Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková oznámila, že se její země snaží vyjednat evakuaci 38 těžce zraněných vojáků z obléhaných mariupolských oceláren Azovstal. „Postupujeme krok za krokem. V současnosti jednáme o evakuaci 38 těžce zraněných bojovníků. Ti nedokážou stát na vlastních nohou,“ uvedla na sociální síti Telegram ukrajinská vicepremiérka.

Ruský prezident Vladimir Putin o evakuaci z Azovstalu telefonicky hovořil i s německým kancléřem Olafem Scholzem. Podle agentury TASS Putin upozorňoval Scholze, že rusko-ukrajinská jednání zablokovala ukrajinská strana a zmiňoval „nelidské metody ukrajinských neonacistů“.

V Kyjevě začal soud s ruským vojákem obviněným ze zabití 62letého civilisty. Jde o první takový proces od začátku ruské invaze na Ukrajinu.Jedenadvacetiletý zajatý příslušník tankové jednotky Vadim Šišimarin čelí obvinění, že v prvním týdnu války zabil výstřelem do hlavy muže ve vesnici Čupachivka na severovýchodě země. Podle ukrajinské generální prokuratury Šišimarin porušil „válečná pravidla“ a hrozí mu doživotí. 

Online reportáž

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov kritizoval jako „extrémně sebevědomý, drzý a nevychovaný“ postoj Západu k Rusku a Číně. Za spornou označil podle ruské agentury TASS i neškodnost tužby Ukrajiny vstoupit do Evropské unie, které předpověděl budoucnost „přívěsku Severoatlantické aliance“.

„Když se Američané scházejí na různých úrovních se zástupci středoasijských zemí, přímo jim říkají, že nesmějí pokračovat ve vztazích s Ruskem. Říkají, že 'Rusko je už zničené, a tak si vsaďte na nás'. Totéž říkají i o Číně. Tvrdí, že 'Čína se neodváží porušit západní sankce'. To je mimořádně sebevědomé, drzé a nevychované stanovisko. To říkám o počínání našich západních kolegů,“ prohlásil Lavrov na tiskové konferenci po setkání ze svými protějšky z postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe.

Putin se členy své bezpečnostní rady v pátek posuzoval průběh ruského tažení na Ukrajině a také možné hrozby pramenící z rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance, uvedla agentura TASS s odvoláním na Putinova mluvčího Dmitrije Peskova.

TASS dodal, že kromě ministra obrany Sergeje Šojgua se porady zúčastnil také premiér Michail Mišustin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, ministr vnitra Vladimir Kolokolcev, ředitel tajné služby FSB Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov.

Zničené ulice. Tak to vypadá v mnohých městech na Ukrajině po ruské okupaci.
Požádali je o cigarety, pak je zabili. Řádění ruských vojáků zachytily kamery

Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun), oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu. „Dodatečných 500 milionů eur by mělo být novým impulsem pro Ukrajinu,“ uvedl Borrell. Peníze podle něj mají být vynaložené na těžké zbraně.

Prostředky na vojenskou pomoc Kyjevu půjdou z takzvaného Evropského mírového nástroje, jehož cílem je podporovat armády partnerských států. Tento fond o objemu zhruba pěti miliard eur zřídily a doplňují členské země mimo rozpočet EU. Peníze z něj se používají na úhradu dodávek zbraní, které členské státy poskytnou Ukrajině ze svých zásob.

Borrell také vyjádřil přesvědčení, že v nadcházejících dnech bude dosaženo dohody o embargu na ruskou ropu. Evropská komise v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku tohoto zcela ukončit dovoz ruské ropy. Opatření však odmítá podpořit Maďarsko a tak se o věci mezi členskými státy dál vyjednává.