První kapitola kriminalistického případu, k jehož uzavření došlo až po desítkách let, se začala psát v červenci 1973. Tehdy obyvatele jindy poklidného velšského města Swansea šokovala smrt šestnáctileté Sandry Newtonové. Dívka byla večer spolu se svým přítelem v nedalekém Briton Ferry, domů se ale nevrátila. Její tělo bylo nalezeno o dva dny později - ukázalo se, že dívku někdo uškrtil její sukní.

Policie odhalila identitu takzvané „Dámy z dun“
Zlom v případu Dámy z dun: Před 48 lety našli zohavené tělo, teď má FBI stopu

Tehdy ještě nikdo netušil, že se jedná o pouhý začátek řádění sériového vraha, jenž vstoupí do historie pod přezdívkou „Saturday Night Strangler“ (v překladu Škrtič sobotní noci). Už v září však byla v lese v nedaleké vesnici Llandarcy objevena mrtvá těla dvou dívek -  Geraldine Hughesové a Pauline Floydové. Obě přitom byly večer ve Swansea, odkud se měly vracet stopem…

Smrt šestnáctiletých dívek, které byly zbity, znásilněny a následně uškrceny a jejichž těla byla pohozena pouhých sedm mil (přibližně 11 kilometrů) od místa, kde se dříve našly ostatky Sandry, vyvolala v zemi poprask. Příliš proto nepřekvapí, že se ve Walesu rozběhlo dosud největší pátrání po vrahovi, při němž 150členný policejní tým vyslechl na 35 tisíc lidí, kteří alespoň přibližně odpovídali popisu osoby, v jejíž společnosti svědci dívky viděli.

Stručný popis byl sice značně obecný - mělo se jednat o muže ve věku mezi 30 a 35 lety, jehož poznávacím znamením byly husté vlasy a knír - nešlo ale o jediné vodítko, které měla policie k dispozici. Jeden ze svědků totiž viděl, jak dívky ve Swansea nasedají do světlého Morrise 1100, za jehož volantem seděl muž odpovídající popisu. 

Morris 1100. Ilustrační snímekMorris 1100. Ilustrační snímekZdroj: Wikimedia Commons, GPS 56 from New Zealand, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>

Ani to ovšem nestačilo. Smrt mladých dívek naprosto ochromila oblast, v níž k vraždám docházelo jen zřídka, a v tamní společnosti zasely sémě přetrvávajícího strachu. Ale i s přibývajícími dny a měsíci zůstával vrah stále na svobodě. Stále nebyl nikdo zatčen a neexistovaly ani stopy, které by vedly k dalším podezřelým, připomněl zpravodajský server BBC

Dílo jednoho vraha? 

Navzdory existujícím podobnostem byly vraždy Sandry i obou kamarádek dlouho vyšetřovány odděleně. Ačkoli policie od začátku zvažovala i možnost, že všechny tři dívky zavraždil stejný pachatel, v případě Sandry měla podezřelého - jejího přítele, který byl poslední osobou, jež dívku viděla naživu. Mladík ovšem trval na své nevině - a z vraždy své přítelkyně nebyl nikdy obviněn. 

Průběh pátrání po velšském sériovém vrahovi přibližuje čtyřdílné drama BBC Steeltown Murders

Zvrat ve vyšetřování obou případů přinesl až přelom 20. a 21. století, kdy policie začala znovu otevírat odložené případy v naději, že pomocí DNA odhalí pachatele. Kriminalistům se podařilo izolovat stopy spermatu z oblečení Geraldine a Pauline. To by však samo o sobě nestačilo - osoba, které patřilo, totiž nebyla v nedávno zřízené databázi. O několik měsíců později se ale ukázalo, že stopy stejné DNA se nachází i na spodním prádle Sandry…

Mona Lee Wilsonová byla jednou z oběti masového vraha Roberta Picktona
Děsivý případ Pickton: Farmář vraždil mladé ženy, ostatky házel prasatům

„Vzhledem k netypické DNA jsem si okamžitě uvědomil, že se jedná o ‚llandarského‘ vraha. Šlo o naprostou bombu, protože to znamenalo, že v roce 1973 řádil v jižním Walesu sériový vrah, který měl políčeno na mladé dívky,“ citovala BBC forenzního vědce Colina Darka.

Toto zjištění definitivně očistilo původního podezřelého, Sandřina přítele. „Po téměř třiceti letech jsme zjistili, že všechny tři dívky zabil stejný muž,“ popsal pro BBC inspektor Paul Bethell, který vedl obnovené vyšetřování. 

Steeltown Murders - trailer: 

Zdroj: Youtube

Jelikož se ale ve vznikající databázi stále nenacházel odpovídající vzorek DNA, identita vraha tří dívek zůstávala i nadále velkou neznámou.

„Začali jsme ale přemýšlet o tom, jestli je možné, že se zločin dědí v rodinách. Svou DNA jste zdědili od svých rodičů a sami ji předáte svému dítěti. Je tedy možné, abychom v naší databázi narazili alespoň na dítě vraha? Ta možnost tu existovala,“ zavzpomínal Dark, jehož tým neustále porovnával získaný vzorek s DNA shromážděnou v rozšiřující se databázi.

Joel Rifkin vraždil prostitutky, jejich těla pak rozřezal
Z šikanovaného kluka monstrem. Hlavu první oběti nacpal do plechovky od barvy

Práce kriminalistů znamenala, že museli projít vzorky DNA několika tisíc mužů z oblasti jižního Walesu. V dobách, kdy bylo využití počítačů v kriminalistice ještě v plenkách, tento proces obnášel především nekonečné stohy papíru, pravítko a tužku.

„Po hodinách usilovné práce nám zůstalo asi sto jmen. Všechny tyto vzorky se s profilem pachatele shodovaly přesně z poloviny, takže potenciálně se jednalo o jeho děti,“ konstatoval Dark s tím, že se jednalo o průkopnický postup, jenž byl ve Velké Británii (a možná i ve světě) použit vůbec poprvé.

Analýza DNA. Ilustrační snímekAnalýza DNA. Ilustrační snímekZdroj: Shutterstock

Jak připomněl zpravodajský server BBC, detektivům se mezitím podařilo zredukovat seznam podezřelých z původních 35 tisíc na pouhých 500. „Tento užší seznam tvořili muži, kteří odpovídali popisu pachatele, vlastnili Morrise 1100 a měli násilnickou minulost nebo se dopustili sexuálních deliktů,“ vysvětlil detektiv Bethell.

Stopy vedly k sedmiletému chlapci 

Když vyšetřovatelé porovnali oba seznamy, zjistili, že shodně obsahují jedno příjmení - KAPPEN. Databáze DNA totiž zahrnovala i vzorky drobného zlodějíčka aut Paula Kappena, kterému však v době spáchání vražd bylo sedm let.

Dlouho hledaným vrahem ovšem mohl být jeho otec - vyhazovač nočního klubu a příležitostný řidič autobusu Joseph (Joe) Kappen. Toho ostatně policie vyslechla už v roce 1973, neboť odpovídal popisu podezřelého a vlastnil světlý Morris 1100. Ve stejném roce vyšetřovatelé dokonce prohledali Kappenův dům, muž ale tvrdil, že v době vraždy bylo jeho auto nepojízdné, a navíc mu jeho manželka potvrdila alibi. „Ve svém okolí se těšil pověsti násilnického muže. V minulosti se dopustil domácího násilí a několikrát skončil ve vězení,“ doplnil inspektor Bethell.

V okamžiku, kdy se ukázalo, že právě DNA jeho syna se z 50 procent shoduje s DNA trojnásobného vraha, se právě Joe Kappen stal hlavním podezřelým. Získat jeho DNA však nebylo snadné - Joe Kappen jako 48letý podlehl rakovině plic, zemřel tedy už v roce 1990.

Z tohoto důvodu si vědci vyžádali vzorky DNA od Kappenovy bývalé manželky i jejich společné dcery, aby je porovnali se vzorky vraha. „Tímto způsobem jsme dokázali získat dvě třetiny profilu Joea Kappena. Když jsme jej porovnali s profilem vraha, viděli jsme, že se shodují. Abychom ale mohli s naprostou jistotou prohlásit, že známe identitu pachatele, potřebovali jsme úplný profil,“ upozornil doktor Dark.

Ann Paceová, matka zavražděné Charlotte Murray Paceové (vlevo) a Lynne Marinová, matka zavražděné Pamely Piglie Kinamoreové po soudním líčení s vrahem Derrickem Toddem Leem
Ženy lákal na dětský pláč, tvrdí legenda. Zákeřný vrah své oběti brutálně ubodal

To samozřejmě znamenalo exhumaci Kappenova těla. Bez zajímavosti přitom není, že se jednalo o první případ, kdy měl být ve Velké Británii exhumován podezřelý, aby se prokázala jeho vina. Detektivové proto museli požádat o souhlas tehdejšího ministra vnitra Davida Blunketta.

„Mým hlavním zájmem bylo, abychom shromáždili dostatečné důkazy. Pokud by se tak nestalo, rodiny obětí by se právem cítily poškozeny. Z tohoto důvodu bylo i mé rozhodnutí jasné: tělo Josepha Kappena by mělo být exhumováno, aby se jednou provždy otestovalo, zda byl mužem, který spáchal ony vraždy. Nalezení pravdy bylo v zájmu všech zúčastněných,“ řekl BBC lord Blunkett, který byl ministrem vnitra mezi lety 2001 až 2004.

Bývalý britský ministr vnitra David BlunkettBývalý britský ministr vnitra David BlunkettZdroj: ČTK

Jedné květnové noci roku 2002 tak úderem půlnoci začala exhumace hrobu, v němž spočívaly tři osoby. Šlo o okamžik, který se navždy zapsal do historie. „Ta noc byla strašná. V okamžiku, kdy jsme se dostali ke Kappenově rakvi, se ozvalo zahřmění. Z pocitu, že jsme odhalili zlo, mi běhal mráz po zádech,“ vrátil se do minulosti doktor Dark.

Analýza získané DNA definitivně potvrdila, že vrahem všech tří dívek byl skutečně Joseph Kappen. Sandra Newtonová, Geraldine Hughesová i Pauline Floydová se tak po takřka třiceti letech konečně dočkaly spravedlnosti.  

Pozůstalí: Konečně odpočívají v pokoji 

„Neexistují slova, která by dokázala popsat, jak jsme se všichni cítili. Byla to obrovská úleva. Nikdy jsme nepřestali doufat, že se jednoho dne dozvíme, kdo to udělal. I když jsme nepřestali žít, něco takového nikdy nezmizí,“ svěřila se BBC Geraldinina sestřenice Julie Begleyová. „Geraldine byla fantastickou dívkou. Vždycky s ní byla velká legrace,“ doplnila.

Příběh velšského sériového vraha: 

Zdroj: Youtube

Uzavření se dočkala i Sandřina rodina a blízcí. „Navštěvuji její hrob 49 let a stále je těžké uvěřit, že v něm leží moje krásná přítelkyně. Vzal jí její život, její budoucnost. Stále na ni myslím. Na všechny ty věci, které jsme mohly a měly udělat společně. Ale nyní, po všech těch letech, konečně může odpočívat v pokoji,“ uzavřela Sandřina kamarádka Theresa Mayová.