Mimořádnou schůzi svolala Rada bezpečnosti, v níž se nepodařilo podobnou rezoluci prosadit kvůli vetu Ruska. Rezoluce Valného shromáždění nejsou právně závazné a mají pouze politickou sílu, podle řady expertů je však středeční hlasování odrazem nynějšího postoje většiny světa vůči ruské agresi.

Valné shromáždění v rezoluci požaduje, "aby Ruská federace okamžitě přestala používat sílu na Ukrajině a zdržela se jakýchkoliv dalších ilegálních výhrůžek nebo používání síly proti jakémukoliv členskému státu (OSN)". Rezoluce rovněž odsuzuje nedělní rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, jímž uvedl jaderné síly své země do vyššího stupně pohotovosti.

Návrh rezoluce s názvem "Agrese vůči Ukrajině" vypracovaly státy EU ve spolupráci s Kyjevem. Proti hlasovalo pět států, a to Rusko, Sýrie, Bělorusko, Eritrea a Severní Korea. Text rovněž kritizuje zapojení Minsku do konfliktu a volá po bezpodmínečném zaručení přístupu humanitární pomoci na Ukrajinu.

Ruská delegace po příjezdu na jednání ruské a ukrajinské delegace na ukrajinsko-běloruských hranicích
Rusko chce jednat s Ukrajinou o příměří, řekl vyjednavač před čtvrteční schůzkou

Valné shromáždění OSN se sešlo k mimořádné schůzi teprve pojedenácté od roku 1950. Svolání mimořádného jednání umožňuje rezoluce z roku 1950, podle níž RB OSN kvůli neshodám mezi svými stálými členy může v situaci ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřit věc Valnému shromáždění, které pak dostane možnost doporučit kolektivní opatření, a to včetně použití ozbrojených sil.