Kliknutím zvětšíteŠest měsíců ruské okupace je u konce a Izjum se probouzí do nové reality. Město v Charkovské oblasti ležící na řece Severní Doněc zhruba 138 kilometrů od Charkova minulý týden osvobodili Ukrajinci. Americká CNN se stala prvním televizním štábem, který do města po jeho sobotním dobytí vstoupil. „Město bylo osvobozeno spolu s téměř celou Charkovskou oblastí,“ uvedl pro CNN ukrajinský vojenský zdroj.
Ztráta města je extrémně špatnou zprávou pro ruskou armádu, která jej používala jako klíčovou základnu a zásobovací trasu pro síly na východní Ukrajině. Jeho dobytí podle mnohých expertů dokazuje rychlost a rozsah bleskové protiofenzivy Ukrajiny na severovýchodě země.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve středu osvobozené město Izjum poprvé navštívil, si Ukrajina vzala zpět dohromady asi šest tisíc kilometrů čtverečních země. „Míříme pouze jedním směrem, a to k vítězství,“ prohlásil na místě.
Podle slov zástupců Ruské federace je ústup jednotek naopak „taktický“, aby se vojenské zdroje mohly zaměřit na oblast Donbasu. Zvláštní vojenská operace, jak válce na Ukrajině Rusové bez výjimky přezdívají, jde podle plánu a dosáhne všech svých cílů, tedy osvobození Doněcku a Luhansku, nechal se slyšet prezident Vladimir Putin.
Úleva i strach
Ukrajinci v Izjumu stále pracují na úplném zabezpečení centra města. Vojáci se snaží zajmout několik ruských bojovníků, kteří se stále ukrývají. Spolu se získáním nových zbraní a ponižujícím ústupem Rusů zachyceným na mnoha videích se ukrajinská armáda chlubí také velkým počtem ruských válečných zajatců.
Město samotné zůstává v informační bublině, bez telefonního signálu i internetu. Přestože jsou ulice města stále tiché, ven z domů začínají vycházet první odvážlivci. Podle svědectví CNN se místním ulevilo. Mávají na novináře i projíždějící vojenské vozy a potřásají si rukou s ukrajinskými vojáky.
Město nicméně stále svírá strach z okupantů. Řada lidí, které novináři oslovili, byla příliš vyděšená, než aby promluvila o tom, co se ve městě v posledních měsících dělo. „Modlili jsme se k Bohu, aby byl Izjum osvobozen bez boje a krve. A tak se stalo,“ řekl CNN místní obyvatel, který se představil jako Valerij. Ukrajinské vítězství nad oblastí popsal jako balzám na duši.
Vzdálený zvuk ostřelování je nicméně neustálou připomínkou toho, že navzdory úspěchům Kyjeva válka stále není vyhrána. Mnoho částí Ukrajiny je stále v dosahu ruského arzenálu těžkých zbraní. Ukrajinci však pomalu pracují na tom, aby Izjum i další znovu dobytá území dostali do stavu, který se alespoň blíží normálu.
Obránci aktuálně pracují také na konfiskaci ruských tanků, které po armádě ve městě zůstaly. Později si je upraví pro ukrajinskou protiofenzivu. Na otázku, zda byl boj o město těžký, Ukrajinci odpovídají negativně. Mnoho ruských vojáků podle nich obětovalo svá vozidla neporušená, aby unikli a zachránili si životy.
Jedním z posledních míst ruského odporu se stala bývalá škola, okupanty využívaná jako základna. Rusové budovu obklopili hlubokými zákopy, pytli s pískem a obrněnými vozy. Dům je nyní naprosto zničen a vybourán, všude se válí dřevo ze střechy a červené cihly.
O kousek dál stojí bývalé ruské velitelské centrum. Je skryté v podzemním bunkru pod nevyužívanou továrnou. Ponuré sklepení lemují řady školních lavic, na nichž jsou bílými štítky připevněny vojenské tituly důstojníků. Nedaleko se stále ještě nacházejí také nastražené pasti chránící doupě, včetně drátu s připevněným granátem.
Ve strohé betonové místnosti vojáci zřejmě spali na provizorních postelích vytvořených ze dveří položených na hromadách cihel či kanystrů. Ustupující Rusové patrně odešli ve spěchu, na podlaze i postelích se stále válí oblečení, zubní pasta či rozházené papíry.
„Ruská technologie!“ posmívá se ukrajinský voják při pohledu na zelený zaklapovací telefon, který na místě Rusové nechali.
Na okupanty místní obyvatelé nevzpomínají v dobrém. Podle Valerije dokonce s nenávistí. „V domech, odkud obyvatelé utekli, Rusové ukradli naprosto všechno. Žili jako prasata. Když jsme po jejich odchodu přišli do jednoho z těch domů – no, i prasatům se žije lépe,“ komentoval muž.
První boje v Izjumu podle něj začaly už 4. března, kdy poblíž jeho domova přistálo osm raket Grad. „Bylo to děsivé, ale naštěstí nezasáhly můj dům,“ vzpomínal Valerij. To domov jejich sousedky rakety zničily, žena naštěstí vyvázla bez škrábnutí.
Zachránit nás přes nacisty? Ukažte mi nějakého
Ruští vojáci do města dorazili hned na začátku války. A podle Valerije si poměrně rychle uvědomili, že ospravedlnění ruského prezidenta – tedy, že invaze je nutná kvůli denacifikaci Ukrajiny – je jednou velkou lží. „Přišel za mnou ruský dělostřelec a řekl mi, že nás přišli zachránit před nacisty. Já mu na to odpověděl, ať mi tedy nějakého ukáže,“ popsal.
Valerij také řekl, že se mladým vojákům pokoušel vysvětlit, že pro nic ničí kdysi blízký vztah mezi Ukrajinci a Rusy, zejména v této části země, která je tak blízko hranic. „Řekl jsem jim, že člověk, jehož dům právě zničili, pochází z Ruska. Tady má každý příbuzné v Bělgorodu a dalších ruských městech,“ upřesnil.
Popsal také zmatek a pocit deziluze v řadách ruských vojáků, které se dostavily po dobytí města a které zřejmě také přispěly k rychlému ústupu v minulém týdnu. „Koho jsme sem vlastně přišli osvobodit?“ ptal se jej údajně jeden ruský průzkumník.
Nejde přitom jen o pochybnosti řadových bojovníků. Systém velení Putinovy armády se podle CNN v Charkovské oblasti prakticky hroutí. Vysocí důstojníci prchají z bunkrů, zatímco jejich muži při útěku opouštějí těžké zbraně a nechávají je k využití Ukrajincům.
Osvobození, ale stále zoufalí
Jedním z prvních klíčových měst, které Ukrajinci dobyli zpět v rámci bleskového postupu přes východní část Charkovské oblasti, je i město Balaklija. Útok pro osvobození tohoto místa ukrajinské síly zahájily 6. září.
Obyvatelé nedaleké vesnice Verbivka uvedli, že po začátku protiofenzivy viděli ruské jednotky prchat z místní školy, kterou během okupace používali jako vojenské velitelství. Později budovu zničila ruská raketa, hlásí přímo z místa britská televize Sky News.
Dnes už jsou ruské síly takřka kompletně pryč a ukrajinští vyšetřovatelé začínají shánět důkazy o válečných zločinech. „Osvobození charkovských měst je naprostým zlomovým bodem v této válce. Ukazuje to motivaci ukrajinské armády, přestože Rusko má stále větší počet zbraní,“ uvedla v úterý v centru Balakliji u nově vztyčené ukrajinské vlajky náměstkyně ministerstva obrany Hanna Maliarová.
Také zde lidé podle videí z místa pociťují úlevu při pohledu na ukrajinské vojáky. Život ve zničeném městě je však stále nesmírně těžký. Domy jsou pobořené, ulice jsou plné nášlapných min a škola zcela zmizela pod ostřelováním. „Co naše vnoučata? Kam budou chodit do školy?“ bědovala podle Sky News starší žena u zničeného domu.
I kolem ukrajinského záchranného vozu v centru osvobozeného města je podle Sky News už řadu dní k vidění pohled svědčící o zoufalství lidí, kteří se panicky snaží dostat k balíčkům pomoci, které Ukrajinci přivezli.
Vězně mučili elektrickým proudem, tvrdí Kyjev
Podle hlavního vyšetřovatele válečných zločinů pro Charkovskou oblast Sergeje Bolvinova byli ve městě zastřeleni dva civilisté v osobním autě. Stalo se tak na kontrolním stanovišti v Balakliji, zabít je měli ruští vojáci. „Místní našli těla ráno 7. září a pohřbili je zde,“ ukazuje na díru v půdě.
Těla nyní budou převezena k pitvě. Dohromady už ukrajinské úřady našly ostatky pěti lidí, očekávají však, že obětí se v následujících dnech objeví více.
Další válečné zločiny hlásí Kyjev na místní policejní stanici, kde podle úřadů Rusové drželi až tři sta lidí v otřesných podmínkách. Vězni se mačkali v malých místnostech, bez přístupu k toaletě. Lidé podle stop v provizorních celách také poškrábali zdi, aby si značili počet dní, kdy byli zadrženi. Novináři na místě našli desítky škrábanců.
Vyšetřovatelé hovoří také o mučení. V další části stanice objevili místnost, která podle nich sloužila k týrání vězňů elektrickými kabely. Jeden z místních byl údajně ubit k smrti.
Putinova hanba
Jak podotýká analýza CNN, obraz Ruska jako silného válečného stratéga utrpěl v posledních dnech značné škody. Bouřlivá ukrajinská protiofenziva na východní Ukrajině odhalila nedostatky moskevského plánu a donutila ruské jednotky k ústupu.
Ruský kolaps v Charkovské oblasti podle expertů představuje největší výzvu Putinovy kariéry, a vůdci Kremlu nyní docházejí možnosti.
Postup ukrajinských jednotek
Moskva spěšné opuštění pozic označuje jako ‚přeskupení‘ a trvá na tom, že se stahuje kvůli posílení sil na Donbasu. Vývoj války na Ukrajině však už nyní kritizuje řada vysoce postavených věrných Kremlu, včetně čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.
Ukrajinské úspěchy u Charkova podnítily dokonce kritiku samotného Vladimira Putina. Poslanci z osmnácti městských částí v Moskvě, Petrohradu a Kolpinu dokonce v pondělí v petici vyzvali ruského vůdce k rezignaci.
Podle ruského politologa Antona Barbašina znamená současná situace pro Kreml velký problém. „Stažení z Kyjeva bylo koncipováno jako gesto dobré vůle, jako něco, co bylo potřeba, aby se zabránilo civilním obětem. Propagandistická složka se vždy zaměřovala na oblast Donbasu jako na nejvyšší prioritu. Ale nyní, když se ruské síly stahují z Charkova a Luhansku, bude mnohem problematičtější vysvětlit ruský ústup,“ komentoval pro CNN.
Kreml v pondělí uvedl, že Putin si je vědom situace na frontě a trvá na tom, že Rusko dosáhne všech cílů své „zvláštní vojenské operace“. Tedy, že ovládne celý Luhansk a Doněck.
Proválečnými hlasy se šíří panika
Kreml zatím odmítá myšlenku masové mobilizace a je nepravděpodobné, že by ji Putin požadoval. Je si totiž vědom, že takový krok by se pravděpodobně ukázal jako nepopulární a lidé by jej chápali jako přiznání, že zvláštní operace je ve skutečnosti válka. „Je to největší výzva, které jako prezident čelí, a které Rusko jako nezávislá země čelí po rozpadu Sovětského svazu. Obecně je mezi ruskými proválečnými hlasy docela otevřený pocit paniky," dodal Barbašin.
Největší obava Západu nyní spočívá v tom, že Putin sáhne po radikálních, neuvážených krocích, aby potvrdil svou autoritu. „Vyvíjí to na něj tlak, aby buď vyměnil své velitele, nebo úplně změnil vedení války. Mohl by tak naslouchat extrémním hlasům zevnitř Ruska, zintenzivnit útoky na dodávky zbraní a kritickou infrastrukturu, a riskovat tak eskalaci a ještě silnější odvetu,“ komentovala zástupkyně šéfa Eurasia Center při Atlantické radě Melinda Haringová.
Nejlepší možností pro Ruskou federaci je podle Haringové nyní tlačit na vyjednávání. Moskva v tomto směru podobné kroky již podniká, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí překvapivě naznačil, že by Moskva mohla být ochotná jednat s Kyjevem. „Prezident se jednání nebrání, ale ti, kteří ano, by měli pochopit, že čím déle budou tento proces odkládat, tím obtížnější bude vyjednávat,“ uvedl Lavrov podle agentury TASS.
Kyjev však dal jasně najevo, že nikdy nepřijme dohodu, která by znamenala, že by se Ukrajina vzdala jakéhokoli svého území.
Jak se Kreml rozhodne postupovat dál, zatím není jasné. Úkolem Putina a jeho nejbližších je nyní podle Barbašina odvrátit vinu za zpackanou operaci. Jisté je, že Putinovo rozhodnutí napadnout Ukrajinu, ať už dopadne jakkoli, bude definovat jeho odkaz. A po tomto víkendu je jeho dědictví pošramoceno víc než kdy dříve.
126
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
