„Ukrajina musí vzdorovat a zvítězit,“ prohlásil Macron. Do města u Kyjeva, kde podle ukrajinských představitelů během ruského obléhání letos na jaře zemřely stovky civilistů, zamířil podle agentury DPA i Scholz.

„Je to hrdinné město poznamenané stigmatem barbarství,“ řekl Macron v Irpini. Dodal, že zde pozoruje známky spáchaných válečných zločinů.

Takto vypadají „naše“ tanky při pohledu z bezpilotního prostředku
Unikátní snímky: České tanky bojují s ruskou přesilou. A nutně potřebují posily

Nedlouho po příjezdu trojice státníků do Kyjeva byl v ukrajinské metropoli vyhlášen letecký poplach, napsala DPA. Výstraha trvala asi půl hodiny. Od začátku dubna žije Kyjev relativně pokojným životem, sporadicky ale čelí raketovým útokům. Podle ukrajinských zdrojů ruské síly hlavní město ostřelovaly mimo jiné na konci dubna v době, kdy zde jednal generální tajemník OSN António Guterres.

Macron, jehož země nyní předsedá Evropské unii, řekl novinářům, že se dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a bude mu tlumočit poselství o evropské solidaritě. Se Zelenským se mají sejít i Scholz a Draghi.

Ukrajina země kritizuje 

Média o plánované společné cestě tří státníků informovala už v uplynulých dnech, ale oficiální zdroje byly patrně z bezpečnostních důvodů zdrženlivé. Italský list La Repubblica nebo ukrajinská agentura Unian dnes mimo jiné zveřejnily fotografie politiků ve vlaku. K trojici se v Kyjevě připojil rumunský prezident Klaus Iohannis, který o tom informoval na twitteru.

Vlakem do Kyjeva po zahájení ruské invaze cestoval například i český premiér Petr Fiala, jeho kolega z Polska Mateusz Morawiecki a nyní již bývalý šéf slovinské vlády Janez Janša.

Zorganizování současné návštěvy tří evropských státníků v Kyjevě zabralo několik týdnů, protože politici museli překonat kritiku Ukrajiny mířenou na jejich země, podotkla agentura Reuters. Kyjev kritizoval Německo a Francii a v menší míře také Itálii, za údajné otálení s poskytnutí pomoci Ukrajině, za pomalé dodávky zbraní a upřednostňování vlastních zájmů.

Vyšetřením možných válečných zločinů během ruské invaze na Ukrajinu se nyní zabývá zvláštní komise OSN. Její předseda Erik Möse ve čtvrtek řekl, že komise shromáždila četná obvinění z těchto zločinů včetně vraždění civilních obyvatel v Irpini a Buči, ale že je ještě brzy na to, aby se vyjádřila k právní podstatě těchto událostí.