Rusové postupují na východní frontě kolem posledního Ukrajinci hájeného výběžku Luhanské oblasti u Severodoněcku a Lysyčansku pomalu, spíš po stovkách metrů, než po kilometrech. Přes první dodávky západní těžké techniky, které pomáhaji ukrajinské armádě trochu vyrovnávat situaci na frontě, mají zatím Rusové výraznou převahu v dalekonosném dělostřelectvu a raketometech, které se snaží využít, dokud je to možné.

Nový styl boje ukazuje situace v Ukrajinci nedávno opuštěném Severodoněcku, kde boje zničily devadesát procent města a Rusům se dostaly do rukou ruiny kdysi stotisícového správního centra Kyjevem kontrolované části Luhanské oblasti. 

Hasiči prohledávají trosky nákupního střediska v ukrajinském Kremenčuku na snímku z 28. června 2022. Centrum o den dříve zasáhla ruská raketa.
Ruský útok na nákupní středisko v Kremenčuku: Počet obětí vzrostl na 18

Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč v těchto dnech popsal, že během dvou a půl měsíce trvání ruské ofenzívy, dokázali Rusové postoupit v tomto směru jen přibližně 25 kilometrů do hloubky ukrajinské obrany, zaplatili však za to však tisíci životů svých vojáků. 

Úkolem ukrajinské armády podle Arestovyče není udržet území. Hlavní cíl je zachovat bojeschopnost vojska. Není podle něj podstatné to, zda se Rusům podaří obsadit města na Donbasu, ale podstatné je, aby nezničili bojeschopnost ukrajinské armády. „Co vlastně chce doma lidem prodat? Že dobyli Mariupol, Popasnu, Severodoneck za cenu 60-80 tisíc mrtvých a raněných?“, vznáší Arestovyč otázku, jak chce ruský prezident Vladimir Putin svým občanům prezentovat „velké vítězství na Donbase“.

Přišli Ukrajinci o těžké zbraně?

Podobně to vidí i bývalý český diplomat a dnes vedoucí Programu bezpečnostních strategií Evropských hodnot Martin Svárovský. Rusům se podle něj nedaří hlavní cíl operace, kterým bylo obklíčit elitní ukrajinské jednotky v kotli kolem Severodoněcka a Lysyčansku. „Jakmile získali okolí Lymanu a Popasné, měla to k sobě ruská vojska pouhých cca 50 kilometrů,“ uvádí na svém Facebookovém profilu. „A stejně za čtyři týdny nebyla schopná se k sobě dostat tak, aby Lysyčansk/Severodoněck obklíčila. A to přesto, že zde na malém kusu země (Rusové) soustředili veškeré své síly.“ 

Stejně to ve své zprávě, která se odvolává na vysoce postavené zdroje v Pentagonu, líčí server Politico. „Ukrajinci je donutili zaplatit za nevelký kousek země příliš vysokou cenu,“ uvádí Politikem citovaný zdroj z amerického ministerstva obrany.

Boj o ukrajinský Severodoněck.
Rusové postupují v Donbasu. Kde se zastaví? Lysyčansk bude rozhodující

Vysokou cenu ale platí i Ukrajinci. Ti připouštějí, že i když na jednoho padlého nebo raněného ukrajinského vojáka připadají větší ztráty protivníka, jsou v současnosti ztráty především na frontě v Doněcku vysoké.

Populární ruský bloger vystupující pod jménem Jurij Podoljak, který má na sociálních sítích několikamilionovou sledovanost, pak tvrdí, že se sice Ukrajincům podařilo stáhnout většinu vojáků, ale uvádí, že Ukrajinci prý přišli u Severodoněcku o stovky kusů vojenské techniky, kterou nemají v současnosti čím nahradit. Podoljakovy údaje nelze potvrdit z nezávislých zdrojů a ruská oficiální prohlášení o úspěších agrese proti Ukrajině se většinou ukazují jako zcela zavádějící.

Ukrajinci se snaží uspět na jihu

Rusko má ale stále větší obavy ze západních dodávek vyspělejších a účinnějších zbraní, jako jsou americké raketomety, dalekonosné houfnice či nejnovější typy protiraketové obrany. „Bezhlavé a neuvážená záplava zbraní Ukrajině jen vytváří spirálu konfliktu a vytváří hrozbu budoucí eskalace s nepředstavitelnými důsledky,“ uvedl před novináři ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov, bývalý náměstek ministra obrany. Pokud přeložíme jeho diplomatické vyjádření do normální mluvy, mají Rusové z amerických a západních dodávek zbraní Ukrajině skutečné obavy a připouští, že mohou situaci na frontě změnit.

Na druhé straně je však velký rozdíl mezi schopností Ukrajinců bránit dalšímu ruskému postupu a schopností dobýt nějaká území zpět. Velká většina dosavadních velkých vítězství Ukrajinců, tedy osvobození okolí Kyjeva a Charkova, byla spíše stažením ruských jednotek bezhlavě vržených na Ukrajinu než skutečným dobytím protivníkem tvrdě bráněného území.

O to se pokouší Ukrajinci už několik týdnů v okolí Chersonu, který padl do ruských rukou počátkem války, a to také, jak připouští i Arestovyč, zradou části místních činitelů dosavadní ukrajinské správy.

Na fotografii z videa státní pohotovostní služby Ukrajiny zasahují hasiči u nákupního centra v Kremenčuku po raketovém útoku, 27. června 2022.
Raketa zasáhla nákupní centrum v Kremenčuku, řekl Zelenskyj. Zemřelo 13 lidí

Teď se Ukrajinci pokouší dobýt strategický přístav na jihu země zpět. Podle zdrojů Deníku jsou už boje slyšet v samotném tři sta tisícovém městě a v posledních dnech se vojenské operace citelně přiblížily. Ukrajinské ministerstvo obrany s odvoláním na to, že přesné zprávy o úspěších ukrajinských sil pomáhají Rusům v obraně okupovaného Chersonu, přestalo už před více než týdnem podávat informace o tom, jak operace probíhá.

V úterý ráno ale Kyjev oznámil, že odrazil i s pomocí ukrajinského letectva několik ruských protiútoků. Západní zdroje pak potvrzují, že se podařilo na některých místech prorazit ruské linie obrany a osvobodit část vesnic v okolí Chersonu. 

Celkově se však zatím dá konstatovat, že ukrajinská armáda na jihu země postupuje při „deokupaci“ podobně pomalu, jako ruská při dobývání Luhanské oblasti. Podobně se Rusům stále daří držet přes ukrajinské letecké a raketové útoky pod kontrolou strategický Hadí ostrov při ústí Dunaje. Pozoruhodné však je, že ani ruské oficiální zprávy o vývoji bojů na jihu Ukrajiny téměř vůbec neinformují.