Ruská invaze na Ukrajině začala před více než čtyřmi měsíci a přesto, že se na místě událo více než dvě desítky tisíc trestných činů, zůstává dodnes většina pachatelů nepotrestaná. Země se však pomalu staví na nohy a postupně začíná viníky stavět před soud.

Všichni budou potrestáni

Generální prokurátorka Iryna Venediktova dostává denně zprávy o dvě stě až tři sta válečných zločinech. Zdůraznila, že je jejich řešení otázkou spravedlnosti. „Ruští vojáci, kteří zabíjeli, mučili a znásilňovali civilisty, by měli pochopit, že je jen otázkou času, kdy budou všichni u soudu,“ řekla v rozhovoru pro server BBC. Přesto, že podle ní její tým pracuje efektivně, není schopný prošetřit úplně všechny případy. K některým lidem a oblastem se totiž nedostane. Vyšetřit se má i několik masových hrobů, které ukrajinští vyšetřovatelé našli v Buči a dalších městech poblíž Kyjeva.

Policie v Petrohradě zadržuje demonstrantku během protestu proti ruské invazi na Ukrajinu.
Někteří Rusové dál protestují proti invazi. Navzdory strachu ze zatčení

V květnu bylo zahájeno už osmdesát trestních stíhání, přičemž bylo identifikováno na šest set podezřelých. Prvním ruským vojákem, který byl na Ukrajině odsouzen, byl seržant Vadim Šišimarin. Za zabití civilisty stráví za mřížemi zbytek života.

Pomáhá i OSN

Sbírat důkazy o válečných zločinech na Ukrajině začala od června také delegace Organizace spojených národů. Odpovědností skupiny je podle agentury OSN kromě shromažďování důkazů i identifikování podezřelých a připravování dokumentů. Její činnost má podle webu Republic World zajistit, aby „nikdo neunikl trestu“. Ukrajinský parlament delegaci poskytl plnou asistenci.

Boje ale stále nejsou u konce. Ukrajinská armáda uvedla, že ruské jednotky nadále ostřelují několik měst a chystají ofenzivu na východ Doněcké oblasti. Před čtyřmi dny se přitom Rusku podařilo obsadit celou sousední Luhanskou oblast.

Ukrajinské jednotky přesto neztrácejí naději. I když jsou dle slov zástupců armády pod velkým tlakem, tak se jim zatím daří nepřátelské vojáky zadržovat. Prezident Volodymyr Zelenskyj pak zmínil, že díky tomu, že začali využívat dělostřelectvo západních partnerských zemí, se budou „ztráty okupantů jen navyšovat“.

Popírání a globální dopad

Ruská invaze na Ukrajinu začala dvacátého čtvrtého února tohoto roku. Vladimir Putin označil vpád vojsk za „speciální vojenskou operaci“. Konflikt je vyvrcholením rusko-ukrajinské krize, přičemž se zprávy o sílícím napětí mezi zeměmi začaly objevovat už v říjnu 2021. Stejně jako ruská armáda popírala přípravy na invazi, tak i dnes navzdory všem obviněním vyvrací Moskva tvrzení o válečných zločinech a útocích směřovaných na civilisty.

Poslední raketový úrok zničil přeplněné obchodní centrum v ukrajinském městě Kremenčuk a zabil šestnáct lidí. Ukrajina má mít na své straně už deset tisíc mrtvých, Rusko pak více než tisíc. Z globálního hlediska způsobila válka masovou migrační vlnu, omezení mezinárodního obchodu a prudký nárůst cen některých komodit.