Mluvčí britské premiérky uvedl, že Trussová v pondělí telefonicky hovořila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba lídři se podle něj těší na úterní virtuální setkání skupiny G7, kterého se Zelenskyj zúčastní.

Ministr zahraničí Cleverly na twitteru napsal, že hovořil se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, aby ho ujistil o morální a praktické podpoře Británie.

„Jsem hluboce šokován útoky Ruska na civilisty v Kyjevě a dalších ukrajinských městech. Takové činy nemají ve 21. století místo. Co nejdůrazněji je odsuzuji. Stojíme na straně Ukrajiny. Další vojenská podpora ze strany EU je na cestě,“ napsal na twitteru šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.

Následky ruského útoku
Následky útoků: Ukrajina pozastaví vývoz elektřiny, zásobovala i Slovensko

„Jsou to barbarské a zbabělé útoky zaměřené na nevinné civilisty na cestě do práce a do školy v ranním provozu,“ řekl mluvčí unijní diplomacie Peter Stano. Údery označil za porušení mezinárodního humanitárního práva a uvedl, že ruské politické a vojenské vedení bude za tyto a další válečné zločiny pohnáno k odpovědnosti.

Evropská komise v pondělí vyzvala Bělorusko, aby se zdrželo jakékoli účasti na „brutálním nelegitimním podniku“ Ruska, který porušuje Chartu OSN a mezinárodní právo, a pohrozila mu sankcemi. Minsku vzkázala, aby území Běloruska přestalo sloužit jako odrazový můstek pro raketové údery a útoky bezpilotních letounů proti ukrajinským civilistům.

„Jsem šokována a zděšena krutými útoky na ukrajinská města. Putinovo Rusko opět ukázalo světu, co znamená: brutalitu a teror,“ uvedla na twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Vím, že Ukrajinci zůstanou silní. Budeme stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné, a to všemi prostředky,“ dodala von der Leyenová, která je na návštěvě v Estonsku.

USA: Budeme pokračovat v podporování Ukrajiny 

S ukrajinským ministrem zahraničí hovořil i jeho americký protějšek Antony Blinken, který ruské údery označil za „hrozivé“. „Budeme pokračovat v poskytování ekonomické, humanitární i bezpečnostní podpory Ukrajině, aby se mohla bránit a postarat o své lidi,“ napsal na svém twitteru Blinken.

„Spojené státy důrazně odsuzují dnešní ruské raketové útoky po celé Ukrajině, včetně Kyjeva. Při těchto útocích byli zabiti a zraněni civilisté a zničeny cíle, které nemají žádný vojenský účel,“ uvedl následně americký prezident Joe Biden v prohlášení zveřejněném na stránkách Bílého domu. „Znovu se ukázala naprostá brutalita nelegální války pana Putina proti ukrajinskému lidu,“ dodal.

Žena zraněná během ruského raketového útoku na Kyjev, 10. října 2022.
Ruské barbarství. Čeští politici odsoudili raketové útoky na ukrajinská města

Estonská premiérka Kaja Kallasová ostřelování rovněž odsoudila, ukazuje podle ní „teroristické praktiky Ruska“. „Ukrajina rychle potřebuje moderní protiraketové systémy a protivzdušnou obranu,“ dodala Kallasová.

Moldavská diplomacie si předvolala ruského velvyslance kvůli tomu, že moldavským vzdušným prostorem přelétly tři ruské rakety.

„Hovořil jsem s ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou a odsoudil strašlivé a nevybíravé útoky Ruska na civilní infrastrukturu na Ukrajině,“ uvedl na twitteru generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „NATO bude podporovat statečný ukrajinský lid v boji proti agresi Kremlu tak dlouho, jak to bude nutné,“ dodal.

Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že je zprávami hluboce otřesen. „Představuje to další nepřijatelnou eskalaci války a jako vždy za ni nejvyšší cenu platí civilisté,“ uvedl jeho mluvčí Stéphane Dujarric.

Belgický premiér Alexander De Croo prohlásil, že pondělní bombardování ukrajinského hlavního města a civilních cílů v dalších ukrajinských městech bylo „odsouzeníhodným činem Ruska“. „Je to nepřijatelná eskalace,“ napsal na twitteru a dodal, že tyto útoky posílí odhodlání Belgie podpořit Ukrajinu.

„Itálie je zděšena podlými raketovými údery na centrum Kyjeva a další ukrajinská města z dnešního rána. Znovu zdůrazňujeme svou neochvějnou a pevnou podporu Ukrajině a jejímu lidu,“ uvedlo italské ministerstvo zahraničí.

Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau označil ruské údery za válečný zločin. „Pondělní ruské ostřelování ukrajinských měst a civilistů je aktem barbarství a válečným zločinem,“ uvedl šéf polské diplomacie na twitteru. „Rusko nemůže tuto válku vyhrát. Jsme s tebou, Ukrajino!“ dodal Rau.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko a ruský prezident Vladimir Putin na setkání v Soči, 26. září 2022
Bělorusko ve válce? Lukašenko k hranicím vyšle armádu, Kyjev prý plánuje útok

Podobně se vyjádřila i francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová, která útoky odsoudila a prohlásila, že jsou válečným zločinem.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v reakci na ostřelování sdělila, že Německo dopomůže k ochraně ukrajinských civilistů tím, že v řádu dní dodá první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM. 

Znepokojení asijských zemí

Znepokojení nad posledními ruskými kroky vyjádřily i asijské země. Čínské ministerstvo zahraničí tlumočilo naději, že napětí se brzy zmírní a indický resort zahraničí vyzval k zastavení nepřátelských akcí a k urychlenému návratu na cestu diplomacie a dialogu.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) agentuře Reuters sdělil, že z bezpečnostních důvodů pozastavil na Ukrajině svoji práci.

Rozsáhlé ruské ostřelování, které dnes zasáhlo řadu ukrajinských měst, včetně metropole Kyjeva či Lvova, si vyžádalo mrtvé i zraněné a poškodilo důležitou infrastrukturu, včetně energetické. Podle Kyjeva Rusko odpálilo proti Ukrajině 83 raket, z nichž 43 se podařilo sestřelit.