Viktorie utekla z Rusy okupovaného Chersonu se dvěma dětmi. Přes ukrajinské hranice se dostala až po pěti dnech cesty.

„Ruská armáda silnici, po které jsme jeli, několikrát ostřelovala. Přežili jsme se štěstím. Rusové nedokázali pochopit, proč je v Chersonu nevítáme, když mluvíme rusky. Ale my nechceme být Rusko, nám se před válkou v Chersonu žilo dobře, chceme zůstat Ukrajinou,“ říká.

Žena vaří jídlo v Buči.
Přeživší popsali zvěrstva v Buče: Měl se svléknout a kleknout. Pak ho zastřelili

Teď je sice ráda, že je v bezpečí a plánuje příští dny a týdny bydlet u svých ukrajinských známých v Německu. „Ale až válka skončí, určitě se chceme vrátit. Cherson miluji,“ říká Viktorie o jihoukrajinském přístavním městě.

Takových Ukrajinců, jako Viktorie, je podle průzkumu, který udělalo v druhé polovině března mezi běženci překračujícími hranici do EU ukrajinské sociologické Centrum Razumkova, drtivá většina. Sedmdesát devět procent ukrajinských běženců se chce určitě po válce vrátit z EU na Ukrajinu, jedenáct procent o tom ještě nepřemýšlelo a jen 10 procent chce v Evropské unii zůstat.

Mezi běženci 89 procent věří v to, že Ukrajina ve válce s Ruskem nakonec zvítězí, deset procent nechtělo odpovědět a pouze procento ve vítězství nevěří. Obrovská je také popularita současné ukrajinské vlády a prezidenta Volodymyra Zelenského, jimž vyjádřilo podporu 78 procent dotazovaných. Pouze dvě procenta kroky vlády v Kyjevu nepodpořila, zbytek neměl jasný názor.

Průzkum potvrdil, že mezi běženci převažují v 83 procentech ženy – také proto, že muži mezi 18-60 roky jsou mobilizováni a nesmí Ukrajinu bez zvláštního povolení opustit. Téměř sedmdesát procent běženek a běženců prchalo s dětmi.

Mezi uprchlíky z Ukrajiny je velké množství dětí.
Ukrajinské rodiče sžírá strach. Raději popisují těla svých dětí, kdyby osiřely

Na složení uprchlíků je vidět, že Ukrajinci neutíkají ze zištných důvodů, ale skutečně před hrůzami války. Víc než polovina z nich prchá z oblastí bojů na jihu a východě Ukrajiny, další z míst ve střední a severní Ukrajině, kde se také bojovalo. Pouze pět procent běženců bylo ze západní Ukrajiny, kde bojové operace s výjimkou bombardování a ostřelování raketami dosud neprobíhají.

Ještě se nevracejte, varuje Kličko

Vedle milionů ukrajinských uprchlíků za hranicemi země jsou na útěku z válečných zón další milióny lidí, kteří čekají na konec války v méně ohrožených částech Ukrajiny. Aby se, až to podmínky dovolí, mohli hned vrátit do svých domovů.

Ukrajinský voják prochází kolem těla civilisty v osvobozené Buči.
PŘEHLEDNĚ: Co je válečný zločin, co genocida. Za co (ne)lze stíhat Putina

To je vidět i na ukrajinském hlavním městě Kyjevě, kam se lidé začali v minulých dnech, hned poté, co se z okolí města stáhla ruská armáda, rychle vracet.  „Chtěl bych vás požádat, abyste ještě chvíli počkali,“ vyzval obyvatele města kyjevský starosta Vitalij Kličko. „Ještě tu není úplně bezpečno,“ uvedl Kličko, podle kterého jsou největším problémem miny.

Kyjev, na jehož předměstí Buča našli ukrajinští vojáci po odchodu ruské armády masové hroby a těla mrtvých civilistů v ulicích, ale i tak rychle ožívá. Fungují už mnohé školy, otevírají se obchody i banky.

Na mnoha jiných místech Ukrajiny, například kolem zmíněného Chersonu, se ale tvrdě bojuje. Na východě země se Rusko podle Kyjeva i britských a amerických zpravodajských služeb připravuje k nové ofenzívě.