Normalizace vztahů s Putinem je nepředstavitelná, uvedl pro rozhlasovou stanici LBC britský premiér Boris Johnson. „Předpokládám, že nic není nemožné, ale za nic na světě si nedokážu představit, jak bychom nyní mohli s Putinem znovu navázat vztahy,“ odpověděl Johnson na otázku, zda by ruský prezident mohl být znovu přijat na světové scéně, kdyby se kál.

Podle Johnsona by v takovém případě hrozilo opakování situace z roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. Svět na anexi zareagoval odsouzením kroků Moskvy a uvalením sankcí. Ale zároveň s Putinem „tak trochu zahájil jednání o dalším postupu,“ uvedl Johnson. „A Putin to v podstatě využil k tomu, aby Ukrajině zatnul tipec,“ dodal předseda britské vlády.

Online reportáž

Velitel ukrajinských mariňáků vyzval Muska k pomoci s evakuací z Mariupolu. „Říká se, že tě teleportovali z jiné planety, abys naučil věřit lidi v nemožné. Naše planety jsou hned vedle sebe, protože žiju tam, kde prakticky nelze přežít. Pomoz nám dostat se z Azovstalu do třetí země. Když ne ty, tak kdo (to dokáže)? Poraď mi,“ uvedl velitel 36. brigády námořní pěchoty Serhij Volyna. „Obracím se na každého člověka planety Země, pomozte, aby Elon uviděl mou výzvu,“ dodal. 

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

„Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,“ uvedli finský prezident a premiérka. Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO je očekáváno v brzké době.

Finská premiérka Sanna Marinová
Finsko míří do NATO. Podporujeme vstup do aliance, uvedli prezident a premiérka

Vstup Finska do NATO bude pro Rusko představovat hrozbu, reagoval mluvčí ruského prezidenta. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím. Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO, současně ale Dmitrij Peskov varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině.

Ukrajinský provozovatel plynárenské soustavy přerušil tranzit ruského plynu přes měřící stanici Sochranovka do Evropy, informovala agentura Reuters. 

Situace v Česku 

Česká republika dosud vydala lidem, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí, 338 830 víz dočasné ochrany. Ve středu těchto víz, která umožňují uprchlíkům pobývat v zemi až rok, přibylo 1679, zhruba o 200 méně než před týdnem. Vyplynulo to z informací ministerstva vnitra na webu.