidi po celém světě, aby šli protestovat. „Vyjděte ven ze svých kanceláří, bytů, škol a univerzit. Přijďte ve jménu míru, s ukrajinskými symboly a podpořte Ukrajinu a život,“ apeloval ve videonahrávce uvěřejněné na sociálních sítích. 

Online reportáž

Zelenskyj se obrátil i na ruské publikum. „Jsem si jistý, že mnoho z vás je znechucených politikou vlastního státu… Lživými zprávami propagandistů na internetu. Děláme všechno pro to, abychom tuto válku ukončili. A až uspějeme - a to se určitě stane - můžete si být jistí jednou věcí: vaše děti už nebudou posílat na smrt v naší zemi, na našem území,“ prohlásil. 

Ruští vojáci na Ukrajině
Měsíc války na Ukrajině: Jak ve skutečnosti postupuje ruská armáda

Severoatlantická aliance bude nadále podporovat Ukrajinu, přímo do konfliktu se ale kvůli hrozbě jeho rozšíření mimo ukrajinské území nezapojí. Před zahájením čtvrtečního mimořádného jednání lídrů aliančních zemí to řekl šéf NATO Jens Stoltenberg.

Americký prezident Joe Biden po dnešním jednání uvedl, že je Severoatlantická aliance jednotná, jako nikdy předtím. „Putin spoléhal na rozdělení NATO. Z mého rozhovoru s ním bylo jasné že nevěřil, že Aliance zůstane jednotná,“ uvedl šéf Bílého domu a doplnil, že plán ruského prezidenta neuspěl.

Západní země současně varovaly Rusko před použitím chemických zbraní. „Bylo by to porušení všech pravidel, dohod a konvencí,“ uvedl německý kancléř Olaf Scholz po jednání skupiny G7 v Bruselu. Americký prezident Biden doplnil, že v případě chemického útoku by NATO muselo odpovědět.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu NATO varoval, že Rusko má v plánu jít dál, zacílí podle něho na východní státy aliance. Zelenskyj řekl, že jeho země, která měsíc čelí ruské agresi, potřebuje intenzivnější vojenskou pomoc ze Západu.

V projevu ke švédskému parlamentu pak Zelenskyj uvedl, že Ukrajina bojuje za bezpečnost celé Evropy a měla by se stát plnohodnotným členem EU.  „Nebojujeme jen za ukrajinský lid, ale za bezpečnost Evropy, a ukázali jsme, že si zasluhujeme být plnohodnotným členem EU. Je načase pokročit s tímto rozhodnutím a já jsem přesvědčen, že nás budete i v této otázce podporovat,“ prohlásil. 

Čeští vojáci posílí jednotku NATO na Slovensku

Česká armáda bude moci vyslat vojáky do nové dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku, jejímž cílem je posílit obranyschopnost východního křídla NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Misi dnes schválila Sněmovna i hlasy opozice. Senát dal souhlas už před týdnem. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA.

Mise má „silný politický a praktický výraz solidarity naplňovat závazek kolektivní obrany NATO“, řekla poslancům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vybudování jednotky je reakcí na "bezdůvodnou agresi" Ruska vůči Ukrajině, pro kterou neexistuje v civilizovaném světě omluva, dodala. Její předchůdce a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) mimo jiné uvedl, že mise je v souladu s mezinárodním právem a má posílit schopnost odstrašení a snížit riziko eskalace válečného konfliktu.

Vojáci ukrajinské armády během výcviku u Charkova
Rusové stříleli na evakuační vlak, který vezl civilisty z Kyjeva, tvrdí Ukrajina

V Česku dosud získalo víza 222 847 ukrajinských uprchlíků, z toho 5031 ve středu. Na cizinecké policii se zatím nahlásilo téměř 120 tisíc Ukrajinců, informovalo ministerstvo vnitra. Uprchlíci před válkou dostávají od úterý víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza.7

Zdroj: DeníkRusko zahájilo invazi na Ukrajinu přesně před čtyřmi týdny, tedy ve čtvrtek 24. února. Stále ale trvá na tom, že proti sousední zemi nevede válku a hovoří o speciální vojenské operaci, jejímž cílem je podle Moskvy „denacifikovat“ Ukrajinu a ochránit tamní ruskojazyčné obyvatelstvo.

Ruské jednotky řeší obrovské problémy se zásobováním a morálkou vojáků, domnívá se britské ministerstvo obrany. „Zdá se pravděpodobné, že úspěšné protiútoky Ukrajiny ovlivní schopnost ruských sil podniknout ofenzivu směrem na Kyjev,“ shrnulo stávající situaci britské ministerstvo na svém twitteru.

Podle OSN na Ukrajině zemřelo nejméně 1035 civilistů. Potvrzený počet tak překonal hranici 1000 lidí. Ukrajinská generální prokuratura už dříve během dne uvedla, že v důsledku ruské invaze bylo na Ukrajině zabito 128 dětí a dalších 172 nezletilých Ukrajinců utrpělo zranění. Od začátku války musela opustit své domovy více než polovina ukrajinských dětí, upozornil dnes Dětský fond OSN (UNICEF). Ruské jednotky u Kyjeva nepostupují, podle Británie mají problém s morálkou. Ruské síly tvrdí, že dobyly Izjum, podle Kyjeva přišly o 15.800 vojáků.