Děsivá svědectví ze sirotčinců na Ukrajině. OSN varuje před zneužíváním dětí

Osmnáctiletý Vasyl Velyčko trpí epilepsií a poruchami učení. Žije v sirotčinci na okraji města Černivci na jihozápadě Ukrajiny. Oblečený pouze v pleně a připoutaný k posteli se pohupuje sem a tam. Občas vydá dlouhý vysoký výkřik. Vedle Vasyla leží další mladý muž. Ruce má svázané rukávy svetru. Hledí jen do dálky, zatímco pod sebou má kaluž moči. Personál ústavu na to však nijak nereaguje.

Rusko verbuje do války na Ukrajině vězně. Slibuje svobodu a bohatství, píše CNN

Když se reportéři BBC vydají do dalšího ústavu, jsou znovu šokovaní tím, co vidí. V dětských postýlkách leží postižení muži ve věku dvaceti až třiceti let. Svá místa opouštějí jen zřídka, většinou, aby se najedli. Oběd však připomíná spíše krmení zvířat. Personál jim lžící přes mříže dává sousto za soustem.

Na mužích i chlapcích je poznat, že strava není nijak výživná. Jsou pohublí, kostnatí, mají pokřivené kotníky a vystouplá žebra. Podle generálního ředitele pro lidská práva organizace Disability Rights International Erica Rosenthala je to známka celoživotní podvýživy. Dodává také, že omluvou pro tak otřesnou péči nemůže být válka, protože postižení lidé byli zanedbáváni po celá desetiletí.

Tito postižení chlapci a muži patří mezi desítky tisíc jedinců umístěných v ukrajinských zařízeních. Investigativní novináři BBC po přístupu do pěti různých ústavů zjistili, že v nich postižení lidé čelí nejen zanedbávání, ale také rozsáhlému zneužívání. To potvrzuje i nyní vydaná zpráva expertů z Organizace spojených národů (OSN).

Mají rodiny, přesto jsou sirotky

Zhruba devadesát procent postižených ukrajinských dětí má rodiny, ale kvůli nedostatku komunitních služeb, podpory i špatnému zdravotnímu a sociálnímu systému skončí na podobných místech jako Vasyl. „Je velmi těžké být rodičem postiženého dítěte,“ říká BBC Vasylova matka Maryna, když drží svého syna, trpícího záchvaty i agresivitou, za ruku.

Ukrajina má podle BBC největší počet dětí žijících v ústavech z celé Evropy. Jsou to oběti systému ze sovětské éry, který rodiče přesvědčoval, že v sirotčincích bude o jejich potomky lépe postaráno, a zároveň ulehčoval proces předání dítěte státu. Přesvědčení v ukrajinské společnosti, že děti v ústavech dostanou lepší péči, přetrvává dodnes.

Experti ale trvají na tom, že desítky tisíc postižených, uvězněných v zařízeních, potřebují podporu, aby mohly žít se svými rodinami.

Ruská invaze vše zhoršila

Před invazí ruských vojsk na Ukrajinu žilo v ústavech zhruba sto tisíc dětí a teenagerů. Po letošním únoru tisíce postižených poslali zpět k jejich rodinám. Jiné odvezli do sousedních zemí, jako jsou Rumunsko nebo Moldavsko. Experti OSN přitom mají důkazy o tom, že Ukrajina umožňuje těmto zemím starat se o ukrajinské postižené děti pouze v případě, pokud je drží v ústavním zařízení.

Je mi 21 let a moc chci žít, prosí ruský voják o uvolnění z armády

Spousta postižených ale stále žije také v rozsáhlé síti téměř sedmi set ukrajinských sirotčinců. Podle odborníků OSN zůstali bez odpovídající podpory, což je vystavilo riziku dalšího zneužívání, života na ulici nebo toho, že se stanou oběťmi obchodu s lidmi.

Zvláštní zpravodaj pro lidská práva OSN Gerard Quinn rovněž sděluje BBC, že se jedná o problém, který vznikl dávno před válkou. Podle něj je načase, aby Ukrajina stiskla tlačítko pro návrat do budoucnosti. „Všechny války odhalují v zápalu boje historické křivdy. Institucionalizace je jednou z nich,“ tvrdí a dodává: „Potřebujeme jasný závazek ukrajinské vlády, že ukončí tento systém.“

Domnívá se také, že při obnově Ukrajiny musí být prioritou lidé se zdravotním postižením. Země a organizace, které to budou pomáhat platit, musí peníze vkládat do podpory komunit, a ne do dalších ústavů.

Ukrajinská vláda v uplynulých letech slíbila řadu reforem a uznala, že je nutné systém změnit.