Brusel podpořil také kandidaturu Moldavska. Naproti tomu Gruzie musí podle komise s reformami přijít ještě před oficiálním potvrzením kandidatury. Všechny tři země požádaly o členství krátce po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.

„Ukrajina jasně ukázala své úsilí a své přesvědčení naplňovat evropské hodnoty a standardy,“ prohlásila von der Leyenová na tiskové konferenci, na níž přišla oblečena do žluto-modré kombinace odpovídající ukrajinské vlajce.

Vrtulník s namířeným kulometem monitoruje situaci nad částí moře.
V Černém moři jsme zasáhli ruský remorkér, hlásí Ukrajina. Měl převážet zbraně

EU obdivuje především sílu, s níž Ukrajinci bojují za svobodu proti ruské agresi, řekla šéfka komise. Kyjev podle ní pokročil i v řadě dalších otázek, má však před sebou ještě mnoho reforem, které jsou nutné pro průběh složitého přijímacího procesu. Ten může podle odhadů unijních činitelů trvat více než deset let.

„Je to první krok na cestě k členství v EU a určitě nás přiblíží k vítězství,“ ocenil na twitteru rozhodnutí unijní exekutivy prezident Zelenskyj.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že Moskva vývoj kolem ukrajinské kandidatury sleduje se „zvýšenou pozorností“, zejména v souvislosti s očekávaným posilováním společných vojenských kapacit EU.

Rozhodnutí přivítala i moldavská prezidentka 

Rozhodnutí EK přivítala také moldavská prezidentka Maia Sanduová, která ho podle agentury AFP označila za důležitý moment. „Je to důležitý okamžik pro budoucnost Moldavské republiky a pro naději, kterou naši občané potřebují. Víme, že tento proces bude obtížný, ale jsme odhodláni jít touto cestou,“ dodala.

„Gruzie je na tom z těch tří zemí ekonomicky nejlépe, zároveň je tam poměrně vysoká míra politické nestability a nestability institucí,“ zdůvodnila rozhodnutí česká členka unijní exekutivy. Pokud Gruzie ukáže zlepšení v těchto směrech, postavení kandidáta podle ní pravděpodobně získá.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Vstup Ukrajiny do EU: Proč se členské státy neshodují, co vadí Putinovi

Komise své stanovisko zveřejnila den poté, co při návštěvě Kyjeva podpořili ukrajinskou kandidaturu francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz kteří dosud dávali najevo pochybnosti. Podle diplomatů je pravděpodobné, že kandidaturu s podmínkami na summitu podpoří i další dosud skeptické země jako Nizozemsko či Dánsko.

„Probíhá velmi intenzivní diplomatická aktivita, jednáme, a bylo by opravdu velmi nemilé, kdybychom nezískali jednomyslnost,“ podotkla Jourová. Komise podle ní chápe, že musí šéfové některých států nejprve vysvětlit snahu o rozšíření EU svým voličům, než ji sami podpoří.