Ruský prezident Vladimir Putin jednal s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Guterresova cesta do Moskvy vyvolala kritiku ukrajinského vedení. OSN ve svém prohlášení v úterý večer uvedlo, že Putin „v podstatě“ souhlasí se zapojením OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuace civilistů z mariupolských oceláren Azovstal. 

Putin obvinil ze zoufalé situace v Mariupolu ukrajinskou stranu. Ukrajinské vojáky přitom vyzval, aby propustili civilní obyvatele z Azovstalu, „pokud tam civilisté jsou“. Zopakoval také dřívější tvrzení Moskvy, že boje v Mariupolu ustaly. Ukrajina ale tvrdí, že Rusko dál na Azovstal útočí.

Online reportáž

Ještě před schůzkou s Putinem se Guterres setkal i s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. „Máme maximální zájem, aby vznikly podmínky pro efektivní dialog, pro co nejrychlejší klid zbraní a nastolení míru,“ prohlásil poté Guterres. 

Lavrov generálnímu tajemníkovi řekl, že situace na Ukrajině je důsledkem neomezeného rozšiřování Severoatlantické aliance, a ujišťoval, že Rusko má zájem o spolupráci OSN při pomoci civilnímu obyvatelstvu. „Situace okolo Ukrajiny se stala katalyzátorem četných problémů, které se v posledních desetiletích hromadily v euroatlantickém prostoru,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

Civilisté opouštějí za doprovodu vojáků samozvané Doněcké lidové republiky Mariupol.
Jako v koncentračním táboře. Uprchlíci popisují filtrační centra v Mariupolu

Ukrajinský odpor proti ruské invazi je inspirací pro svobodný svět, řekl ministr obrany Spojených států Lloyd Austin na začátku mezinárodní konference na americké základně Ramstein v Německu. Řekl také, že pozvání přijalo přes 40 zástupců různých zemí, tedy členů nejen Severoatlantické aliance. Za Česko účast přes telemost přislíbil náměstek ministryně obrany Jan Havránek. 

Německo poskytne Ukrajině samohybný protiletadlový systém Gepard, oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Německá vláda v pondělí souhlasila s tím, aby zbrojní výrobce Krauss-Maffei Wegmann mohl prodat repasované Gepardy z někdejších zásob německé armády. Společnost jich má několik desítek.

Neutrální Švýcarsko vetovalo reexport munice švýcarské výroby používané samohybnými protiletadlovými systémy Gepard, který se rozhodlo Ukrajině poslat Německo. Oznámila to dnes podle agentury Reuters švýcarská vláda.

Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova je možnost jaderného konfliktu v současnosti vysoká, Moskva však chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik. „Toto je náš klíčový postoj, o nějž opíráme všechno. Rizika jsou nyní značná. Nechtěl bych tato rizika uměle zvyšovat. Mnohým by se to nelíbilo. Nebezpečí je vážné, skutečné a my to nesmíme podceňovat,“ prohlásil Lavrov v ruské státní televizi k údajné snaze Moskvy snižovat napětí. 

Ruské ministerstvo obrany minulý týden jako absurdní popřelo tvrzení Washingtonu, že se Rusko chystá použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Moskva tvrdí, že jaderné zbraně použije jen v případě ohrožení vlastní existence. Zároveň obviňuje Západ, že opatřeními přijatými po invazi na Ukrajinu v zásadě útočí na Rusko.

Dvě exploze ráno vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří, informovalo ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického státního útvaru na území Moldavska. Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS následně oznámila, že terčem „teroristického útoku“ se stala také vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Bezpečnostní radu státu svolala v souvislosti s incidenty v Podněstří také moldavská prezidentka Maia Sanduová. Moskva uvedla, že se chce vyhnout situaci, kdy by Podněstří bylo zataženo do konfliktu na Ukrajině.

Rusko se rozhodlo vyhostit čtyři švédské diplomaty, oznámila ministryně zahraničí Ann Lindeová na sociální síti. Přislíbila, že Stockholm na neodůvodněný ruský krok odpoví. „Ruské počínání je neopodstatněné a nepřiměřené. Vyhoštěním západních diplomatů Rusko prohlubuje svou mezinárodní izolaci. Švédsko bude patřičně reagovat na neoprávněné kroky Ruska,“ napsala šéfka švédské diplomacie na twitteru.

Ilustrační snímek
Bez ruského plynu. Gazprom od středy ukončil dodávky do Polska a Bulharska

Ruský Gazprom ukončí ve středu dodávky plynu do Polska i Bulharska. Minulý pátek vypršel termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za suroviny v rublech, jak žádá Kreml. To ovšem polská strana odmítla. 

Na Ukrajině je hlášeno více než 16 tisíc lidí jako pohřešovaných, uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Z nich asi 2000 jsou vojáci, mezi civilisty asi čtvrtina pochází z Mariupolu, který od začátku března obléhají ruské jednotky.