Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Joe Biden v zásadě souhlasili se summitem ohledně stoupajícího napětí na ukrajinsko-ruských hranicích, oznámil v noci na pondělí Elysejský palác. Detaily summitu ve čtvrtek 24. února vyjedná šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem, který pro svou účast na tomto setkání stanovil podmínku, že Moskva do té doby na Ukrajinu nezaútočí.

Kyjev iniciativu s cílem uspořádat summit mezi prezidenty Ruska a Spojených států vítá. Každá snaha o diplomatické řešení nynější krize totiž podle názoru šéfa ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleby stojí za pokus.

Online reportáž

Na základě nedělního rozhovoru Putina s Macronem se již dnes sejdou zástupci Ruska, Ukrajiny a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby se věnovali situaci na východě Ukrajiny. OBSE nyní předsedá Polsko, které na pondělí na žádost Kyjeva svolalo mimořádnou schůzi. 

close info Zdroj: Deník zoom_in O napětí mezi Ruskem a Ukrajinou dnes budou debatovat také ministři zahraničí zemí Evropské unie, s nimiž se na dálku spojí jejich ukrajinský kolega Dmytro Kuleba. Řada unijních států dává najevo obavy, že Moskva se snaží současnými rozmíškami na východě Ukrajiny vytvořit záminku k invazi.

Očekává se, že ministři Kulebu ujistí o jednotné podpoře Ukrajiny a že Rusku vzkážou, že mají proti němu připravené dosud nejtvrdší sankce. O jejich konkrétní podobě či okolnostech, za kterých bude čas je zavést, však podle diplomatů hovořit nemají.

Zatímco Ukrajina požaduje zavedení alespoň části sankcí proti Moskvě okamžitě, USA jsou proti. Mluvčí Pentagonu John Kirby řekl, že sankce by ztratily funkci odstrašovacího prostředku a že nelze trestat za něco, co se ještě nestalo.

Proruští sebaratisté i ukrajinská armáda se nadále vzájemně obviňují z porušování příměří na východě země. Podle ukrajinské agentury Unian ostřelovali ukrajinští separatisté za poslední den osmdesátkrát ukrajinské pozice a jeden ukrajinský voják při tom utrpěl středně těžká zranění. Podle agentury TASS pak došlo k ostřelování i ze strany ukrajinské armády, která údajně zasáhla i tři obytné domy a dvě školy. Hlášeni jsou nejméně dva mrtví civilisté. 

Ruská tajná služba FSB prohlásila, že blíže neurčený typ střely z Ukrajiny dopoledne zasáhl a zničil stanoviště pohraničníků v ruské Rostovské oblasti, uvedl TASS. Při incidentu, který se podle FSB odehrál 150 metrů od hranic mezi Ruskem a Ukrajinou, nebyl nikdo zraněn. Vzápětí TASS informoval o minometném ostřelování nemocnice v Doněcku, který se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. Případné zraněné první zprávy nezmiňují.

V pondělí odpoledne pak Rusko oznámilo, že armáda a pohraniční zabránili diverzní skupině z Ukrajiny v překročení ruské hranice. Podle agentury RIA Novosti armáda zabila pět lidí.

Agentura Interfax píše, že na ruské území vjela dvě ukrajinská bojová vozidla s cílem „diverzní“ skupinu evakuovat, ale přivolaná jednotka ruských ozbrojených sil je střelbou z protitankových zbraní zničila. Členům ruských bezpečnostních sil se podle vyjádření ruských úřadů nic nestalo.

Kyjev ale ruské tvrzení záhy označil za falešnou zprávu. „Žádné ukrajinské síly v regionu nejsou,“ tvrdí ukrajinská armáda. 

Vůdci separatistických republik v pondělí znovu vyzvali Putina, aby uznal nezávislost republik a také požádali, aby s nimi Rusko uzavřelo dohody o přátelství a spolupráci, a to i v obraně. K uznání „lidových republik“ již dříve vybídli Putina také ruští poslanci. Uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu v pondělí popořili i členové ruské bezpečnostní rady. Vladimir Putin následně večer oznámil, že podepsal příslušný dekret.

Ruské jednotky v noci vstoupily na území Donbasu. Podle svědků překročily hranice a zamířily k takzvané linii dotyku, tedy území oddělující separatisty ovládanou oblast od ukrajinské půdy pod kontrolou Kyjeva.

Navzdory původnímu plánu pokračuje i společné vojenské cvičení Ruska a Běloruska, které mělo skončit 20. února. Minsk oznámil, že odchod ruských vojáků bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti Běloruska a Ruska. „Jednotky ruské armády se vrátí do svých stálých posádek pouze tehdy, kdy pro to vznikne objektivní potřeba a až se rozhodneme,“ uvedl náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Gulevič.