Každý se dá koupit. Vladimirovi Žirinovskému a jeho utrapravicové Liberálně-demokratické straně (LDPR) netrvalo dlouho, než se nechat koupili. A pochopili, kde je jejich místo v putinovské „systémové opozici“, v níž společně s ruskými komunisty dávali ruským občanům pocit, že ve volbách mají na rozdíl od časů SSSR přece jen na výběr.
Nejlepší časy zažíval Žirinovskij na počátku devadesátých let, kdy měla jeho strana v chaotické demokracii za Borise Jelcina v roce 1993 téměř patnáct procent hlasů, výsledek, kterého už nikdy poté strana nedosáhla. V putinovské „suverénní demokracii“ připadlo ultrapravicové LDPR, udržující při životě ideje protizápadního velkoruského nacionalismu, místo s deseti procenty.
Podobně pravidelně jako parlamentních voleb se Žirinovskij účastnil i voleb prezidentských. Jeho maximem bylo osm procent v roce 2008, kdy nechal Putin zvolit prezidentem Dmitrije Medveděva, se kterým si na čtyři roky prohodil premiérskou funkci.
Svoji roli části loutkové demokracie hrál Žirinovskij dlouho a ze své pozice dané mu stále se utužujícím putinovským režimem nikdy nevybočil. Dostalo se mu za to mnohých prebend a odměn, nejen mocenských a parlamentních. Ale také od samotného Vladimira Putina, který mu pravidelně každých pět let uděloval Řád za zásluhy o vlast, od čtvrtého, po nejvyšší první stupeň v minulém roce. „Za velký přínos k posílení ruské státnosti, rozvoji parlamentarismu a aktivní legislativní činnost,“ znělo pravidelné Putinovo zdůvodnění.
Měli jsme Česko na sto let okupovat
Kromě této významné role v ruské hře na parlamentní demokracii připadla Žirinovskému samotnému ještě jedna viditelná úloha. A to pozice dobře slyšitelného hlasu vykřikujícího vůči Západu takové nehoráznosti, od kterých se pak Kreml mohl lehce distancovat. A dávat tak světu najevo, že v Putinovi nevládne v Rusku to nejhorší, co by v Kremlu vládnout mohlo.
Vůči Česku měl Žirinovskij asi nejdelší výlev v diskusním pořadu v prosinci 2019, kde se řešil pomník vlasovců v Praze. „Stalinova chyba nastala v roce 1945. Měl poslat skutečnou okupační armádu po 100 tisících mužů do Polska, Maďarska, Česka, Slovenska, Rumunska a Bulharska. A do Německa milionovou armádu. A všem zavřít huby, aby všichni dodnes mlčeli. A ještě dalších 100 let,“ prohlásil tehdy Žirinovskij a ve svých vývodech ještě pokračoval. „Museli by snášet naši armádu, na Vlasova by asi ani nevzpomněli, protože - volby by měli, veškerý průmysl by se převezl do Ruska, Německo podle Churchilla přeměnit na zemědělské hospodářství, bez jakéhokoli státu. Ať pěstují brambory. Češi ať dělají párky a vaří pivo, toť vše,“ prohlásil tehdy Žirinovskij, kterému se dostalo mohutného potlesku.
Vymažeme vás z mapy
V roce 2014 zase Polsku a pobaltským státům pohrozil vymazáním z mapy ruským jaderným útokem. „Pobaltské státy a Polsko jsou určeny k záhubě. Budou vymazány. Nic tam nezůstane. Představitelé těchto trpasličích států by si měli uvědomit, kým jsou," prohlásil. Jindy zase navrhl, aby Rusko předvedlo svoji sílu tím, že zlikviduje Island.
Před osmi lety také pronesl dnes prorocky se jevící větu o Ukrajině. „Všechny otázky války i míru, obecné či ty konkrétní týkající se Ukrajiny, vyřeší jediný člověk, a to hlava Ruské federace Vladimir Putin,“ prohlásil Žirinovskij.
Svými nehoráznými vystoupeními dokázal tento dobrý demagogický řečník často vyvolat v ruském parlamentu smích, byť při něm běhal mráz po zádech.
Zemřel ve středu v 75 letech na koronavirus. V době, kdy vlastně už není v Rusku potřeba, protože Vladimir Putin už říká vůči Západu ještě větší neomalenosti a vypouští podobné hrozby, jako kdysi Žirinovskij. Putin je „vylepšil“ o to, že zahájil proti Ukrajině a Západu skutečnou válku. Válku, o které Žirinovskij jen neomaleně žvanil.